Buničinu již po nocích nestříháme

Milena Dudová

Milena Dudová pracuje již patnáct let jako vrchní sestra neurochirurgického oddělení Krajské nemocnice Liberec. V loňském roce získala první cenu v soutěži TOP pracovník nelékařských profesí – kategorie „lůžka“, kterou pořádá liberecká nemocnice.


Milena Dudová

Autor: Marcela Svěráková
 

Střední zdravotnickou školu, obor ošetřovatelka, ukončila v roce 1974, maturitu získala v roce 1991 po absolvování dálkového studia. Jejím prvním pracovištěm bylo úrazové oddělení v nemocnici v Ústí nad Labem, v roce 1978 přešla do nemocnice v Liberci. Od roku 1994 pracuje jako vrchní sestra neurochirurgického oddělení Krajské nemocnice Liberec, a. s. Má dvě dospělé děti.

OTÁZKA: * Co vás přivedlo ke studiu na zdravotnické škole?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Když jsme se v posledním ročníku základní školy rozhodovali, jaké povolání si vybereme, neváhala jsem a jako studijní obor uvedla střední zdravotnickou školu. Sestřičky jsem obdivovala, ale jako většina patnáctiletých děvčat jsem vůbec netušila, jak náročné a zodpovědné povolání to je. Viděla jsem se, jak ve slušivé uniformě s čepcem „zachraňuji životy“. Vedle ošetřovatelství mám slabost pro boty. Jsem schopná koupit si i jedny boty ve dvou barvách najednou. Proto jsem si jako druhou profesní alternativu uvedla prodavačku obuvi. Splnilo se mi ale naštěstí mé přání stát se zdravotní sestrou, i když to nebylo jednoduché. Musela jsem nejdřív absolvovat dvouletý obor ošetřovatelství, ke studiu na čtyřleté zdravotnické škole jsem nedostala doporučení.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Kde jste začala pracovat?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Po závěrečných zkouškách na střední škole jsem nastoupila na úrazové oddělení v ústecké nemocnici, které vedl primář Čestmír Dolejší. Pracovní místo mi bylo určeno. Vybírat jsem si v té době nemohla, nastoupila jsem tam, kde bylo volno. Ale rozhodně toho nelituji. Chirurgické obory jsou mi daleko bližší než například interní. Práce na oddělení se mi líbila, ale bylo mi jasné, že se v budoucnu bez maturity neobejdu.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Jak se tedy vyvíjela vaše profesní kariéra dále?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Vdala jsem se a přestěhovala do Liberce. Ve zdejší nemocnici pracuji od roku 1978. Měla jsem už dvě malé děti, když jsem si doplňovala vzdělání na střední zdravotnické škole v oboru s maturitou. Tenkrát bohužel nebylo dálkové studium otevřeno v Liberci, a tak jsem musela dojíždět až do Rumburka. Byly to perné roky. Cestovala jsem každý druhý víkend autobusem do Ústí na Labem, tam nechala děti u svých rodičů a pokračovala dál. Dnes se divím, že jsem ten zápřah zvládala. Odmaturovala jsem v roce 1991 a stále pracovala na lůžkovém oddělení chirurgie. Moje kariéra, pokud to tak mohu nazvat, byla spíše pozvolná. Nikam jsem se nikdy nehnala, vždy to byli moji nadřízení, kteří si mě vybrali a požádali, zda bych vedla třeba lůžkovou stanici. Posléze mi bylo svěřeno řízení celého oddělení. Bylo to tak i v případě, kdy jsem nastoupila do funkce vrchní sestry neurochirurgického oddělení, kterou vykonávám od roku 1994.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Ovlivnili vás výrazně někteří učitelé nebo kolegyně?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Ano, ráda si vzpomenu na svoji třídní učitelku ze zdravotnické školy v Ústí nad Labem, paní Marii Fialovou. Měla jsem také štěstí na milé a vstřícné kolegyně ve svém prvním zaměstnání, na již zmiňovaném úrazovém oddělení. S některými se potkávám stále, při příležitosti odborných konferencí nebo seminářů. Velmi dobré vztahy udržuji s kolegyněmi, se kterými jsem léta pracovala na traumatologickém oddělení liberecké nemocnice.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Pokud byste srovnala úroveň ošetřovatelství v době svých začátků a nyní, jaké vidíte klady a jaká negativa?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Úroveň ošetřovatelství se hodně změnila. Začínala jsem v 70. letech v krajské nemocnici v Ústí nad Labem. Tam byla úroveň ošetřovatelství přece jen jiná, lepší než v menších nemocnicích. Ale je to déle než třicet let a za tu dobu se mnohé změnilo. Kromě moderních léků a vyšetřovacích metod se i hodně proměnila samotná práce zdravotních sester. Firmy nabízejí řadu pomůcek, které ulehčují ošetřování pacienta a přinášejí vyšší kvalitu ošetřovatelských postupů. To vidím jako velké pozitivum. Dnes už sestry nemusí při nočních službách motat tampony, skládat mulové čtverce a stříhat buničinu. Čas věnují pacientovi. Ošetřovatelský proces má pět fází, které dříve byly shrnuty do jednoho hlášení sester, ale dnes to máme rozfázované do několika dokumentů (záznamů). Tím narostla administrativní práce. Pravdou je, že chrání nejen pacienta, ale i nás po právní stránce.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Vzpomenete si za tu dobu na některé zajímavé pacienty?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Mám několik nezapomenutelných případů. Při jedné ranní službě, to se psal rok 1977, jsme přijímali zraněného motocyklistu, který havaroval se svým kolegou. Zamilovala jsem se do něho a po svatbě se nám narodily dvě děti. Manželství se nakonec rozpadlo, ale vzpomínky na tohoto pacienta se zapomenout nedají.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Zdravotníci se často vyskytnou i mimo službu u případů ohrožení života. Stalo se vám někdy, že jste musela poskytnout pomoc při nějaké náhlé příhodě či úrazu?