S parazity se kamarádím a mám je rád

lukes

Je vedoucím špičkového vědeckého pracoviště Biologického centra AV ČR, světově uznávaným odborníkem v oboru parazitologie a provází jej pověst nekonformního vědce, který přichází na konference v kraťasech, infikuje se parazity a v e-mailové komunikaci se podepisuje nazdáááárek Jůla. Řeč je o prof. RNDr. Juliu Lukešovi, CSc., řediteli Parazitologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích.


lukes

Autor: MF

OTÁZKA: Po zadání vašeho jména do vyhledavače Google na člověka vyskočí množství článků, které mají v titulku informaci, že pojídáte tasemnice. Nevadí vám, že se téma vaší práce tak bulvárně zjednodušuje?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Nevadí. Chápu to tak, že poskytnout občanům informace o vědě, byť zjednodušenou a zábavnou formou, je vesměs pozitivní. Popularizace vědy v naší zemi pokulhává, řekl bych, že je zde možná tak tucet vědců, kterým se to daří. Každá popularizace s sebou pochopitelně nese zjednodušení, protože dané informace musejí být srozumitelné veřejnosti. Na rozdíl od řady svých kolegů si však myslím, že popularizovat by měli nejen laici, ale i vědci nebo nejlépe ve spolupráci. Pokud tomu tak není, výsledné sdělení vyzní často směšně.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Je stěžejním bodem vaší vědecké práce prospěšnost parazitů lidskému organismu, jak se o tom zmiňují uvedené populární články?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Vůbec ne. Dané téma představuje tak jedno dvě procenta mého pracovního vytížení. Středem mé výzkumné práce je molekulární biologie parazitických prvoků. Především jde o studium trypanozom a leishmanií se zaměřením na jejich evoluci a mitochondriální funkce. Co se týče tématu, jež zaujalo veřejnost, tedy využívání parazitů k léčebným účelům, to souvisí s nedávným otevřením Laboratoře parazitární terapie na našem ústavu. Tuto laboratoř vede kolegyně Kateřina Pomajbíková, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Přicházíte vlastně s revoluční myšlenkou spočívající v tom, že někteří parazité mohou našemu tělu prospívat. Na druhé straně, v rovině alternativní medicíny a léčitelství sílí „antiparazitární hnutí“ s cílem identifikovat škodlivé parazity v těle a hlavně se pořádně odčervit.

