Životní sny se mění, některé se dokonce mohou splnit

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

„Také v léčbě kostních metastáz nám už klepe na dveře monoklonální protilátka, tedy počátek léčby biologické,“ říká PharmDr. Irena Netíková, Ph. D., ústavní klinická farmaceutka FN Na Bulovce.


PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

 

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

Studium klinické farmacie na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové ukončila v roce 1989. V rámci dalšího studia složila na IPVZ Praha specializační zkoušku z klinické farmacie 1. a 2. stupně, postgraduální studium biomedicíny v oboru biologie a patologie buňky absolvovala na 1. LF UK v roce 2007. Dále v tomto roce absolvovala Master Classes Course in Oncology Pharmacy v Kodani. Působila v onkologické laboratoři 1. LF UK, dvou veřejných lékárnách a v nemocniční lékárně VFN Praha. V současné době zastává pozici ústavního klinického farmaceuta ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Jejími odbornými a výzkumnými zájmy jsou rozvoj a testování rezistence na protinádorovou chemoterapii, farmakogenomika, prediktivní markery pro tailoring therapy v onkologii, hand-foot syndrom, terapie a prevence neurotoxicity související s chemoterapií, biologická terapeutika v onkologii a klinická farmacie v onkologii. Je členkou České farmaceutické společnosti ČLS JEP (v jejím rámci předsedá pracovní skupině onkologické farmacie), České onkologické společnosti ČLS JEP, České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP, dále členkou mezinárodních společností ISOPP, ESOP (zde předsedá výboru pro výzkum) a ESCP.

OTÁZKA: Vystudovala jste klinickou farmacii, která se už na našich vysokých školách nepřednáší. Jak vnímáte zrušení tohoto studijního oboru?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Zcela určitě považuji za správné a ve své době nesmírně pokrokové, že se klinická farmacie v pregraduálním studiu v Hradci Králové vyučovala. Koncem 70. let minulého století byl tento obor založen a vyučován na pre- a posléze i postgraduální úrovní díky nesmírně vzácnému člověku, bývalému děkanovi Farmaceutické fakulty UK profesoru Jaroslavu Květinovi. Pan profesor byl velmi prozíravý a viděl, že budoucnost lékárníků nespočívá pouze v expediční činnosti a přípravě magistraliter v lékárnách nebo výrobě léčiv ve farmaceutickém průmyslu. Díky brilantním znalostem, výzkumné zkušenosti, zahraniční inspiraci a obrovské odborné autoritě se mu u nás podařilo založit obor, který posouvá lékárníka k užší spolupráci s lékařem a pacientem. Představoval si farmaceuty jako specialisty na léky, skutečně drug oriented odborníky, kteří budou spolu s týmem lékařů, zaměřeným především na diagnózu a pacienta, případně na své užší spektrum léků, řešit problémy spojené s komplexní farmakoterapií. Vzor si pan profesor bral ve Spojených státech, kde byla a je klinická farmacie na vysoké úrovni. Po revoluci došlo spolu se spoustou dobrých změn i ke změnám zbytečným a poněkud nešťastným. Začala se studovat pouze farmacie všeobecná, později doplněná o bioanalytiku; další farmaceutické specializace probíhají pouze postgraduálně. Nicméně i to je nesmírně důležité.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: V Evropě nebylo a dodnes není mnoho států, kde se klinická farmacie vyučuje pregraduálně. Jaký model vzdělávání preferujete vy?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

