„Pane kancléři vás oslovovat nebudu!“

Profesor Jan Evangelista Jirásek

„Napsal jsem první lidskou embryologii založenou na řádkovacím elektronovém mikroskopu. Když jsem to tady předložil, že by to mohlo vyjít v češtině, nebyl zájem. Je nás jen deset milionů a dusíme se tu ve vlastní šťávě, jsme malý rybník,“ vysvětluje profesor Jan Evangelista Jirásek, proč jsou jeho práce známější v zahraničí než doma.


Profesor Jan Evangelista Jirásek

Autor: Leoš Chodura
 

* 26. července 1929 v Pardubicích

Od roku 1960 působí jako vědecký pracovník Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. V letech 1968– –69 byl čestným hostujícím profesorem fakulty zubního lékařství Minnesotské univerzity, v letech 1968–70 a 1978–79 hostujícím profesorem gynekologie a porodnictví téže univerzity. Přednášel vývoj člověka a vznik malformací a dále gynekologickou endokrinologii a patologii. Léta 1987–88 strávil jako hostující vědecký pracovník na klinice gynekologie a porodnictví lékařské fakulty Tennesseeské univerzity v Memphisu. V roce 1996 byl jmenován profesorem 2. lékařské fakulty UK v Praze a v roce 2006 byl prvním čestným hostujícím profesorem na Perinatálním výzkumném pracovišti NIH v Detroitu. Svůj profesionální život zasvětil humánní embryologii, zkoumání vývoje lidského embrya a plodu a reprodukční medicíně. Svou vědeckou dráhu začínal objevnými pracemi v oboru histochemie a stál u kolébky české cytogenetiky. Na tento metodický základ navázal v pozdějších pracích v oboru gynekologie a embryologie, kde se navíc uplatnila i jeho erudice fotografická. Dokumentace vývoje lidského zárodku a plodu od oplodnění vajíčka k vyvinutému plodu umožnila vznik jedinečných knižních publikací mapujících stadia vývoje člověka před narozením. Vedle fyziologického průběhu vývoje embrya a plodu dokumentuje i vznik různých patologických stavů. Tyto stavy nejen popisuje, ale v mnoha případech i nově vysvětluje, takže se stávají podkladem pro prenatální monitorování vývoje plodu, pro asistovanou reprodukci a pro nápravu některých vrozených vad. Jeho „Atlas of Human Prenatal Morphogenesis“, který byl publikován v roce 1983 v Bostonu, je rozšířen po celém světě. Jedná se o první atlas založený na fotografiích lidských embryí zhotovených technikou rastrovací elektronové mikroskopie. Monografie „Human Embryo and Fetus“, kterou vydal v Londýně a New Yorku, byla oceněná Britskou lékařskou asociací (BMA) jako jedna z 25 nejzásadnějších lékařských knih roku 2001. Za knihu „Human Prenatal Developmental Mechanics“ (New York, 2004) autora ocenil American Biographical Institute titulem „Man of the Year 2004“. Publikoval více než 200 odborných článků a monografií. Je nositelem ceny za výzkum Učené společnosti České republiky pro rok 2010 a členem České lékařské akademie.