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Narážíte na trend, který se nedávno v České republice objevil, a tím je detekce parazitů v lidském těle pomocí různých přístrojů. Ano, setkáváme se s případy, kdy se na nás obracejí lidé, u nichž bylo takto objeveno i deset různých parazitů. Přitom tito parazité, pokud by je dotyční skutečně měli, by své hostitele téměř na místě zabili. Ti lidé zaplatí u léčitele tisícovku za diagnostiku – nejčastěji pomocí příS ruské výroby – a odcházejí vybaveni veterinárními přípravky na odčervení, které mohou výrazně poškodit jejich zdraví. My parazitologové se pochopitelně snažíme na tyto věci poukazovat a vyvracet různá falešná tvrzení. Bohužel se nemůžeme zabývat podáváním trestních oznámení, ačkoli řada z těchto aktivit je již za hranicí zákona. Tímto narůstajícím problémem by se měly seriózně zabývat Česká lékařská komora a ministerstvo zdravotnictví.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Jak jsme na tom tedy reálně s osídlením parazity v těle? Máme jich skutečně tolik a je třeba se jich zbavovat?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Veřejné zdravotnictví a hygienická služba udělaly v evropské populaci své a většinu parazitů se podařilo eliminovat. Parazité jsou totiž mnohem zranitelnější než viry a bakterie, navíc většinou potřebují mezihostitele a jejich přenos na člověka se tak dá snadněji přerušit. Česká populace má paradoxně spíš deficit parazitů. Musíte si totiž uvědomit, že ne všichni parazité jsou patogenní. Někteří z nich jsou komenzálové, vyvíjeli se s námi od věků. Mnozí jsou součástí ekosystému našeho střeva. Víme, že tenké střevo je taková velká zoologická zahrada, v níž někteří střevní parazité, stejně jako střevní bakterie, mohou lidskému tělu prospívat. Objevují se o tom různé zmínky v literatuře, ale tyto práce nejsou tolik citované, téma je stále kontroverzní a navíc výzkum prospěšnosti parazitů se odůvodňuje hůř než výzkum jejich patogenity.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: A čím nám parazité-komenzálové mohou prospívat? Mohli by mít podobnou funkci jako střevní mikroflóra, která je dnes v popředí lékařského zájmu?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Ano, korelace mezi střevním osídlením a některými chorobami je dnes nezpochybnitelná. Stále se ukazují nové souvislosti a vazby na různá chronická onemocnění. V prestižním časopise Cell byla například nedávno publikována práce prokazující vztah mezi metabolity střevní mikroflóry a autismem. V případě parazitů, respektive eukaryotních komenzálů, se předpokládá, že stimulují imunitní systém střeva a působí protektivně vůči některým onemocněním. Například u pacientů s Crohnovou chorobou se ukázalo, že se tato nemoc nevyskytuje u lidí, kteří mají střevo osídleno určitými prvoky. Také srovnáním zdravotního stavu populací rozvinutého a třetího světa se přišlo na to, že v rozvinutých státech trpí lidé chorobami, které jsou v chudých zemích vzácné nebo zcela chybí. V zemích třetího světa přitom jsou obyvatelé promořeni parazity, zatímco u nás byli tito parazité prakticky eliminováni.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Předpokládáte tedy, že deficit střevních parazitů může mít obdobný negativní efekt jako deficit prospěšných střevních bakterií? Měla by se „hygienická hypotéza“ rozšířit na parazitické komenzály?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Ano. Jsem naprostým zastáncem expozice malých dětí antigenům z přírodního prostředí ve smyslu ochrany proti rozvoji některých onemocnění. Tak jak se to uvádí u farmářských dětí, které trpí méně často alergiemi než děti, jež vyrůstají ve „sterilním“ prostředí. Troufám si říct, že v budoucnu nám reklama nebude ukazovat explodující zelené mikroby v záchodové míse. Paušální eliminace mikroorganismů a parazitů je spíše škodlivá činnost. Přehnaná hygiena v období, kdy se vytváří imunitní systém, je kontraproduktivní stejně jako časté podávání antibiotik, zejména u dětí během 1. a 2. roku života, způsobující významné (a dle některých studií i trvalé) změny struktury střevní mikroflóry. Vezměte si jen fakt, že našich vlastních buněk v lidském těle je jen 10 procent. Na každou lidskou buňku připadá 9 cizích!

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Chystáte se provádět studii na zdravých dobrovolnících, kterým budou nasazeni parazité. Co si od této studie slibujete?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Chceme porovnat, zda se zdravotní stav jedince bez komenzála bude lišit od zdravotního stavu jedince s přítomností parazita v těle. Jinými slovy potvrdit, zda vybraný parazit nezpůsobuje patologický efekt. V dalším kroku bychom chtěli zjistit, zda přítomnost parazita v těle může mít i pozitivní efekt, a překvalifikovali bychom ho tím na komenzála. A také nás zajímá, zda jeho přítomnost způsobí změnu mikrobiální flóry. Pokud uspějeme, chtěli bychom pokračovat s testy u pacientů s Crohnovou chorobou.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Je tedy možné, že budeme v budoucnu léčit pomocí parazitů?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Už se to vlastně děje. V Německu jedna firma nabízí vajíčka parazitů v kapslích. Jedná se o prasečí parazity Trichuris suis. Tento parazit je specifický v tom, že přebývá v lidském střevě jen nějaký čas a poté je vyloučen. Mezitím tam ovšem odvede prospěšnou práci. Mám již zprávy i od pacientů z České republiky trpících idiopatickými střevními záněty, kteří si pochvalují pozitivní efekt této bohužel zatím velmi drahé terapie. Dalším vhodným kandidátem pro podobnou léčbu se zdá být Blastocystis hominis.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Mohli by parazité ve střevě působit preventivně i proti vzniku kolorektálního karcinomu?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Možné to je, ale zde už se dostáváme do roviny čisté spekulace. Pravdou je, že přispívají ke zlepšení motility střeva, takže určitý mechanický protektivní efekt by zde být mohl.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Hovořili jsme zatím o komenzálech. Ale co patogenní parazité? Co o nich už víme? Proč nám škodí?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Uvedu to na příkladu Trypanosomy brucei, jejímž výzkumem se zabývám. Jde o typicky patogenního parazita, přenášeného mouchou tse-tse a způsobujícího spavou nemoc. Trypanozoma žije a množí se v lidské krvi, přičemž mění svůj povrchový antigen, takže uniká imunitnímu systému. Během jednoho měsíce tak může mít nakažený člověk v krvi stejné množství trypanozom jako červených krvinek. Neléčená nákaza tímto parazitem je prakticky vždy smrtelná.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Jak jsme daleko ve vývoji nových léčiv, eventuálně vakcín proti spavé nemoci a dalším parazitárním chorobám?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Situace není dobrá. V případě trypanozomy vakcína vůbec nepřichází v úvahu, kvůli již zmíněnému měnícímu se povrchu parazita. Ve vývoji jsou léky, které by měly selektivně inhibovat určité pochody v mitochondrii trypanozomy. Klinické studie jsou ale extrémně nákladné, v řádech stovek milionů dolarů, takže se vývoj nových léčiv firmám prostě nevyplatí. Pozornost se tak věnuje alespoň preventivním opatřením, jako je vychytávání přenašečů.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Nemohu se nezeptat, jak probíhá vaše osobní studie s nasazenou tasemnicí. Jak už je velká, jaké poznatky vám přinesla a co s ní plánujete do budoucna?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Tento druh tasemnice dorůstá kolem 7 a více metrů, takže v současnosti by měla být asi 3–4metrová. Za ten rok, co ji mám, jsem na sobě nepozoroval žádné zdravotní zhoršení. Naopak jsem zjistil, že není pravda, co se uvádí o vlivu tasemnice na hladinu vitaminu B12. U mě k žádnému nedostatku tohoto vitaminu nedošlo. Co s ní bude dál, neřeším. Vlastně kdyby mi ji novináři pořád nepřipomínali, už bych na ni i dávno zapomněl. Pro doplnění, nejsem první, kdo něco takového provedl. Ve světě se infikovalo touto tasemnicí již několik parazitologů, dokonce i jeden lékař, který na tomto ústavu pracoval v 80. letech. Ten později publikoval, že s tasemnicí ne ubýval, ale přibýval na váze. Stojí také za zmínku, že se tento druh tasemnice v poslední době začíná šířit v Itálii a ve Švýcarsku. Jejím zdrojem je totiž sladkovodní sushi, které začalo být v tamních zemích oblíbené.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Řekla bych, že se většina lidí parazitů spíše štítí nebo z nich má fobii. Proto je trochu podivné si představit, že si někdo nasadí tasemnici dobrovolně.