V současné době a situaci považuji za klíčové právě prohloubení a udržení jednotlivých farmaceutických specializací, což je jediná cesta jak obecně zvýšit úroveň a kvalitu farmacie jako zdravotnického oboru. Právě určitá „dediferencovanost“ našeho oboru (tedy předpoklad, že lékárník by měl být schopen zastat celé, velmi široké a různorodé spektrum farmaceutických činností od technologických věd až po klinickou práci) jednotlivé farmaceutické obory rozmělňuje a komplikuje možnost růstu skutečných odborníků. Klinická farmacie je obor nesmírně krásný, zajímavý a náročný, vyžadující maximální nasazení jednotlivce, který na druhou stranu úroveň farmacie jako celku významně pozvedá.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Jak jste se k této profesi dostala vy sama?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Mě pro přírodní vědy nadchnul můj profesor přírodopisu na gymnáziu, pan Hrouda. Byl úžasný nadšenec a já mám lidi, kteří jsou zapáleni pro svou práci, ráda a velmi si jich vážím. Přestože nás učil geologii, která pro mě nebyla nejzajímavější, obrátil mou pozornost k přírodním vědám tak, že jsem v nich chtěla pokračovat i ve vysokoškolském studiu. Pochopila jsem, že na medicínu jít nemohu, zdála se mi složitá a nebyla jsem schopná vyrovnat se s mrtvým lidským tělem. Chtěla jsem ale pracovat v oboru, který by byl podobný. Líbila se mi genetika, kde však do ročníku brali jen asi osm lidí. A protože jsem byla realistka, vybrala jsem si nakonec klinickou farmacii s vizí práce v nemocnici a u lůžka pacienta ve spolupráci s lékařem, případně jsem uvažovala o participaci na nějakém výzkumu. Už v prvním ročníku mě při přednáškách o biologii buňky zaujali další vyučující – docent Bartoš a tehdy asistent, posléze docent Kosař. Přednášeli tak přesvědčivě a zajímavě, že mě na celý život nasměrovali na buněčnou biologii a onkologii. Takže jsem od prvního ročníku pracovala jako pomocná vědecká síla na oddělení cytogenetiky pod vedením docenta Srba.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Čím jste se zabývala?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Věnovala jsem se vzniku chromozomálních aberací v lymfocytech periferní krve po kultivaci s novými typy platinových cytostatik, fluoridem sodným, DMSO a dalšími látkami. Na toto téma jsem také psala diplomovou práci. Jako mnozí jiní nezkušení naivní začátečníci jsem chtěla objevit nějaký úžasný preparát, který by jednou provždy vyléčil nádorová onemocnění. Nesplnitelný sen se mi opravdu nesplnil, nicméně se mi po fakultě podařilo nastoupit na Onkologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK a VFN do onkologické laboratoře.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Jaký pro vás byl první kontakt s praxí na klinice?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Působit po absolutoriu fakulty jako klinický farmaceut bylo nesmírně obtížné, protože sice existovalo pregraduální i postgraduální vzdělávání, ale v klinické praxi nebyl nikdo, kdo by nás vedl. Cesta dál nebyla vyšlapaná, pracovišť, kde působili kliničtí farmaceuti, bylo málo, v onkologii žádné. Proto jsem si svou práci modifikovala podle svého a po ročním kurzu u profesorky Kyry Michalové na cytogenetice a hodnocení rizika sester ředících a aplikujících cytostatika jsem se v roce 1991 v onkologické laboratoři začala věnovat dalším metodám. Zavedli jsme postup stanovení hormonálních receptorů v cytosolu nádorových buněk. Jednalo se o hodnocení estrogenových a progesteronových receptorů karcinomu prsu a následnou cílenou hormonální léčbu tamoxifenem, což bylo v tehdejší klinické praxi novinkou. Dále jsme testovali hladiny nádorových markerů jako časných prediktorů relapsu onemocnění nebo pro monitorování odpovědi na podávanou léčbu.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Jeden sen – objevení léku na rakovinu – jste opustila. Vzdala jste se ale všech snů, které jste měla během studií?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Sny jsem neopustila, jen je modifikovala do realizovatelných podob. V laboratoři se mi velmi líbilo, ale nepracovala jsem vlastně v oboru, který jsem vystudovala. Z oblasti klinické farmacie jsme zkoušeli například monitorovat hladiny methotrexátu při vysokodávkované terapii. Cílem byla efektivní a dostatečná rescue léčba leukovorinem, antidotem methotrexátu, aby se zabránilo poškození zdravých tkání pacienta. Jistou spojitost s klinickou farmacií jsem viděla také ve sledování účinnosti chemoterapie díky nádorovým markerům a ve stratifikaci pacientů pro léčbu tamoxifenem pomocí hormonálních receptorů. Byla to velice zajímavá práce a jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Zároveň jsem se mohla účastnit vizit, seminářů a průběžně se tak vzdělávala v onkologii, která pro mě byla vždy nesmírně zajímavá. Už v té době jsem se v zahraničí inspirovala přípravou cytostatik lékárníkem za aseptických podmínek, takže moje sny se v průběhu let měnily, vyvíjely, ale pořád se točily okolo onkologického pacienta, nádorových onemocnění a zlepšení chemoterapie, například co se týče její přípravy.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Máte dceru, takže vaše cesta přece jen asi docela přímá nebyla…