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Mám několik takových případů, kdy jsem pomohla. Je to už několik let, kdy jsem resuscitací zachránila život sanitáři, který pracoval na mém oddělení. Spolu se záchrannou službou se mi to podařilo ve chvíli, kdy byl odhodlán ukončit svůj život. Byl to velmi pracovitý kluk, pacienti ho měli rádi. Bohužel se těžce vyrovnával se svou sexuální orientací. Několikrát jsem poskytovala první pomoc. Na dovolené v Řecku jsem pomohla muži ve středních letech, který zkolaboval u bazénu v důsledku hypoglykemie. Poskytla jsem také první pomoc ženě, která dostala epileptický záchvat a topila se. Všechny případy naštěstí skončily dobře. Pomáhat druhému v takových případech nepovažuji za nic výjimečného, pro mě je to samozřejmost.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Co považujete za svůj profesní úspěch?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Myslím, že se mi podařilo vybudovat na oddělení, které vedu, velmi dobrý tým sester a ošetřovatelského personálu. Je to možná také tím, že jsem na oddělení léta sama pracovala jako řadová sestra. Vážím si toho, že jsem neztratila důvěru nadřízených ani podřízených. Povedlo se mi, a to nejen mojí zásluhou, vytvořit tým ošetřovatelského personálu, za který se nemusím stydět. Mám rovněž radost z toho, že se mi sestry vracejí z mateřské dovolené. Práce všech svých podřízených a lidí okolo sebe si nesmírně vážím. Dbám také na to, aby se sestry z mého oddělení neustále vzdělávaly. Využíváme pestré nabídky různých vzdělávacích akcí pořádaných odbornými sekcemi České asociace sester nebo brněnským Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Účastníme se odborných ošetřovatelských seminářů a konferencí pořádaných Ústavem zdravotnických studií Technické univerzity a střední a vyšší zdravotnickou školou v Liberci. S oběma školami spolupracujeme velmi úzce. Jsme školní stanicí, studenti obou zmiňovaných škol u nás absolvují praxi.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Jak si rozšiřujete vzdělání v oboru vy sama?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Mé učení rozhodně neskončilo maturitní zkouškou na zdravotnické škole. Celoživotně se vzdělávat je pro zdravotníky povinností. Medicína i ošetřovatelství se neustále vyvíjí, objevují se nové terapeutické metody a přípravky, nová technika. I ošetřovatelství se od dob mého studia hodně změnilo. Kromě specializačního studia ošetřovatelské péče o dospělé, pořádaného brněnským institutem, jsem absolvovala nespočet různých kurzů, stáží či seminářů na republikové úrovni. Bylo mi umožněno účastnit se také zahraničních konferencí, například na Slovensku, v Polsku, Rakousku a Německu. S kolegyněmi jsme krátkodobě navštívily několik nemocnic, mohu jmenovat například nemocnici ve švýcarském Sankt Gallenu. Výměnu zkušeností se zahraničními kolegyněmi považuji za velmi přínosnou.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Předáváte své zkušenosti mladším kolegyním?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Ano, snažím se. Přednáším na seminářích pořádaných nejen naší nemocnicí. Pod hlavičkou našeho oddělení jsme také publikovali několik článků v časopise Sestra, kde jsem uvedena jako autorka nebo spoluautorka. Dlouhá léta jsem byla členkou Profesní odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska a jako předsedkyně jsem vedla více než šest let sekci neurologie a neurochirurgie. Přednášela jsem i na konferencích pořádaných Českou asociací sester.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Jak ze svého pohledu hodnotíte současný systém vzdělávání sester? Mění se v jeho důsledku nějak výrazně jejich kompetence?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Systém vzdělávání sester zaznamenal po vstupu České republiky do Evropské unie zásadní změnu. Kvalifikační příprava je orientována především na vysokoškolské studium, v postgraduálním vzdělávání byl zaveden kreditní systém. Změnily se právní předpisy, které výkon povolání upravují. Ve vyhláškách jsou také přesně stanoveny požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti. Zdravotničtí pracovníci mají jasně stanovené kompetence. Podle pracovního zařazení a úrovně dosaženého vzdělání mohou pracovat samostatně, pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením. Na středních zdravotnických školách byl ukončen studijní obor všeobecná sestra s maturitou, dnes jsou to zdravotničtí asistenti. Pokud ale vím, většina absolventek po maturitě odchází na denní nebo kombinované studium na vysokou školu a zvyšuje si kvalifikaci. V Liberci na Technické univerzitě byl před několika lety založen Ústav zdravotnických studií, kde si řada kolegyň doplňuje vzdělání. Výhodou Liberce je, že zájemci o práci ve zdravotnictví mohou studovat na SZŠ a pak pokračovat na vyšší odborné zdravotnické škole nebo v bakalářském programu na ÚZS TUL. Co se týče kreditního systému, na ten jsem zpočátku měla smíšený pohled. Se sbíráním kreditů ale v současné době nemám problém.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Máte ve vašem zařízení dobré podmínky pro celoživotní vzdělávání?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Podmínky pro vzdělávání v naší nemocnici, alespoň z mého pohledu, hodnotím velice kladně. Vedení nemocnice vzdělávání podporuje, zaměstnancům poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy maximálně ve výši 5 pracovních dnů na tuzemské vzdělávací akce. Zahraniční akce jsou limitovány 5 pracovními dny na pasivní účast. Aktivní účast, tedy přednáška, poster nebo účast v předsednictvu, není limitována. Zahraniční vzdělávací akce musí být doporučena vědeckou radou a schválena generálním ředitelem nemocnice. Zájemcům o doplnění si vysokoškolského vzdělání vychází zaměstnavatel také vstříc