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Ano, mezi lidmi skutečně panuje určitá parazitofobie. To se pak odráží i ve zmíněných antiparazitárních aktivitách. O parazitech kolují různé mýty a nepravdy a parazité se ukazují jen v negativním světle. Ale já se s parazity kamarádím a mám je rád.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Zajímali vás už od mládí, nebo to přišlo až s jejich studiem?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Od mládí mne zajímala příroda, takže jsem si zvolil jako vysokou školu Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na ní jsem pak pátral po kvalitních učitelích a bylo mi sděleno, že jsou právě na katedře parazitologie. Tento obor navíc v hloupé socialistické éře dával naději na cestování – minimálně do spřátelených zemí, jako byly Kuba, Angola či Vietnam. A postupně se parazité stali mým koníčkem.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Jak se s tímto koníčkem vyrovnávají vaši nejbližší?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Syn studuje na lékařské fakultě a byl trochu zneklidněn, když se dozvěděl, že jsem pojedl boubele tasemnice. Vycházel přitom z údajů uváděných v lékařských učebnicích. Manželka také vystudovala přírodní vědy a má pro takové experimenty pochopení. Sama se proslavila jednou příhodou z expedice v Keni. Našla tehdy na sobě střečky, což je parazitický hmyz, který způsobuje bolestivé vředy na kůži. Když se jich chtěla zbavit, kolegové parazitologové ji začali přemlouvat, aby si je nechala co nejdéle, než larvy dospějí, a oni je mohli zkoumat. Vydržela to tehdy několik dní, ale nakonec ty vředy vymáčkla. Někteří z kolegů jí to do dneška vyčítají.

28.7.2014 10:53:25

OTÁZKA: Abychom neopomenuli vaši roli vedoucího Parazitologického ústavu AV ČR. Prozradíte nám, jaké máte plány do budoucna?

ODPOVĚĎ:

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

lukes

Usiluji o to, aby se náš ústav stal nejlepší parazitologickou institucí v zemi a držel se na špici světového výzkumu. Mým přáním je, aby zde pracovalo co nejvíce vědců z celého světa, a chci je podporovat v jejich vědeckém rozvoji. Těší mě, když vidím, že řada našich absolventů má ve světě úspěch. Co se mne týče, chtěl bych dělat co nejlepší, zábavnou a zajímavou vědu.

28.7.2014 10:53:25

Ohodnoťte tento článek!