OTÁZKA: Jan Evangelista, to v kontextu české vědy vyvolává dosti jednoznačnou historickou asociaci. Váš dědeček byl internista, otec gynekolog. Ta dvě křestní jména vám dali do vínku, protože by se jako třetí hodil fyziolog?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Dědeček, první Jan Evangelista v rodině, byl obvodním lékařem v Humpolci. V roce 1908 tam zorganizoval návštěvu TGM. Profesor Masaryk u něj v Humpolci bydlel. Mluvili spolu o ruské literatuře a filozofii. Potom Jan Evangelista I. přesídlil do Pardubic a za první světové války působil v tamní vojenské nemocnici. Můj otec se narodil roku 1898 a stal se gynekologem a porodníkem v Pardubicích, kde působil do roku 1940. Dál už tradice pojmenovat nejstaršího potomka Jan Evangelista nepokračuje, můj syn, také lékař, se jmenuje Michael a jeho syn je Vendelín.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Na které učitele nejraději vzpomínáte, kdo nejvíc ovlivnil vaše budoucí směřování a čím?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Výborný byl řídící učitel Musílek na obecné škole. Byl také jednatelem Československé ornitologické společnosti. Jako československý legionář projel sibiřskou magistrálou, cestou střílel a vzorně vycpával ptáky. Tu sbírku nám jako malým klukům ukazoval. Od té doby mě bavilo pozorovat ptáky a snažil jsem se najít nějaký systém v jejich rozpoznávání. Na reálném gymnáziu a na lékařských fakultách byli učitelé různí. Někteří vědomě potírali individualitu a to mi od počátku bylo velmi nepříjemné. Nikdy jsem nebyl ochoten slevovat ze svých zásad, takže jsem se někdy dostal do konfliktu. Rád vzpomínám na profesora Ladislava Veleho, což byl čerstvě vystudovaný akademický malíř a učil výtvarnou výchovu. Dlužím mu za to, že ve mně vzbudil zájem o výtvarné umění. Medicínu jsem začal studovat v Hradci Králové. V té době jsem sbíral ptačí vejce a můj zájem o ornitologii vzbudil pozornost profesora Vlastimila Vrtiše, děkana hradecké lékařské fakulty a současně přednosty tamního ústavu histologie a embryologie.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: To jste ještě jako medik lezl po stromech a vybíral ptákům hnízda?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Ano, taky. Když něco děláte systematicky a dobře to změříte a popíšete, má to svoji vědeckou cenu. Byl to dokladový materiál. Navrtával jsem do vajec dírku zubní vrtačkou, injekční stříkačkou je vysával a pak měřil. Měření mě fakticky přivedlo k vědecké práci, protože co nezměříte, nepatří do vědy. A pokud to nejde změřit, musíte to vyfotografovat. Na studiích v Hradci Králové se mi zalíbil obor embryologie. Byl jsem pod křídly děkana lékařské fakulty, který mi ponechal naprostou volnost, abych si na jeho ústavu dělal, co mne baví, protože nebyl nikdo, kdo by nám tehdy ukázal, jak se skutečně vědecky pracuje. V tehdejším Československu v oboru histologie a embryologie nebyla osobnost mezinárodního formátu.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Před válkou tu taková osobnost byla?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Profesor Jan Florián v Brně, vrcholný odborník pro raný vývoj člověka, byl umlácen za války v německém vězení. Před válkou tu byl také histolog profesor František Josef Studnička. Ale vědecká medicínská literatura až do poloviny 30. let byla německá. Rychlý obrat nastal, když němečtí židovští vědci utíkali před nacismem. Tím velice získala věda v USA a začala se uplatňovat anglicky psaná literatura. Ve třetím ročníku nám patologii přednášel jeden z nejlepších učitelů, profesor Antonín Fingerland. Jeho přednášky se mi velice líbily, tak jsem za ním šel a neomaleně se ho zeptal, podle čeho nám přednáší. Většina našich profesorů si totiž zakládala na tom, že přednáší podle svých zkušeností. Profesor Fingerland se na mě nerozzlobil, naopak řekl, že přednáší podle americké Bellovy patologie. Vypůjčil jsem si ji v hradecké lékařské knihovně a za rok se z ní naučil lékařskou angličtinu. Samozřejmě jsem ale neznal výslovnost. Orientace na americkou literaturu mi dala obrovský náskok, když jsem pak přešel na medicínu do Prahy. V roce 1951 totiž hradeckou lékařskou fakultu převzala armáda a udělala z ní vojenskou lékařskou akademii.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Po studiu jste v Praze nastoupil do zdejšího ústavu histologie a embryologie a zabýval se tam embryologií z pozice genetiky. Na co jste tenkrát v 50. letech přišel?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Mně se nelíbilo a nelíbí odtržení teoretických lékařských ústavů od lékařské praxe. Myslím si, že lékař se má zaměřit především na člověka a snažit se mu pomoci. Cokoli se dá udělat na člověku, má větší význam, než když to uděláte na jakémkoli jiném živočišném druhu. Ústav histologie a embryologie tehdy vedl profesor Zdeněk Frankenberger, který se zabýval vývojem jeleního paroží. Přinesl mi zvláštní žlázy laní, jež mají také pohlavní cyklus, abych to popsal. Drze jsem mu řekl, že pohlavní žlázy laní mě nezajímají, ale že bych rád dělal mechanismy určení pohlaví u člověka. A tak jsem se pustil do lidské genetiky. V roce 1953 jsem začal s pohlavním chromatinem a od počátku mi bylo jasné, že je to chromozomální záležitost. Spolu s docentem Janem Rabochem, pozdějším profesorem, jsme studovali skupinu chromatin-pozitivních mužů, kteří mají karyotyp XXY – to jsme tehdy nevěděli, to bylo nové. Přednášel jsem to tehdy na endokrinologickém semináři a tvrdil, že chromatin-pozitivní muži trpí Klinefelterovým syndromem. Na tom semináři proti mně vystoupil právě docent Raboch a říkal, že má pacienty s Klinefelterovým syndromem, kteří nejsou chromatinpozitivní. Domluvili jsme se, stali se velkými přáteli a spolu se naučili vědecky pracovat. V roce 1958 jsem sepsal kandidátskou práci, která byla po machinacích v rámci komunistické organizace v embryologickém ústavu odročena. Byl jsem vždycky nestraník a nedostal jsem nutné stranické doporučení. Nezachovával jsem věkovou posloupnost. Při kvalifikaci na kandidáta věd byla nutná zkouška z marxismu. Marxismu si ale vážím, vždycky jsem se zabýval filozofickým myšlením. Něco jiného je leninská povaha marxismu, ale i to patří k praktické aplikaci filozofie. Na marxismu je mnoho pozitivního.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Z hlediska marxistické doktríny jste byl příslušníkem pracující inteligence, vůči níž dělnická třída musela být bdělá. Skutečně mluvíte o marxismu, ne o jeho původních filozofických východiscích?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Nepřijatelná je na marxismu diktatura proletariátu a některé falešné aplikace. Falešné je i jeho tvrzení, že kdokoliv je nahraditelný. Už tehdy jsem o tom mluvil i při zkoušce z marxismu na kandidátské minimum. Ale prošel jsem. Pak se vyskytlo místo v Ústavu pro péči o matku a dítě. Do tohoto ústavu jsem přišel v roce 1960 a jsem tu dosud, to bylo jedno z mých nejšťastnějších rozhodnutí v životě. Dělal jsem teoretickou medicínu, ale tady jsem přišel do styku s pacienty. Hned jsem věděl, k čemu je dobré to, co dělám. Nechtěl jsem vstoupit do komunistické strany a nikdy jsem neusiloval o žádné vedoucí místo. Tak jsem tu měl klid na práci.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: S profesorem Rabochem jste byli pravděpodobně jedni z prvních Čechů, kteří publikovali v předních amerických lékařských časopisech. Kdy jste poprvé vyjel na Západ?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

