Potrat je třeba si řádně promyslet. Jeho důsledkem může být neplodnost i psychická porucha


Potrat. Slovo, které českou společnost rozděluje podobnou mírou jako rozdílné politické přesvědčení. Zatímco pro některé ženy absolutně nepřichází v úvahu, jiné k němu po složitém rozhodování přistoupí jako k jedinému možnému řešení. Ne vždy je ale volba na těhotné ženě. Poměrně často totiž dochází také k samovolným potratům, o jejichž průběhu nemusí dotyčná vůbec vědět.

Potrat patří mezi nejkontroverznější témata, která momentálně hýbou nejen českou společností. Zatímco část populace proces staví na stejnou úroveň jako vraždu, druhá polovina si tvrdě stojí za tím, že každá žena má mít možnost rozhodnout o svém těle, a to v jakémkoli případě. O to víc, pokud dítě, které čeká, není zdravé anebo se sama stala obětí znásilnění.

Ačkoli jsou potraty v České republice dovoleny od roku 1987, ne vždy má těhotná žena v otázce ukončení či neukončení těhotenství poslední slovo. Poměrně alarmujícím problémem jsou totiž takzvané spontánní potraty, kdy k nim dojde samovolně a často i bez vědomí nastávající matky.

Jak už tedy řádky výše napovídají, za potrat není považováno jen umělé přerušení těhotenství. Tímto slovem se obecně označuje ukončení těhotenství, ke kterému dojde zánikem embrya nebo plodu, a to ještě před porodem. Lékaři rozlišují dva druhy potratů:

  • Samovolný neboli spontánní potrat
  • Umělé ukončení těhotenství, tedy interrupci

Samovolný potrat

Předpokládá se, že samovolným potratem končí každé 8. těhotenství, přičemž nejčastěji k němu dochází během prvního trimestru, tedy do 13. týdne těhotenství, kdy je embryo vnějším vlivům nejvíce náchylné. Potratit však žena může výjimečně i později. Příčiny spontánního potratu jsou rozmanité, nejčastěji jsou na vině:

  • Chromozomální vady plodu
  • Imunologické příčiny
  • Hormonální příčiny (nedostatečná funkce žlutého tělíska, porucha funkce štítné žlázy…)
  • Infekce matky
  • Chronické onemocnění matky (cukrovka, srážlivost krve, vysoký krevní tlak…)
  • Zevní vlivy (kouření, drogy, alkohol…)

Ačkoli potrat může mít negativní dopad na plodnost ženy, udává se, že jeden samovolný proces do 12. týdne těhotenství bývá poměrně častý a ženy po něm ve většině případů opět otěhotní.  Není navíc třeba zaujímat nějaká preventivní opatření ani zahájit léčbu. V případě opakovaného potratu (tedy tři a více), je naopak prioritou snaha o nalezení příčiny a její následné odstranění, aby byla žena schopná odnosit a porodit zdravé dítě.

Obecně se ženám s předchozími zkušenostmi se samovolnými potraty doporučuje podpora pomocí potravinových doplňků, zejména pak zvýšený příjem kyseliny listové a gestagenů v podobě tablet, popřípadě v injekční formě.

Příznaky potratu

Jak poznat potrat? Mezi klasické příznaky probíhajícího potratu patří vaginální špinění či krvácení a bolest břicha, která může přerůst až v silné křeče. Pokud některý z těchto příznaků těhotná žena zaregistruje, měla by neodkladně navštívit lékaře, který na základě vyšetření určí, zda se skutečně jedná o potrat. Krvácení ani bolest břicha však ztrátu těhotenství nutně znamenat nemusí. Může nastat i situace, kdy o těhotenství ani potratu žena nemusí vůbec vědět.

V některých případech lze potratu zabránit. Pokud u ženy reálně hrozí, nařídí lékař klid na lůžku a léčbu, kterou zvolí v závislosti na příčině potíží (gestageny, léky proti krvácení, léky tišící bolest). Ne vždy je ale lékař úspěšný a k potratu dojde i přes jeho snahu. V takovém případě je někdy nutné provést revizi děložní dutiny. Tento výkon se provádí v nemocničním zařízení a pacientka je během něj v celkové anestezii.