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Kvůli mateřské a starosti o malou dceru jsem strávila asi tři roky jinde než ve Všeobecné fakultní nemocnici. Pracovala jsem ve veřejných lékárnách, ale přesto jsem odatestovala z klinické farmacie. Touha vrátit se zpátky do nemocnice a do laboratoře byla příliš silná. Vzpomínám si, že jsem jednou expedovala v menší veřejné lékárně a přišel tam jistý pan profesor, který učil na 1. lékařské fakultě UK. Položil si na táru separátky – tehdy nebyl tak rozšířený internet – a mně bylo najednou strašně líto, že já je teď nečtu, nemusím číst ani žádné nové nemám. Takže jsem se po těch několika letech vrátila zpátky, tentokrát do lékárny VFN, a při nástupu jsem dostala za úkol vybudovat v nemocnici centrální přípravu cytostatik – vlastně zrealizovat další svůj sen. Mohla jsem opět úzce spolupracovat s onkologickou klinikou VFN, která byla mým mateřským přístavem. Bylo to velmi přátelské prostředí a krásná práce. S podporou vedoucí lékárny doktorky Heleny Rotterové a profesora Luboše Petruželky z onkologické kliniky se nám v úzké spolupráci s paní primářkou Evou Sedláčkovou a vrchní sestrou Zdeňkou Dlouhou podařilo vybudovat oddělení centrální přípravy cytostatik a rozjet jeho provoz. Posléze jsme začali připravovat léky i pro další kliniky a dnes se na oddělení přípravy cytostatik VFN ředí až 240 parenterálních roztoků cytostatik denně. Naše pracoviště vzniklo jako čtvrté v republice a dodnes patří mezi největší.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Odkud jste čerpala inspiraci?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Učit se a získávat informace jsem jezdila nejen do zahraničí, ale například i do ústavní lékárny Fakultní nemocnice Na Bulovce, která jako první v Praze centrální přípravu cytostatik otevřela již v roce 2000. Za podpory vedoucí lékárny doktorky Ilony Kosařové, pod vedením kolegyně doktorky Ludmily Farkačové, ve spolupráci s vrchní sestrou Jarmilou Košťálovou a s lékaři v čele s primářkou Ústavu radiační onkologie FN Na Bulovce Vladimírou Stáhalovou se podařilo plynule převést nemocnici na centrální přípravu cytostatik. Doktorka Farkačová tady vlastně jako první lékárník v naší republice vedla oddělení, kde cytostatika připravovali výhradně lékárníci a farmaceutičtí asistenti, protože v Masarykově onkologickém ústavu v Brně to dlouhou dobu zůstávalo v rukou zdravotních sester, byť vedených lékárníkem.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Několikrát jste zdůraznila, že je pro vás podstatná spolupráce s lékaři. I to se vám vyplnilo?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Právě že ano. V posledních deseti letech jsem mohla opět částečně pracovat v onkologické laboratoři (ze které se mezitím stala společná laboratoř biologie nádorů 1. LF UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR) a podílet se na výzkumném programu Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN – testovali jsme chemorezistenci na cytostatika pomocí hodnocení viability nádorových buněk in vitro. Podařilo se mi vrátit k onkologickému výzkumu i tím, že jsem nastoupila na doktorandské studium na 1. LF UK v oboru biologie a patologie buňky. Tím jsem tedy propojila jak farmaceutickou část (účinky cytostatik), tak biologickou a onkologickou část (vlastnosti nádorových buněk), což pro mě byla a je fascinující práce. V současné době pracujeme třeba na velice zajímavém projektu lokální terapie hand-foot syndromu (nežádoucí účinek po léčbě fluoropyrimidiny). Kromě toho, že jsme zavedli centrální přípravu cytostatik v naší nemocnici, jsme také v roce 2004 založili pracovní skupinu onkologické farmacie v rámci České farmaceutické společnosti ČLS JEP. Začal se formovat nový obor, který spojoval jak farmacii, tak onkologii. Jsem hrdá na to, že jsem měla čest tuto pracovní skupinu nejprve neformálně a nyní i formálně vést.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Pro mnohé významově splývají slova onkologická farmacie a chemoterapie. Dá se to takto zúžit?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Onkologická farmacie je obor, jenž vznikl tlakem okolností a úzce s rozvojem chemoterapie souvisí. Tak, jak se zvětšoval počet molekul využívaných v léčbě nádorů, rostl i význam chemoterapeutického přístupu, který byl jedinou systémovou terapií. Jak chirurgie, která je pro onkologické pacienty velmi důležitá, tak i radioterapie jsou metody lokální. Zatímco chemoterapie a dnes již i biologická léčba mohou systémově ovlivnit celého pacienta a zničit případné vzdálené mikrometastázy.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Onkologická farmacie se u nás jako obor začala rozvíjet zhruba před deseti lety. Souviselo to i s kongresem ISOPP, který se právě v té době konal poprvé v Praze?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Určitě souviselo. Mezinárodní organizace onkologických farmaceutů vznikla dříve, v 80. letech minulého století, díky masivnímu rozvoji chemoterapie a nutnosti organizovat přípravu těchto speciálních léčiv. Lidí věnujících se přípravě cytostatik bylo v té době na celém světě velmi málo, potřebovali si vzájemně vyměňovat informace a zkušenosti a vzdělávat se. Také proto byla ustavena mezinárodní odborná společnost ISOPP (International Society of Oncology Pharmacy Practicioners). Mezi její zakladatele patří Helen McKinnonová z Nového Zélandu, Klaus Meier z Německa, kolegové ze Spojených států, Austrálie i Evropy. Byla to velmi různorodá skupina lidí. V průběhu let se společnost rozrůstala a začala organizovat pravidelná sympozia, která se nyní konají jednou za dva roky, vždy na jiném kontinentu. Už tehdy se v rozvoji světové onkologické farmacie intenzivně angažovala i Česká republika, a sice prostřednictvím současného ředitele SÚKL doktora Martina Beneše, jenž jako první u nás pořídil izolátor a v lékárně Masarykova onkologického ústavu zorganizoval centrální přípravu cytostatik vedenou farmaceutem. V roce 2000 ho následovala ústavní lékárna Fakultní nemocnice Na Bulovce. V době pořádání sympozia ISOPP to stále ještě byla jediná dvě místa v naší republice, kde se prováděla onkologická farmacie. Česká odborná veřejnost tak díky sympoziu dostala množství informací o tom, že onkologická farmacie vůbec existuje, co se pod tímto pojmem skrývá a jaké cesty ke zkvalitnění přípravy chemoterapie vedou.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: O které cesty šlo konkrétně?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