V roce 1966. Byl jsem v Londýně na prestižním sympoziu a lámanou angličtinou komentoval své obrázky. Dostal jsem pak nabídku z Kuby, abych pomohl se založením výzkumného lékařského centra v Havaně. Nabízeli mi roční pobyt s platem 1000 amerických dolarů měsíčně, ale tady v podniku zahraničního obchodu Polytechna mi řekli, že mi budou 600 dolarů strhávat. S takovým postupem jsem nesouhlasil, a nejel jsem. Rozhodl jsem se vlastně dobře, protože v roce 1967 jsem dostal pozvání do USA, abych tam působil jako hostující profesor na Minnesotské univerzitě. Odjel jsem v roce 1968. Ještě před invazí Rusů jsem obhájil doktorát věd. Byl jsem v oboru gynekologie a porodnictví nejmladší doktor věd v Československu. Zaměřil jsem se na mužský pseudohermafroditismus, což je téma, které mě dodnes zajímá. Souvisí to s určením pohlaví. Viděl jsem i preparáty ze tkání slavné prvorepublikové běžkyně Jarmily Koubkové. Byl to mužský jedinec s obojetnou malformací zevního genitálu bez dělohy. Pohlavní žlázy tam byly jednoznačně mužské.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Co jste se naučil v Americe? A proč jste se vracel zpět do podmínek socialistického Československa?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Ve Spojených státech jsem se naučil vědecky pracovat, i když základy jsem měl odsud. Naučil jsem se oddělovat fakta od hypotéz a dělat závěry – na konci každého výzkumu má být praktický výstup. Když jsem se chtěl vrátit zpět do Československa, jeden význačný americký genetik mě před tímto krokem varoval. Prý jsem příliš velká ryba na tak malý rybník. Ale já tu měl starou nemocnou matku a tchyni. O tu se moje manželka starala ještě dalších skoro třicet let. Dožila se devadesáti sedmi let, ale od roku 1970 neviděla.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Sehrál ve vašem návratu nějakou roli i americký puritanismus ve vztahu k vašemu výzkumu?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Do Ameriky jsem odjel už s tím, že se budu snažit udělat první dítě ze zkumavky. V Americe však někdy nerozhoduje vědecká pravda, nýbrž veřejné mínění. Náboženská orientace a klima v Minnesotě, kde jsem působil, prostě byly zcela proti. Embryologii člověka bych v USA dělat nemohl. Můj výzkum byl založený na našem interrupčním zákonu. Já si myslím, že právně kodifikována by měla být i práva lékaře, a to tak, aby lékař mohl získané tkáně při operacích využít k výzkumu, pokud nebude porušovat osobní práva pacienta a tkáň bude použita bez možnosti osobní identifikace.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Co vlastně vidíme na vašich obrazech, které vytváříte počítačovou grafikou ze svých snímků?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Jsou to většinou jedinci, kteří se dále nevyvíjeli. Klasickým elektronovým mikroskopem nejde prohlížet živý objekt. Technikami, které mohou znázorňovat živé embryo, jsou ultrasonografie a případně magnetická rezonanace. Na mých obrazech jsou potracená embrya, anatomické preparáty. Moje práce při studiu lidského vývoje je cílena k určení prognózy a k odhalení případné patologie.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Vaše fotografie embryí pořízené pod elektronovým mikroskopem jsou úžasně barevné. Vy si preparáty barvíte, nebo je to dílo počítačové grafiky?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Vývoj je postupná chemická diferenciace na podkladě genové determinace. Například ta červená barva je většinou obrazem aktivity alkalické fosfatázy. Když tomu embryu pod mikroskopem nabídnu substrát pro tu barvu, pokud tam enzym je přítomen, zbarví se ta část embrya červeně. To modré jsou glukosaminoglykany, které jsou nezbytné při vývoji chrupavky. Proto je ta kostřička modrá, ale není to ještě kostní tkáň. Kosti se objevují až ve fetálním stadiu vývoje, u embryií kostní tkáň není přítomna.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: O objektech na svých fotografiích říkáte, že se podobají housenkám. Ve kterém momentu se podle vás zakuklí a vyletí člověk?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Názory o lidském charakteru embryí… Víte, já pořád musím vysvětlovat, že takhle hovoří lidé, kteří nikdy nic neviděli a své názory zformulovali na podkladě svých představ. Kdo z obyčejných lidí viděl lidské embryo? Asi před deseti lety jsem přednášel genetikům. V sále, kde sedělo asi sto posluchačů, lékařů-genetiků, jej už někdy viděl pouze jeden. A potom řeknou, že to je lidská bytost? To prosím ne, embryo je lidský jedinec, je to vývojové stadium člověka. Nebo „nový život“ – žádný nový život neexistuje, život je úkaz trvající od svého vzniku až k nám. Kdyby se nit života třeba někde u dinosaurů přetrhla, nový život by nevznikl.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Jak končí vaše modely?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