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * V čem spočívají specifika práce sestry na neurochirurgii?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Vzhledem k tomu, že na našem oddělení máme jednotku intenzivní péče, pracují zde i sestry, které získaly odbornou způsobilost v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Takto vyškolené sestry pak poskytují vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči o pacienta staršího 10 let, který je ohrožen selháním základních životních funkcí, či v případech, kdy již k tomuto selhání došlo. Dalším specifikem na oddělení je práce sestry v elektrofyziologické vyšetřovně. Toto pracoviště je vybaveno speciálním přístrojem, který je v poslední době hojně využíván především při diagnostice příčiny a zjištění stupně postižení nervového systému. Používá se také pro monitorování časového průběhu postižení. Vyšetření tímto přístrojem jsou využívána při sledování vývoje zdravotního stavu pacienta v průběhu operace i v pooperační péči. I tuto činnost může vykonávat pouze sestra se specializační průpravou.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Jaké klíčové kompetence a profesní předpoklady by podle vašich zkušeností měla mít vrchní sestra – co považujete ve své práci za důležité?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Přiznám se, že o kompetencích a předpokladech jsem při přijímání vedoucí funkce moc nepřemýšlela. Jak se říká, byla jsem „hozena do vody“ a musela jsem „plavat“. Ve vedoucí funkci jsem začínala jako staniční sestra, později mi bylo nabídnuto místo vrchní sestry. Pokud bych měla zhodnotit profesní předpoklady, řekla bych, že kromě předepsaného vzdělání je pro sestru ve vedoucí funkci nejpodstatnější její dosavadní praxe v oboru. Já na chirurgickém oddělení „vyrostla“, práci sester jsem znala opravdu dobře. Myslím, že i práce, kterou jsem na oddělení jako řadová sestra odváděla, mi hodně pomohla získat si určitý respekt svých podřízených. Kromě odborných předpokladů je ale také velmi důležité umět jednat se svými podřízenými. Práce sester ve směnném provozu je náročná a já se snažím vytvořit jim dobré pracovní podmínky. Se svými problémy se na mě mohou obrátit kdykoli. Vrchní sestra musí mít rovněž určité manažerské schopnosti, musí dobře znát vnitřní předpisy nemocnice a dbát na to, aby na oddělení byly dodržovány hygienickoepidemiologické směrnice.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Co vše tedy patří do povinností vrchní sestry, za co jste zodpovědná a o čem rozhodujete?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