O aseptické podmínky a lepší ochranu personálu. Ukázalo se, že cytostatika mají účinky jednak léčivé, ale z principu mechanismu působení uvnitř buňky i důsledky velmi negativní ve smyslu mutageneze, potenciální kancerogeneze, a dokonce i ovlivnění reprodukčních schopností lidí, kteří s nimi manipulují. Bohužel i těch, kteří se při své práci setkávají s jejich minimálními koncentracemi. Nicméně k centralizaci přípravy došlo především z ekonomických důvodů, protože cytostatika vždy patřila do kategorie dražších léků, takže racionální příprava a využívání celých objemů lahviček snižovaly náklady na léčbu. Dále nás zaujala centralizace přípravy parenterálně podávaných cytostatik za aseptických podmínek. Pro celkovou léčbu je to velice výhodné, protože se velmi často jedná o imunokompromitované pacienty, ať už z hlediska jejich původního onemocnění nebo podávané terapie. Jednoznačně potřebují skutečně sterilní parenterální přípravek, zejména pokud se jedná o kontinuální vícedenní infuze. To při přípravě na stacionářích a u lůžka pacienta prostě zajistit nelze, i když jsou dnes tyto stacionáře vybaveny laminárními boxy. Předepsané prostředí čistoty A, které je nutné pro aseptickou přípravu, není ve zjednodušených podmínkách reálně dosažitelné.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Takže šlo i o zvýšení bezpečnosti zdravotnického personálu?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Jistě. Naši progresivnější zahraniční kolegové se už v 80. letech snažili aseptičnost přípravy cytostatik zajistit ředěním v původních laminární boxech s horizontálním prouděním vzduchu, které se používají v lékárně například při přípravě očních kapek. Veškeré molekuly z aerosolu vznikajícího při ředění totiž přístroje foukaly přímo na lidi, kteří cytostatika ředili. Tehdy se objevilo statisticky dokumentovatelné poškození personálu pracujícího za nevyhovujících podmínek. Identifikace souvislostí s kancerogenezí je však mimořádně obtížná, protože zejména solidní nádory se vyvíjejí velmi dlouho a k manifestaci choroby dochází teprve po deseti a více letech. Na druhou stranu se málokdy zpětně uvažuje o tom, s čím člověk před tolika lety zacházel.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Centralizované přípravny cytostatik tato nebezpečí eliminují?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Dá se říct, že do značné míry už ano. Bohužel i při dokonalejším vybavení laminárních boxů vertikálním prouděním vzduchu byla prokázána větší potratovost jak u sestřiček, tak u farmaceutek. Naprosto ideální je tedy skutečně centralizovaná příprava cytostatik, prováděná za velmi přísných aseptických podmínek, ideálně v izolátorech s podtlakem nebo i v laminárních boxech s vertikálním prouděním vzduchu. Neméně důležité je, aby personál důsledně používal chemoprotektivní rukavice, pomůcky typu uzavřených systémů a všechna další bezpečnostní opatření, která se k této práci vztahují. Další fází zlepšování pracovních podmínek je větší ochrana sestřiček aplikujících cytostatika jednak vybavením lepšími zdravotnickými pomůckami (speciální sety, různé uzavřené systémy), jednak osvětovou činností onkologických farmaceutů (řešení nehod atd.), aby byla minimalizována cytostatická kontaminace pracovního prostředí v nemocnici.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Vraťme se ještě ke kongresu ISOPP. Co před těmi deseti roky pro naši zemi konkrétně znamenal?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Pro Česko de facto znamenal začátek onkologické farmacie. Přestože již v 90. letech byl do naší legislativy opakovaně implementován paragraf o tom, že by příprava cytostatik měla probíhat v lékárně za aseptických podmínek, nikdo to nebral na vědomí; teprve až když se u nás sešli lidé z celého světa, viděla i státní reprezentace (SÚKL a ministerstvo zdravotnictví), že jde o naprosto nezbytný a nevyhnutelný trend, jemuž je naopak výhodné se podřídit, protože to navíc nemocnicím přináší i výrazné finanční úspory.