To je různé. Záleží na velikosti. A víte, jak jsou velké?! Prý možná porušuji zákon o pohřebnictví. Sleduji jen lidský materiál a embrya nepohřbívám, protože je rozkrájím na mikroskopické preparáty. Byl jsem dokonce tázán politiky, proč nepohřbívám embrya po fertilizaci in vitro. Takové embryo má velikost 0,2 milimetru, okem není vidět. Používám preparační mikroskop. Musel bych vzít přenosový katétr, přenést embryo na hlavičku sirky a zapálit ji. Tak bych mu uspořádal pohřeb žehem… Víra každého je jeho osobní záležitost. Byl jsem ve Štrasburku na konferenci na téma lidský jedinec a lidská bytost. Říkal jsem tam, že pojem lidská bytost je odvozen od Shakespearova to be, or not to be. A to be znamená žít na světě mimo dělohu (to exist outside the womb). Musí to být narozené dítě. Já mohu mluvit o lidské bytosti tehdy, když se narodí a přežije. Napadl mě tam za to německý delegát, byl to profesor práva a filozofie. Tvrdil, že embryo je prospektivní lidská bytost. Zrovna byly volby. Tak jsem mu řekl: „Vy jako německý občan máte možnost stát se německým kancléřem, pro mě jste tedy prospektivní kancléř Německé spolkové republiky. Ale já vás tady přece teď nebudu oslovovat pane kancléři!“ Shromáždění to pochopilo.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Jaký ohlas měla výstava vašich fotografií embryí v Karolinu v roce 2010?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Sdělovací prostředky si jí v podstatě nevšimly a jedinečná výstava tu žádný ohlas neměla. Vlastním nákladem jsem k ní vydal katalog, ale není o to zájem. Spolupracoval jsem s BBC na seriálu o vývoji člověka, byly tam i moje fotografie embrya, tak ty vystavované fotografie nabídnu v zahraničí.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Máte nějaké další stálé objekty, které rád fotografujete?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Já už fotografuji jenom embrya. Než jsem začal s nimi, fotografoval jsem ptáky. S těmi to ale skončilo také velmi českým způsobem. Moje knížka fotek ptáků vyšla v 60. letech v Artii, v němčině, a měla úspěch. Přinesl jsem do redakce fotografie i na druhý díl, ale pan redaktor mi řekl, že umožní vydání, jen když se s ním rozdělím o honorář. Takže druhý díl nevyšel.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Proč vaše práce ještě stále vycházejí takřka jenom v zahraničí?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Napsal jsem první lidskou embryologii založenou na řádkovacím elektronovém mikroskopu. Když jsem to tady předložil, že by to mohlo vyjít v češtině, nebyl zájem. Je nás jen deset milionů a dusíme se tu ve vlastní šťávě, jsme malý rybník. A ještě ke všemu si stále vymýšlíme své nové cesty a vlastní klasifikace, které neumožňují mezinárodní srovnávání. Podívejte se na náš pravopis, je to asi nejlepší fonetický přepis řeči na světě. Jenže nikdo ve světě neví, jak se naše hlásky vyslovují. A to vydávání? Já se nerad doprošuji – pokud mi nakladatel řekne, že se mu moje publikace nezaplatí, nemohu mu pomoci. Mohu psát anglicky, a když pošlu rukopis zahraničnímu nakladateli, přijme ho. Honorář je malý, ale nakladatel to celé zpracuje.

