Domů Tagy Karenční doba

štítek: karenční doba

Ode dneška se zas platí náhrady výdělku i za první 3 dny nemoci

neschopenka 2019

Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce. Zatímco odbory zrušení karence vítají, Hospodářská komora a další zaměstnavatelé ho kritizují.

Kvůli konci karenční doby firmy nabídnou placené krátkodobé volno

neschopenka 2019

Kvůli nadcházejícímu zrušení karenční doby přibude firem, které pro své zaměstnance zavedou takzvané sick days, tedy volné dny k využití při krátkodobé nemoci. Nyní tuto možnost nabízí 43 procent českých společností. O zavedení sick days nebo rozšíření placeného volna při krátkodobé nemoci je rozhodnuto šest procent firem, více než 13 procent tuto možnost zvažuje. Vyplývá to z průzkumu společnosti Edenred.

ČSSD: Odsunutí karenční doby by bylo porušením koaliční dohody

neschopenka 2019

Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.

Senátní výbor chce firmám víc kompenzovat zrušení karenční doby

Zaměstnavatelům by se podle senátního hospodářského výboru mělo více kompenzovat chystané proplácení mzdy zaměstnancům v prvních dnech nemoci. Výbor kvůli tomu dnes doporučil v novele zákoníku práce snížit odvody firem na zdravotní pojištění tak, aby jim byly zhruba pětimiliardové výdaje spojené se zrušením karenční doby v podstatě nahrazeny.

Senátní zdravotnický výbor novelu podpořil beze změn, ústavně-právní výbor normu navrhl zamítnout. Horní komora o normě rozhodne za týden.

Novela počítá s tím, že zaměstnanci by od července příštího roku opět dostávali i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Podle sněmovní verze novely by se zaměstnavatelům měly snížit odvody o 0,2 procentního bodu, což představuje zhruba až 3,5 miliardy Kč.

Hospodářský výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce doporučil odvody snížit na 0,35 procentního bodu. Mělo by to znamenat snížení nákladů o další zhruba dvě miliardy korun ročně, v příštím roce pak jen o 1,3 miliardy korun, uvedl Vilímec. Karenční doba má svůj smysl, ale pokud je tady silná vůle levicové vlády nebo levicového spektra tu karenční dobu zrušit – mají na to (ve Sněmovně) hlasy, je na místě hledat kompromis,“ řekl novinářům Vilímec.

Vilímcův návrh by podle předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara „trošku zmírňoval populistický návrh“ Sněmovny. Senátor ANO Jaroslav Větrovec hájil sněmovní verzi jako „mezi stranami koalice vydiskutovaný kompromisní návrh“, návrh hospodářského výboru je podle něj značným zásahem do příjmů nemocenského pojištění. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že se bude snažit o dohodu, i když zaměstnavatelé podle odborů nevyčerpaly kompenzace ve výši až sedm miliard korun po zavedení karenční doby v roce 2008.

Podstatnější snížení souvisí s odhadem Hospodářské komory, podle níž by dodatečné výdaje firem kvůli rušení karenční doby mohly činit až pět miliard korun. Doporučení výboru bylo přijato na návrh jeho předsedy Vladislava Vilímce (ODS).

Novelu ve Sněmovně prosadily ANO, ČSSD a KSČM spolu s Piráty a částí lidovců. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Senátní výbor podpořil zrušení karenční doby

Senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku dnes podpořil novelu zákoníku práce o zrušení karenční doby. Zaměstnanci tak mají od července příštího roku opět dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Změnu má ve středu projednat ještě hospodářský výbor. Horní komora o předloze rozhodne za dva týdny.

Schillerová: Zrušení karenční doby vyjde příští rok na 1,5 mld Kč

Zrušení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské zdarma, se příští rok promítne ve státním rozpočtu výpadkem zhruba 1,5 miliardy korun. Vyžádá si je snížení odvodů pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu. V pořadu Partie FTV Prima to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).