Zamlklý potrat

Trochu jinak pak probíhá takzvaný zamlklý potrat, kterým končí zhruba 10 až 15 procent těhotenství. Jedná se o specifický druh samovolného potratu, kdy se vývoj plodu či embrya zastaví, ale přesto zůstane v děloze. Žena tak i nadále žije v přesvědčení, že její těhotenství probíhá v pořádku. Na to, že právě potratila, ji totiž zpravidla neupozorní žádné krvácení ani bolesti. Někdy mohou napovědět mizející těhotenské příznaky, jako nevolnost, citlivost prsů či zvracení. Stále ale platí, že většina žen vůbec nic nepozná a o ukončeném těhotenství ji informuje až lékař na pravidelné prohlídce.

Interrupce

Ačkoli je pro mnoho žen těhotenství dar, ne vždy přijde v pravou chvíli nebo za těch správných okolností. Může se navíc stát, že se plod nebude vyvíjet správně či svou matku dokonce ohrozí na životě. Přesně pro tyto případy se ženám nabízí možnost umělého přerušení těhotenství.

Do kdy je možné potrat podstoupit? Žena se pro něj může rozhodnout až do 12. týdne těhotenství, což je zhruba 10 týdnů po oplodnění. V případě interrupce ze zdravotních důvodů, je možné přerušení těhotenství provést i v pozdějším stádiu, nejpozději však ve 24. týdnu těhotenství. V tomto případě lze interrupci provést jen tehdy, kdy je žena ohrožena na životě anebo se prokázalo těžké poškození plodu či neschopnost jeho života.

Umělé přerušení těhotenství může lékař ženě samozřejmě i zamítnout, a to v případě, že interrupce byla v průběhu posledních 6 měsíců již vykonána. Výjimku v tomto ohledu představují ženy, které za sebou mají alespoň dva porody a jsou starší 35 let. Nařízení se rovněž netýká umělých potratů ze zdravotních důvodů nebo po znásilnění.

Interrupce se samozřejmě nevykonává jen u dospělých žen. S žádostí o umělé ukončení těhotenství chodí i dívky, které ještě nedovršily 18 let. V tomto případě je třeba dodržet následující pravidla:

  • Pokud je dívka mladší 16 let, potřebují lékaři souhlas zákonného zástupce
  • V případě, že je dívce mezi 16 a 18 lety, stačí k provedení zákroku kromě souhlasu těhotné také projev vůle ze strany rodiče (některá zařízení však stále požadují písemný souhlas)

Složitější je to i v případě cizinek žijících na území České republiky. Pokud chtějí interrupci podstoupit tady, je třeba, aby měly povolení k trvalému pobytu.

Průběh interrupce

Jak probíhá potrat? Jeho průběh ovlivňuje hned několik faktorů. Obecně platí, že čím dříve se žena na zákrok dostaví, tím šetrněji proběhne. Za ideální lékaři považují, když se pacientka dostaví do 6. až 8. týdne těhotenství. V tuto dobu totiž může podstoupit takzvanou miniinterrupci, která je oproti klasické o něco šetrnější.

Chemická interrupce

Chemická metoda interrupce se u nás užívá od roku 2014 a, jak už název napovídá, spočívá v užití tablety. Nejedná se však o žádný volně prodejný lék, který by si mohly ženy pořídit v lékárně. Nedostanou jej dokonce ani od svého gynekologa, zákrok je možné podstoupit pouze v nemocničním zařízení. Pacientka užije tabletu a zhruba hodinu čeká. Jestli se nedostaví nežádoucí účinky. Pokud ne, může odejít domů. V následujících dnech by měla očekávat bolesti v podbřišku a až dva týdny trvající krvácení.

Tím ale celý proces nekončí. Zhruba po 36 až 48 hodinách po první aplikaci musí pacientka navštívit lékaře a užít druhou dávku léku. Po 14 až 21 dnech následuje nezbytné ultrazvukové vyšetření. Až v 8 procentech případů totiž pilulka selže. V takovém případě je nutný chirurgický zákrok (odsátí embrya).

Ačkoli je tato metoda považována za nejšetrnější, mohou se vyskytnout vedlejší účinky v podobě:

  • Nevolnosti
  • Zvracení
  • Třesavky
  • Alergie

Výhodou naopak je, že odpadají rizika spojená s chirurgickým zákrokem. Podstatné také je, že chemickou interrupci mohou podstoupit jen ženy, které jsou maximálně v 8. týdnu těhotenství.

Chirurgická interrupce

Pokud se žena nachází v 9. týdnu těhotenství, jedinou možnou volbu pro ni představuje chirurgická interrupce. Ta spočívá v mechanickém odstranění plodu. V případě miniinterrupce se jedná o šetrné odsátí děložní sliznice speciální savkou. Ještě předtím ale musí lékař roztáhnout děložní hrdlo na nezbytně nutnou šířku, která je závislá na stádiu těhotenství.

