Metabolický kruh lékaře, varhaníka a skladatele

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

* 19. ledna 1944 v Praze Fakultu dětského lékařství UK absolvoval v roce 1967. V roce 1969 nastoupil na I. dětskou kliniku FDL UK v Praze na Karlově, od roku 1971 působil na dětské klinice ve FN Motol. Docentem byl jmenován v roce 1993, jeho habilitační práce nesla název „Vývoj péče o dětské alergiky za posledních dvacet let (1972– –1991)“. Od roku 1995 pracuje v Nemocnici Na Homolce v Praze, nyní coby vedoucí lékař zdejšího Centra alergologie a klinické imunologie. Zároveň je předsedou České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Řadu let organizuje dětské přímořské léčebné pobyty pro alergiky. Je ženatý, má tři děti a sedm vnoučat.


doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Autor: Jaroslava Sladká
 

OTÁZKA: * K hudbě jste se patrně dostal mnohem dříve než k medicíně. Byla zde například nějaká rodinná tradice nebo vzory v blízkém okolí?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

To snad ani ne. Mě jenom jako dítě bavilo hrát, sám jsem si prý i vyjednal, že budu chodit do hudební školy, a začal jsem se učit na piano. Jsme rodina, která pravidelně navštěvuje kostel, celá léta jsme chodili ke svatému Mikuláši na Malé Straně. V době komunismu ale nebylo moc dobré, aby byl mladý člověk viděn v kostele, a tak mi pan farář poradil, že nejlepší, jak tam být a zároveň nebýt vidět, je sedět na kůru. A protože věděl, že hraju na piano, sjednal mi učitele – profesora Antonína Jandu, který byl v 60. letech minulého století známým varhaníkem a ředitelem kůru v katedrále svatého Víta. Bydlel hned vedle svatomikulášského kostela a měl doma malé varhánky. Začal jsem k němu tedy chodit a on mě doučil základům varhanní hry. Po roce bohužel zemřel a já už pokračoval sám. Takže jsem spíše takový amatérský varhaník. Ale mnoho let jsem hrál a pořád ještě hraji doprovod při mši.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Varhany jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj, jistě oprávněně se jim někdy říká varhanní stroj. Jak dlouho zhruba trvá, než se člověk s určitou hudební průpravou naučí tento „stroj“ ovládat?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Musí předcházet hra na klavír a za rok se pak lze naučit základ. Na varhany se samozřejmě hraje také nohama a tato druhá klávesnice je vlastně úplně stejná jako pro ruce, takže jde o to, aby se člověk naučil poslepu ji hmatat na pedálech.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Nejen hrajete, ale i komponujete. Jaké je zaměření vašich děl?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Nikdy se nejednalo přímo o komponování pro varhany. S asi třiceti přáteli jsme v roce 1969 založili chrámový sbor – říkali jsme si „Malostranští usedlíci“. Všichni jsme byli celkem mladí a chtěli jsme nejen cvičit klasické mše, ale zkusit i něco modernějšího, a tak jsme postupně začali na kůr nosit kytary. Mně se tehdy dostala do ruky básnická sbírka Václava Renče „Popelka Nazaretská“. Ty verše mě zaujaly a vytvořil jsem k nim hudbu. Autorovi, který tehdy ještě žil, jsem potom poslal nahrávku na kazetě s nesmělým dopisem, že jsem si dovolil jeho text použít a jestli ho mohu znevážit touto hudbou… On mi tenkrát odepsal, že se mu to moc líbilo a že je rád, ale krátce nato bohužel zemřel, takže tím naše spolupráce skončila. Tato skladba posléze pronikla i do rozhlasu, a existuje podle ní dokonce televizní inscenace. Tím, že jsme měli sbor, jsme potom mohli příležitostně skládat i různé písničky.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * S barokem se samozřejmě nemůžeme srovnávat, ale je podle vás i dnes dostatek kvalitních skladatelů pro varhany?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Myslím, že moc ne, skončilo to asi Petrem Ebenem. A ta moderní hudba je kolikrát už tak trochu za uši tahající, takže lidi ani moc neláká ji poslouchat. Špičkou mezi žijícími umělci je ovšem František Xaver Thuri – říká se o něm, že je posledním žijícím barokním skladatelem. Je mu dnes kolem sedmdesáti let a složil několik barokních mší. Kuriózní je, že tu první se bál zveřejnit pod svým jménem a maskoval to sdělením, že někde náhodně objevil nahrávku neznámých starých mistrů. Hudební mocipáni to schválili, a dokonce se nechali slyšet, že objev takového díla je opravdu fantazie… Teprve pak se odvážil přiznat, že to složil sám. Takže i v dnešní době pořád ještě existují kvalitní klasické záležitosti.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Co hrajete nejraději?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