V rozsahu své kompetence organizuji a koordinuji provoz oddělení, řídím a koordinuji činnost celého ošetřovatelského týmu včetně dalšího provozního personálu. Zároveň také zajišťuji a zodpovídám za odbornou kvalitu poskytované komplexní ošetřovatelské péče, dbám na aktivní a individuální přístup ke klientovi s respektováním aktuálního zdravotního stavu. Podle potřeby aktivně vykonávám specializovanou ošetřovatelskou péči a dbám na informovanost pacientů, klientů i zaměstnanců. Zodpovídám za kvalitu ošetřovatelské péče na oddělení, plánuji a provádím její kontroly, hlídám také dodržování platných ošetřovatelských standardů, příkazů, pokynů a směrnic majících vztah k ošetřovatelskému procesu. Jsem zodpovědná za bezpečný chod pracoviště. V případě zjištění nějakých nedostatků v organizaci či kvalitě práce jsem povinna situaci okamžitě řešit. Tato povinnost se týká i řešení případných nedostatků, popřípadě sporů v interpersonálních vztazích. Při zjištění nedostatků mám právo postihnout zaměstnance, který problém způsobil. Mojí další povinností je dbát na přesné a správné vedení ošetřovatelské dokumentace. Průběžně sleduji dodržování etických norem vymezených etickým kodexem nemocnice a etickým kodexem sestry vypracovaným Českou asociací sester. Kromě toho musím mít na paměti také dodržování práv pacientů. Hodně času mi zabere kontrola dodržování hygienicko-epidemiologických zásad a režimů dle platných nařízení. Další oblastí mé činnosti je agenda personální. Odpovídám za aktualizaci pracovních náplní a kompetencí ošetřovatelského a ostatního personálu. Dle potřeby připravuji rozpisy služeb a dbám na racionální využití pracovní doby. Navrhuji hlavní sestře nemocnice zařazení zaměstnanců do tarifních platových tříd dle pracovní náplně, vymezených kompetencí a kvality odváděné práce. Jedenkrát ročně provádím ve spolupráci se staničními sestrami hodnocení podřízených dle stanovených kritérií a navrhuji výši osobního ohodnocení či přidělení mimořádné odměny. Musím ale respektovat výši přidělených mzdových prostředků a přihlížím k celkové ekonomické situaci nemocnice. Zajišťuji zapracování nových zaměstnanců. Dále zodpovídám za racionální objednávání a využívání spotřebního a zdravotnického materiálu, ostatních pomůcek a za využívání léků. Ve spolupráci s primářem oddělení se podílím na přípravě finančního plánu svých úseků, jsem také zodpovědná za jeho plnění ve stanovených položkách. Povinností mám opravdu hodně.

26.5.2010 10:30:37

 

OTÁZKA: * Jak relaxujete, co vám pomáhá v odreagování se od této náročné práce a profesních problémů?

ODPOVĚĎ:

Milena Dudová

Milena Dudová

Ráda cestuji po republice a fotím. Lákají mě poznávací zájezdy, v létě zase vyjíždím k moři. Ráda čtu historické knihy, zejména o Francii v období 16. a 17. století, chodím do kina i do divadla. Hodně času trávím se svojí rodinou a těchto chvilek s nimi si velice považuji. Fyzickou kondici si udržuji každodenními dlouhými procházkami s anglickým kokršpanělem Derekem. *

26.5.2010 10:30:37

 
Ohodnoťte tento článek!