Senátní výbor chce firmám víc kompenzovat zrušení karenční doby

Zaměstnavatelům by se podle senátního hospodářského výboru mělo více kompenzovat chystané proplácení mzdy zaměstnancům v prvních dnech nemoci. Výbor kvůli tomu dnes doporučil v novele zákoníku práce snížit odvody firem na zdravotní pojištění tak, aby jim byly zhruba pětimiliardové výdaje spojené se zrušením karenční doby v podstatě nahrazeny.

Senátní zdravotnický výbor novelu podpořil beze změn, ústavně-právní výbor normu navrhl zamítnout. Horní komora o normě rozhodne za týden.

Novela počítá s tím, že zaměstnanci by od července příštího roku opět dostávali i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Podle sněmovní verze novely by se zaměstnavatelům měly snížit odvody o 0,2 procentního bodu, což představuje zhruba až 3,5 miliardy Kč.

Hospodářský výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce doporučil odvody snížit na 0,35 procentního bodu. Mělo by to znamenat snížení nákladů o další zhruba dvě miliardy korun ročně, v příštím roce pak jen o 1,3 miliardy korun, uvedl Vilímec. Karenční doba má svůj smysl, ale pokud je tady silná vůle levicové vlády nebo levicového spektra tu karenční dobu zrušit – mají na to (ve Sněmovně) hlasy, je na místě hledat kompromis,“ řekl novinářům Vilímec.

Vilímcův návrh by podle předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara „trošku zmírňoval populistický návrh“ Sněmovny. Senátor ANO Jaroslav Větrovec hájil sněmovní verzi jako „mezi stranami koalice vydiskutovaný kompromisní návrh“, návrh hospodářského výboru je podle něj značným zásahem do příjmů nemocenského pojištění. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že se bude snažit o dohodu, i když zaměstnavatelé podle odborů nevyčerpaly kompenzace ve výši až sedm miliard korun po zavedení karenční doby v roce 2008.

Podstatnější snížení souvisí s odhadem Hospodářské komory, podle níž by dodatečné výdaje firem kvůli rušení karenční doby mohly činit až pět miliard korun. Doporučení výboru bylo přijato na návrh jeho předsedy Vladislava Vilímce (ODS).

Novelu ve Sněmovně prosadily ANO, ČSSD a KSČM spolu s Piráty a částí lidovců. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Senátní výbor chce firmám víc kompenzovat zrušení karenční doby
Ohodnoťte tento článek!