Za klasickou chirurgickou metodu je pak považována kyretáž, která se dnes používá jen zřídka. Jedná se o zákrok, který je zpravidla prováděn v celkové anestezii a pacientka je ještě ten samý den propuštěna z nemocnice domů. Hlavním nástrojem je v tomto případě kyreta, tedy úzká kovová lžíce, pomocí které lékař seškrábne zbytky gravidity z vnitřní strany dělohy.

Po tomto zákroku mohou ženu v následujících dnech trápit bolesti v podbřišku a špinění. Měla by navíc omezit fyzickou aktivitu, sexuálně abstinovat a dbát na zvýšenou hygienu. Ze všeho nejdůležitější je totiž předejít zánětu, který by mohl vést až k neplodnosti.

Je také dobré vědět, že pokud je těhotenství starší než 8 týdnů, je nezbytné ženám s krevní skupinou Rh-negativní po výkonu aplikovat anti-D-globulin, který zabrání tomu, aby bylo ohroženo následující těhotenství.

Rizika interrupce

Přesto, že je dnes interrupce považovaná za poměrně bezpečný zákrok, který se ve většině případů obejde bez komplikací, není bez rizik. Mezi nečastější komplikace patří:

  • Proděravění dělohy
  • Poranění děložního hrdla
  • Nedostatečné odstranění plodového vejce
  • Infekce
  • Záněty

Žena se pak samozřejmě může potýkat s neschopností otěhotnět nebo plod donosit. Riskantní tento zákrok však zdaleka není jen po fyzické stránce. Mnoho žen po interrupci trápí psychické poruchy. Je proto důležité tento zásadní krok pečlivě zvážit.

Šestinedělí po interrupci

Několik týdnů po zákroku se v mnoha ohledech podobá šestinedělí po porodu. Rodidla jsou náchylnější k infekci, je tedy třeba dodržovat zvýšenou hygienu. Až do zahojení například nepřipadá v úvahu návštěva veřejného bazénu, nedoporučuje se ani používání tampónů, které oproti vložkám zvyšují pravděpodobnost infekce. Vhodná nejsou ani parfemovaná intimní mýdla či sprchové gely. Pozor by ženy po zákroku měly dávat také na prochladnutí.

Zhruba po dobu 14 dnů po zákroku dochází u pacientek ke krvácení. To by ovšem nemělo být příliš silné. Takže pokud jste nucena použít tři a více vložek během jedné hodiny, rozhodně neváhejte s návštěvou lékaře.

Co se týče sexuálního života, lékaři jej vyloženě nezakazují, doporučují však zdrženlivost až do skončení první menstruace, kdy se riziko infekce výrazně snižuje. Mějte také na paměti, že otěhotnět můžete velmi krátce po prodělané interrupci. Pokud se u vás menstruace nedostaví do 6 týdnů po zákroku, udělejte si domácí těhotenský test, v případě jeho pozitivity kontaktujte lékaře. Vzácně se totiž může stát, že embryo v děloze přežije i navzdory interrupci.

Počítejte také s tím, že se tělo bude vyrovnávat s prudkými hormonálními změnami, to se samozřejmě může promítnout nejen na vaší náladě. Jak přesně se budete cítit, vám ale dopřed nikdo neřekne. Každá žena totiž potrat prožívá jinak. Některé ženy mohou pociťovat smutek, vinu či šok. Jde přeci jen o traumatizující zážitek, proto je dobrý, když má pacientka někoho, s kým si o celém procesu může popovídat. Bohužel se velmi často stává, že potíže nevymizí tak rychle, jak by si žena představovala. V některých případech se může překlenout až v psychickou poruchu.

Cena interrupce

Kolik stojí potrat? Cena umělého přerušení těhotenství, které je zprostředkováno na žádost ženy, je přibližně 5000 korun a je plně hrazeno pacientkou. Jeho cena může být samozřejmě i vyšší, záleží na podobě zákroku. Něco jiného pak platí v případě výkonu, ke kterému se přistupuje ze zdravotních důvodů. Ten totiž hradí zdravotní pojišťovna.


Potrat je třeba si řádně promyslet. Jeho důsledkem může být neplodnost i psychická porucha
Ohodnoťte tento článek!
4.7 (93.33%) 3 hlas/ů