Situace, která se může vymknout kontrole. Co dělat v případě těžké alergické reakce?

V současné době trpí nějakou formou alergie zhruba každý třetí Čech. A bohužel se zdá, že bude hůř. Podle odborníků z ČSAKI, VZP a ÚZIS ČR by se počet alergiků měl v roce 2025 vyšplhat až na polovinu celé tuzemské populace. Přijít do styku s někým, kdo je na něco alergický, tak bude čím dál tím snazší. O to důležitější proto bude, aby lidé věděli, jak se zachovat v případě, když u někoho nastane těžká alergická reakce. V takových chvílích totiž může jít o každou minutu, ba dokonce vteřinu.

Vyjmenovat, na co vše může být člověk alergický, by zřejmě vydalo na několik samostatných článků. Od prachu po laktózu, od koček po slunce, od včelího píchnutí po pyl. Možností jsou vskutku stovky, možná tisíce.

Samotná alergie je de facto nepřiměřenou reakcí lidského organismu, respektive jeho imunitního systému na podnět pocházející z vnějšího prostředí. Jak velká tato reakce může být, je individuální. U každého jedince je tomu jinak, přičemž odlišná pochopitelně může být i doba, po kterou organismus takto neadekvátně reaguje. Existují alergie, s nimiž člověk zápasí celý svůj život, ale jsou tu i takové, které postupem času – ať už díky účinné léčbě, nebo jednoduše samy od sebe – odezní.

1Alergická reakce na bodnutí hmyzem

Alergická reakce na bodnutí hmyzem

Jednou z nejrozšířenějších forem alergií jsou alergie na bodnutí, respektive kousnutí hmyzem. Pokud nestihnete včas zareagovat a poskytnout postiženému první pomoc, může se zdánlivě poklidná odpolední procházka přírodou v okamžiku proměnit v obří noční můru. Zde je návod, jak v takové situaci postupovat.

  • V první řadě uložte dotyčného do polohy v polosedě a zeptejte se ho, zda se mu podobná věc již někdy předtím stala a zda má u sebe nějaké léky. Pokud ano, pomozte mu s jejich aplikací.
  • Nikdy nečekejte, zda se alergická reakce náhodou zhorší či nikoliv, a okamžitě zavolejte ZZS na čísle 155, případně 112.
  • Pokud nastala takzvaná anafylaktická reakce, postiženého uložte na záda a nadzvedněte mu nohy přibližně o 30° výše.
  • Neustále kontrolujte, zda dotyčný dýchá. Současně si zaznamenejte, kdy k poštípání či kousnutí došlo, protože přivolaný lékař potřebuje nezbytně tyto informace znát.
  • Jestliže se dýchání zhoršuje, hrozí taktéž srdeční zástava. Pokud pak skutečně nastane, je nutné ihned zahájit resuscitaci.
  • Pakliže postiženého kousl/bodl hmyz například do jazyka, je potřeba zajistit průchodnost dýchacích cest. V případě, že se člověk začne dusit, je nezbytné uchýlit se k takzvané koniotomii. Hlavu dotyčného hluboce zakloňte, zafixujte levou rukou jeho hrtan a svoji pravou rukou proveďte vertikální řez mezi první a druhou hrtanovou chrupavkou, případně do inkriminovaného místa napíchněte několik tlustších jehel, pomocí nichž zajistíte dýchání. Mějte nicméně na paměti, že samotné provedení tohoto chirurgického zákroku může být pro někoho, kdo neabsolvoval alespoň kurz první pomoci, velice náročné. Proto je v takových chvílích potřeba postupovat přesně podle pokynů vyškoleného pracovníka ZZS, s nímž byste měli být neustále ve spojení.
  • Pokud se stále nedaří obnovit dýchání a srdeční činnost, aplikujte pacientovi po konzultaci s lékařem na telefonu adrenalin (je-li k dispozici).
  • Vyčkejte, než dorazí přivolaná pomoc a nadále pokračujte v resuscitaci.
Zpět