„Svatováclavský chorál“, ze kterého na mne dýchá atmosféra dávných dob. Je to historická skladba, která je pro mne určitě přitažlivější než „Ktož jsú boží bojovníci“.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Dovoluje vám vaše náročné povolání věnovat se svému koníčku?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Dovoluje, protože teď už mě můj koníček příliš časově nezatěžuje. K varhanám se dostanu jenom příležitostně.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * A máte doma pozitiv nebo portativ – tedy něco skladného pro cvičení?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Ne, to ne, jenom piano, abych si mohl vždycky nějak zatrénovat. Ale máme chalupu, která se přímo dotýká kostela, od něhož mám klíče, takže tam si mohu jít kdykoli zahrát a učit se třeba Bachovy a jiné varhanní skladby. A v Praze dosud občas hraji při mši v kostele Panny Marie pod řetězem, u Maltézských rytířů na Malé Straně. Tam teď zrovna budu hrát na Hod boží a na Štěpána.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: Takže teď je vaše sezóna…

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

U Panny Marie pod řetězem jsme teď tři varhaníci a všichni doktoři, takže se spolu vždycky dohodneme, abychom se prostřídali, mimo jiné i podle služeb…

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: Varhany samozřejmě nejsou zdaleka jen historickým nástrojem, jsou budovány i moderní koncertní sály s elektrifikovanými nástroji – je zde patrný nějaký zřetelný rozdíl?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Většinou se to pozná. Hlavně u těch levnějších elektronických varhan, tam je zcela jasné, že se nejedná o klasický nástroj.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: Máte nějaký sen o varhanním nástroji, na který byste si rád zahrál?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Mým velkým přáním je dostat se ke svatému Vítu. Zrovna zítra za mnou přijde jeden pacient, který tam působí jako duchovní ve vysoké funkci, a chystám se ho tedy požádat, zda by mi v tomto směru nezajistil nějakou protekci.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: Nepřipadá vám, že různé komerční subjekty si často pletou koledy s adventními skladbami?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Kdyby se to mělo brát liturgicky, vánoční doba vlastně trvá velmi krátce – od čtyřiadvacátého prosince jenom asi do dvanáctého ledna. Takže bychom si toho moc neužili. Z tohoto důvodu lze pochopit, že hrají trochu dopředu…

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: Vladimír Holan říkal, že není nic horšího, než vytopený kostel. Já si tedy myslím opak – hodina a půl ve vymrzlém prostoru není nic příjemného. Jak to zvládáte jako varhaník? Asi se nedá hrát v rukavicích?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Ne, v rukavicích se opravdu hrát nedá a varhaník skutečně většinou strádá. Někde už máme topení – takové malé radiátory, ale zrovna u Maltézských rytířů bohužel nejsou. Dříve, když byla latinská mše, kněz v jejím průběhu konal jednotlivé části obřadu a varhaník hrál skoro v jednom kuse. Dnes jsou naštěstí pauzy přerušované jednotlivými vstupy kněze, takže je čas si ruce ohřát. Obecně jsou ale tyto prostory stále více klimatizované. Například chrám Panny Marie Vítězné (kde je domov Pražského jezulátka) patří k vůbec nejteplejším v Praze – topí se tam od rána do večera.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Myslíte si, že ve vašich stopách půjde některé z vašich tří dětí, případně vnoučata?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

No, asi moc ne. Můj syn sice začal hrát na varhany a jeden čas mě i zastupoval, ale on se naučil hrát bez not, protože je moc neumí, a všechno se musel učit zpaměti. Teď je také lékařem a nemá už vůbec čas trénovat, takže toho nechal… Po hudební stránce tedy asi pokračovatele mít nebudu, ale po profesní zcela jistě. Oba kluci jsou doktoři, dcera vystudovala fakultu tělesné výchovy a sportu, obor rehabilitace, a manželka je dětská sestra. Takže ve zdravotnictví se pohybuje celá naše rodina.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Jak obvykle trávíte vánoční svátky? Máte nějaké rodinné zvyklosti nebo obřady?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Na Štědrý den objíždíme rodiny dětí, příbuzných a známých s dárečky a potom chodíme na večerní mši do kapucínského kostela na Loretě. Jsou tam velké jesličky, u kterých už provozuje muziku také našich sedm vnoučat, a dá se říci, že jsou na tom lépe než naše děti… Zpívají vánoční písničky, včetně těch, které jsem kdysi složil. A potom chodíme s přáteli z bývalého sboru zpívat na půlnoční „Českou mši vánoční“ ke svatému Norbertu ve Střešovicích, a to už bez zkoušky, protože ji máme tak nacvičenou, že se tam můžeme rovnou o půlnoci sejít…