Významný byl tento kongres ovšem i pro evropskou farmacii, protože zde byla založena Evropská společnost onkologické farmacie (ESOP), která funguje na federativním principu, zaštiťuje rozvoj onkologické farmacie v Evropě a pomáhá všem, především postkomunistickým zemím.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Už tehdy jste se podílela na přípravě kongresu ISOPP?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Já tehdy ještě jako prostá členka jen stála opodál. Byla jsem z toho všeho nadšená, hrozně se mi to líbilo, ale do onkologické farmacie jsem se teprve zacvičovala. Doktor Beneš mi zprostředkoval možnost zapojit se do činností ESOP, kde jsem od roku 2004 národním delegátem a od letošního roku mám nově na starosti rozvoj výzkumu.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Kdysi, ještě jako studentka, jste chtěla objevit lék na rakovinu. Spousta se toho povídá, ale jaká je reálná situace? Blíží se něco podobného?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Opravdu neblíží, protože rakovina je trochu zavádějící označení širokého spektra maligních chorob různého původu s různými charakteristikami a chováním. V současné době jsme v období ohromného rozvoje biologické léčby monoklonálními protilátkami (Mab) nebo inhibitory intracelulárních cílů a přicházíme do období tailoring therapy (léčby šité na míru), kdy jsou pacienti se stejným typem a stadiem nádoru léčeni rozdílným způsobem a různými léky. Jedná se o individualizovanou terapii podle specifické situace pacienta. Roli zde hrají jak různé markery nádorových buněk, podle nichž lze určit účinnost (HER2/neu) či neúčinnost (KRAS) terapie, tak typ rychlosti metabolismu léčiv pacienta či případné mutace v enzymech zajišťujících metabolismus a eliminaci léku. Celkově – spolu se stále se zdokonalující ozařovací technikou, umem chirurgů a diagnózou maligních onemocnění v časnějších stadiích díky screeningu a prevenci – je pokrok v onkologii velmi významný.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Ve Všeobecné fakultní nemocnici jste strávila deset let. Proč jste poté přešla na Bulovku?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Hlavním důvodem byla možnost věnovat se naplno své původní profesi, tedy klinické farmacii. Ve Fakultní nemocnici Na Bulovce má obor velmi dobrý základ, protože zde již čtvrtým rokem jako klinická farmaceutka působí magistra Jana Gregorová. Ve vzájemné spolupráci se nám otevřela zcela jedinečná možnost vybudovat první samostatné oddělení klinické farmacie, nezávislé na lékárně, které bude schopno poskytnout služby všem klinikám. V plánu máme i zřízení akreditovaného školicího centra, kde by se vzdělávali další adepti oboru. Je to množství práce, kterou člověk nemůže zvládnout sám; je k tomu třeba specializovaného týmu lidí, kteří budou mít dostatek času věnovat se jednotlivým pacientům, rozebrat jejich farmakoterapeutickou anamnézu, posoudit souvislosti s aktuálním stavem a biochemickými daty a případně doporučit úpravu medikace či její racionalizaci. Budeme ale také například pomáhat ošetřovatelskému personálu správně podávat léčiva na odděleních a interpretovat ve farmakoterapeutických souvislostech výsledky monitorování hladin léčiv nebo farmakogenomických testů. I na Bulovce je mnoho onkologických pacientů, kontakt s onkologií tedy neztrácím a v rámci 1. LF UK se mohu nadále věnovat výzkumu.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: XII. sympozium ISOPP, které se zanedlouho bude konat v Praze (5. až 8. května), se zřejmě stane i jedním z mezníků vaší práce. Bude mít nějaké konkrétní zaměření?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