25.10.2011 16:30:11

 

OTÁZKA: Kterých svých prací a objevů si ceníte nejvíc?

ODPOVĚĎ:

prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.

Profesor Jan Evangelista Jirásek

Určil jsem stadia vývoje embrya, jež jsou daleko lepší, než byla předchozí. Myslím si, že jsem se zasloužil o určení primární sexuální determinace u člověka. Začíná diferenciací pohlavních buněk v případě mužského pohlaví a nikoli intersticiálních buněk. Domnívám se, že mým objevem je tvrzení, že mozková hemisféra se vyvíjí na základě působení olfaktorické (čichové) plakody. (Plakody jsou ztluštění ektodermu v raném embryonálním stadiu). Hodně zjednodušeně řečeno – vývoj našeho nosu určuje, jaký bude mozek. Jak říká Rostand v Cyranovi z Bergeracu: „Velký nos velkého ducha značí.“ A také jsem přišel na to, že vývoj chlopní v lidském srdci záleží na vývoji zvláštního mezenchymu, řídké vazivové tkáně v lidském zárodku, který je bohatý na glukosaminoglykany a do základů srdce vrůstá v závislosti na vývoji plic. A k poznání jsem snad přispěl také tím, že jsem fotografoval. Lidská fotoembryologie je můj obor a co neumím popsat tak, aby to ostatní pochopili, to jim nafotím a ukážu.

25.10.2011 16:30:11

 
„Pane kancléři vás oslovovat nebudu!“
Ohodnoťte tento článek!