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Vraťme se ještě k vaší hlavní profesi. Přináší zimní období a samotné vánoční svátky nějaká zvýšená rizika pro vaše pacienty?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Astmatikům velice vadí mrazivé počasí, protože inhalace studeného vzduchu zvyšuje jejich bronchiální hyperaktivitu. Jsou lidé, kteří vlastně ani nemohou vycházet ven nebo si musí chránit obličej nějakou šálou, aby si vdechovaný vzduch předehřáli. Zimní období může vadit také lidem s chladovou alergií, ale těch je naštěstí velice nízké procento. Tato alergie se projevuje tím, že když vyjdou ven do mrazu, zrudne jim obličej a nechráněné části těla a následně mohou být zasaženy i části pod oděvem, což je velice nepříjemné. Potom jsou to potravinové alergie, protože kolem vánoc se doma daleko více pracuje s pochutinami, připravuje se vánoční cukroví a lidé si celkově více dopřávají. Nejvíce rizikové jsou burské, vlašské a lískové ořechy nebo mandle a rovněž některé druhy exotického ovoce, jež se u nás běžně nekonzumují. Silně alergizovat mohou samozřejmě ryby, ať už naše domácí nebo mořské. Na to je tedy třeba dbát i při přípravě různých pomazánek, salátů a podobně. V období vánočních svátků však může pro rozvoj alergie sehrát významnou roli také stres.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Může mít někdo reakci na vánoční stromeček?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

To samozřejmě není alergie, navíc alergie na jehličnany se téměř nevyskytuje, ale může dojít k podráždění – buď vůní ze stromečku, nebo některými přípravky, jako je umělý sníh, kdy mohou být vdechnuty aerosoly z použitého přípravku. A při pálení prskavek může některé disponované jedince dráždit vzniklý kouř.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Kdy se vlastně v historii poprvé objevila zmínka o alergiích?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

To už je samozřejmě velmi dávno. Hovoří se o tom, že na jednom obrázku ze starověkého Egypta je vyobrazen faraon, který byl bodnut vosou, a jedna verze říká, že se u něj dostavila anafylaktická reakce.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Jaká jsou vysvětlení pro dnešní strmý nárůst prevalence alergií?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Za posledních dvacet let se skutečně počty alergiků zdvojnásobily a udává se, že v roce 2050 budou tvořit padesát procent světové populace. Dnes je to kolem pětadvaceti až třiceti procent. Alergie přestala být orgánovou nemocí a je chápána jako systémové onemocnění. Pro svou početnost v populacích celého světa začala být dokonce označována jako „novodobá epidemie“. Důvody tohoto stavu se hledají v současných změnách životního stylu, především je to nepřiměřeně čisté prostředí bez stimulace imunitního systému různými infekcemi a chorobami, kterými lidé dříve trpěli. Roli hrají i nové chemikálie, barviva, příměsi, konzervační látky v potravinách a určitě také zvýšený stres, protože psychika je rovněž velmi významným provokujícím faktorem. A samozřejmě je tu genetika. Těch vlivů, které se pak sčítají a vyprovokují onemocnění, je mnoho – například kontakt se zvířaty, která se dnes chovají v domácnostech daleko více než dříve nebo působení cigaretového kouře. Na nárůstu počtu alergií se samozřejmě podílí i to, že je dnes dovedeme lépe diagnostikovat.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Co vás samotného přivedlo k tomuto odbornému zaměření?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Především moje maminka je astmatička, takže jsem byl často svědkem toho, jak se trápí, jezdí do nemocnice na kapačky, na kyslík nebo odjíždí do lázní. Tenkrát nebyly léčebné metody zdaleka na takové úrovni jako dnes – neexistovaly inhalační kortikoidy a další moderní antiastmatika. Dnes už vlastně astmatici téměř nejsou hospitalizovaní. Svou roli při volbě specializace sehrála také náhoda – když jsem v roce 1969 nastoupil na I. dětskou kliniku FDL UK v Praze na Karlově, vedoucího lékaře profesora Emila Poláčka zrovna zastupoval alergolog a dnešní profesor Václav Špičák. Vzal si mě k sobě a dětská alergologie se tak stala mým prvním pracovištěm a vlastně celoživotním nasměrováním…

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Co považujete v oblasti dětské alergologie za největší posun?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Jednak jsou to již zmíněné lepší diagnostické možnosti a pak samozřejmě především léčba. Do roku 1994 jsem pracoval v motolské nemocnici, kde jsme ještě tehdy měli vyčleněno celé jedno oddělení pro dětské alergiky a astmatiky. Pamatuji si, že každoročně jsme několik dětí předávali na ARO a opakovaně nám tyto děti umíraly na astma. Dnes vlastně takováto oddělení neexistují, lůžka nejsou potřebná a na astma se dnes už v dětském věku neumírá.

21.12.2010 11:10:15

 

OTÁZKA: * Žádné z astmatických dětí už tedy nečekají vánoce v nemocnici?

ODPOVĚĎ:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Ne, teď už ne. *

21.12.2010 11:10:15

 
Ohodnoťte tento článek!