O konkrétním zaměření se mluvit nedá, sympozium je tradičně rozděleno do tří paralelních proudů na část klinickou, výzkumnou a farmaceutickou. Pro onkologickou farmacii považuji za velmi důležité propojení všech těchto částí, jelikož bez teoretických znalostí onkologie je onkologický farmaceut velmi nejistý, a proto musí vývoj v onkologii pravidelně sledovat. A bez vlastního výzkumu se žádný obor neposouvá vpřed. Novinkou ve farmaceutické části bude představení robotické technologie určené pro přípravu cytostatik. Jinak se bude hodně mluvit o biologické léčbě, farmakogenomice, nových buněčných cílech a podpůrné léčbě, o individualizaci péče o onkologické pacienty, komplikacích spojených s komorbiditami, například diabetem, nebo o novinkách v pomůckách pro přípravu cytostatik.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: O čem budete přednášet vy?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Ve své přednášce se budu věnovat pokroku v léčbě kostních metastáz. I tady už nám klepe na dveře monoklonální protilátka, tedy počátek léčby biologické.

27.4.2010 13:38:08

 

OTÁZKA: Z celého našeho rozhovoru je zřejmé, že klinická farmacie je nejen vaší prací, ale i obrovským koníčkem. Nicméně člověk se nemůže věnovat pouze tomu jednomu. Jak odpočíváte?

ODPOVĚĎ:

PharmDr. Irena Netíková, Ph. D.

PharmDr. Irena Netíková, Ph.D.

Koníčků nebo věcí, které člověk dělá rád, má každý jistě hodně. Ani já nejsem výjimkou a netrávím všechen svůj čas prací. Mimo jiné mám ráda turistiku a pohyb na čerstvém vzduchu, ale nejsem například žádný vášnivý sběratel, i když… Turistika a kupování dřevěných turistických známek mě vlastně zachránilo při společenském večeru a neoficiálním rozhovoru s několika pány profesory v Kodani. Pánové se velmi nadšeně rozhovořili o své sběratelské vášni. Jeden sbíral vlámskou keramiku, další obrazy impresionistů a po důkladném rozboru úhlu světla na obrazech bohužel přišla řada na mě. Tak jsem jim prozradila, že sbírám malé kulaté dřevěné obrázky, které si ovšem mohu zakoupit až poté, co ujdu nejméně 15–20 kilometrů pěšky. Ukázalo se, že takové obrázky nikdo z přítomných nikdy nezískal… (smích)

27.4.2010 13:38:08

 
Ohodnoťte tento článek!