Domů Tagy Věda a výzkum

štítek: věda a výzkum

Vědecká studie prozkoumá užívání psychedelik a konopí v Česku

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zahajují studii, která prozkoumá užívání psychedelik a konopí v ČR. Jejím cílem je mimo jiné příprava podpůrných služeb nejen pro závislé uživatele. Odborníci také chtějí získat poznatky o zkušenostech a důsledcích spojených s užíváním těchto látek, které podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ročně užije až několik set tisíc obyvatel ČR, informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci chtějí významně zrychlit vyšetření magnetickou rezonancí

Lékař možná v budoucnu vyšetří pacienta prostřednictvím magnetické rezonance už v okamžiku, kdy projde dveřmi. K podobnému cíli směřuje výzkum vědců z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Sestrojili prototyp spektometru, který mění doposud zavedený princip měření elektronové paramagnetické rezonance. V budoucnu by mohl najít využití při vyšetřeních v nemocnicích, ale i v materiálových vědách, řekli novinářům vědci z výzkumného týmu.

MZ a AV podepsaly dohodu o spolupráci v rozvoji výzkumu

Sdílení vědeckých poznatků, přípravu společných grantových projektů, ale i výměnu kontaktů ve zdravotnictví a medicíně a lepší komunikaci by měla zajistit dohoda o spolupráci ministerstva zdravotnictví a Akademie věd ČR v rozvoji zdravotnického výzkumu. Na ministerstvu ji podepsali předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podzimní škola základů elektronové mikroskopie přivítá talentované vědce

Třetina světové produkce mikroskopů pochází z Brna. Nikde v Evropě se nevyskytuje obdobná koncentrace firem, vědeckých ústavů a univerzit zaměřených na elektronovou mikroskopii. Také proto jednou za dva roky jihomoravská metropole hostí talentované postgraduální studenty a specialisty. Prestižní Podzimní škola základů elektronové mikroskopie, pořádaná pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové, je ojedinělá jak rozsahem a kvalitou, tak tradicí. Letošní ročník je již devátý v pořadí.

Lékařská fakulta otevřela novou budovu pro výuku a výzkum

FN Motol

Novou budovu pro teoretickou výuku a výuku anatomie otevřela v areálu v Motole 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Budovu za více než 200 milionů korun z většiny financovalo ministerstvo školství. V ČR je celkem osm anatomických ústavů.

Vědci budou mapovat šíření bakterií odolných vůči lékům ve vodě

Evropští vědci pod vedením svých kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách, a současně zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí rezistentní vůči antibiotikům. Následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. Sdělila VŠCHT v tiskové zprávě. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům, například penicilinu.

Výzkum dědičné nemoci ledvin objasnil mechanismus jejího vzniku

Výzkum vzácné dědičné nemoci ledvin, na kterém se podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK), pomohl objasnit mechanismus jejího vzniku a potenciální léčbu. Objevil genovou mutaci, která nemoc způsobuje. Lékařská fakulta o tom informovala v tiskové zprávě. Výzkum byl prezentován v prestižním odborném časopise Cell.

Genovou terapii Huntingtonovy choroby čekají klinické studie

Nová genová terapie nevyléčitelné Huntingtonovy choroby, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci, vstupuje ve Spojených státech do fáze klinických studií. Metoda, která má oddálit nástup tohoto neurodegenerativního onemocnění centrální nervové soustavy, se testovala na miniaturních prasatech ve výzkumném Centru PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově na Mělnicku. Na finálních experimentech se podíleli také neurochirurgové brněnské Nemocnice u svaté Anny a pražské Nemocnice Na Homolce. Informoval o tom ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.

Brněnské centrum má z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Vědci v Brně dostanou z EU téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Peníze získá Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Centrum v Brně má registr se 100.000 pacienty s mozkovou příhodou

iktus, mrtvice, stroke, Neurologie,

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) má registr pacientů s cévní mozkovou příhodou, který eviduje už přes 100.000 lidí. Novinářům to řekl autor konceptu registru a neurolog Robert Mikulík. Podle něj se do registru Res-Q zapojilo asi 60 zemí a přes 900 nemocnic. Cílem registru je na základě posbíraných informací zlepšit péči o pacienty.

Vědci v Africe vypustili geneticky modifikované komáry

Vědci v západoafrické Burkině Faso vypustili v rámci kampaně proti malárii geneticky modifikované komáry. Informoval o tom server BBC. Pokus má sloužit k lepšímu pochopení nemoci, hmyz je podle výzkumníků neschopný reprodukce.

Zlínští vědci zkoumají vzájemné ovlivňování přístrojů v nemocnici

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil v tiskové zprávě mluvčí univerzity Jan Malý.

Češi by uvítali digitalizaci zdravotnictví. Myslí si, že lékaři nikoli

Více než polovina Čechů (51 %) si myslí, že zdravotnictví není připravené na online systémy. Bezmála dvě pětiny (38 %) se pak domnívají, že online systémy odmítají samotní lékaři.

Vědci: Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů

klíště

Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali zástupci olomoucké univerzity.

Kniha o následné intenzivní péči získala Cenu Josefa Hlávky

Zleva: Michaela Lízlerová, Soňa Hájková, Jarmila Drábková. Zdroj: Jindřich Nosek

Tradiční ceny pro nejlepší vědeckou literaturu byly vyhlášeny 17. června na zámku v Lužanech u Plzně. V kategorii lékařských věd zvítězila již podruhé v řadě publikace vydaná v divizi Medical Services nakladatelství Mladá fronta.

Le Figaro: Dobrý spánek umožňuje lépe se učit

Výkonnost paměti závisí částečně na době a kvalitě spánku. Kdo nikdy nezažil probdělé noci před zkouškami? Spánek umožňuje posílit schopnost pamatovat si to, co jsme se předtím naučili. Díky pokroku ve zkoumání mozku dnes vědci vědí, které jeho zóny jsou spojeny s učením a v době spánku se aktivují. Nedávný výzkum týmu Stéphanie Mazzové z Lyonské univerzity přinesl některá upřesnění, napsal francouzský deník Le Figaro.

Ostravští vědci chystají web pro blízké pacientů po mrtvici

Vědci z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity plánují vytvoření speciálního webu, který by měl pomoci lidem, jejichž blízký je po cévní mozkové příhodě. Nyní hledají lidi, kteří o tyto pacienty pečují. Zapojit je chtějí do výzkumu, jehož cílem je shromáždit jejich zkušenosti z praxe a tyto poznatky pak přenést i na web. Díky němu budou lidé nejen moci sdílet své zkušenosti, ale také čerpat potřebné informace, řekl Stanislav Janalík z Centra marketingu a komunikace Ostravské univerzity.

Vědci: Čtvrtina bakterií v peří tvoří látky podobné antibiotikům

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry přenášející malárii

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles, kteří přenášejí malárii. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400.000 lidí.

Svatoanenská nemocnice Brno dostala 21 mil. na výzkumné projekty

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně získala skoro 21 milionů na šest nových výzkumných projektů. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Projekty se zaměřují například na onkologická onemocnění, epilepsii nebo infarkt.