Domů Tagy Věda a výzkum

štítek: věda a výzkum

Vědci: Stav mikrobiomu v těle zásadně ovlivňuje zdraví člověka

*výzkum, věda, laboratoř, bakterie

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Novinářům to řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová.

Blanka Říhová: Vývoj české vakcíny proti koronaviru je možný jen v mezinárodním kontextu. Komu se to podaří, má vystaráno

Blanka Říhová, imunoložka specializující se na výzkum cílených léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění, mikrobioložka.

V době, kdy děti jsou odkázány na on-line výuku nebo někdy jen na suché zadání úkolů od učitele, si uvědomuji jak postava vyučujícího vyzařujícího nadšení a charisma je stále nenahraditelná. Rozhovor s první dámou české vědy prof. Blankou Říhovou mne v tom jen utvrdil. Je dar, když někdo o svém oboru umí tak poutavě vyprávět. Povídaly jsme si spolu o vývoji vakcín, který se v médiích v souvislosti s epidemií covid-19 bedlivě sleduje, i o imunuonkoterapii, které se Blanka Říhová již několik desítek let věnuje. Stále se opakuje, jak je vývoj v této oblasti medicíny překotný, ale paní profesorka mi připomněla, že za dnešními optimistickými výhledy je třeba vidět desetiletí drobných a postupných úspěchů, ale i nezbytných slepých uliček jednotlivých vědců nadšených pro svoji práci. Žádný zázrak se prostě nestane bez tvrdé práce. A ve vědě o to méně. Přinášíme rozhovor z aktuálního čísla časopisu Zdravotnictví a medicína.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické(VŠCHT) v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Přišli na způsob, jak vytvořit částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují syntetický materiál. Podle vědců je tato kombinace vlastností mikročástic novinkou. Za VŠCHT o tom v tiskové zprávě informoval Michal Janovský.

Rada vlády podpořila kvůli koronaviru urgentní výzvy ve vědě

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je rovněž podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021-2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19. O rozhodnutí rady informovala Vendula Kodetová.

Koronavirus útočí na důležité buňky v nose, vysvětlují vědci

Koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.

Brněnským vědcům kvůli koronaviru vázne zahraniční spolupráce

Zahraniční spolupráce na některých vědeckých projektech univerzit v Brně vázne. Kvůli opatřením proti šíření nového typu koronaviru nemohou výzkumníci volně vyjíždět do ciziny. Například dendrochronologové z Mendelovy univerzity musí odložit výzkum na Ukrajině a na Slovensku. Do Brna se naopak nedostanou zahraniční vědci, kteří spolupracují na projektech Masarykovy univerzity nebo brněnské techniky. Řekli to mluvčí univerzit.

Vědci dostanou miliony korun na vývoj testů na koronavirus

Pět milionů korun tak dostali týmy virologů Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK), kteří mají s výzkumníky z 1. lékařské fakulty UK na starost zavedení nových testů.

Sedm milionů korun získali vědci na výzkum a vývoj nových diagnostických testů na koronavirus. Peníze jim věnovala IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Za ústav o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí Dušan Brinzanik.

Vědci v Brně zkoumají trpasličí vzrůst, chystají se na nový lék

Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně začali zkoumat spánek a potíže s chrápáním u dětí s achondroplazií, nebo-li genetickou formou trpasličího vzrůstu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V registru mají přes 60 dětí s achondroplazií a shromažďují data o jejich zdravotních problémech. Cílem je připravit se na zavedení nové léčby. V USA je v závěrečné fázi testování nový lek, který těmto dětem pomůže více vyrůst.

Vědec bude díky evropskému grantu zkoumat imunitní systém

Prestižní grant Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO) získal Peter Dráber z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mohl si tak založit tým, s nímž bude zkoumat buněčnou komunikaci v imunitním systému. EMBO mu po dobu tří let vyplatí 50.000 eur (zhruba 1,2 milionu korun) ročně. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí fakulty Petra Klusáková.

Do Brna míří miliarda Kč na výzkum faktorů ovlivňujících zdraví

Výjimečná „živá laboratoř“ zaměřená na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví vznikne na Masarykově univerzitě v Brně. Umožní to téměř miliardová dotace z grantového programu Horizont 2020 zaměřeného na šíření výzkumné excelence. Centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uspělo jako jediná evropská instituce ve třech výzvách současně. Je to něco jako ve sportu „zlatý hattrick“, řekl novinářům rektor Martin Bareš.

Vědecká studie prozkoumá užívání psychedelik a konopí v Česku

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zahajují studii, která prozkoumá užívání psychedelik a konopí v ČR. Jejím cílem je mimo jiné příprava podpůrných služeb nejen pro závislé uživatele. Odborníci také chtějí získat poznatky o zkušenostech a důsledcích spojených s užíváním těchto látek, které podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti ročně užije až několik set tisíc obyvatel ČR, informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Vědci chtějí významně zrychlit vyšetření magnetickou rezonancí

Lékař možná v budoucnu vyšetří pacienta prostřednictvím magnetické rezonance už v okamžiku, kdy projde dveřmi. K podobnému cíli směřuje výzkum vědců z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Sestrojili prototyp spektometru, který mění doposud zavedený princip měření elektronové paramagnetické rezonance. V budoucnu by mohl najít využití při vyšetřeních v nemocnicích, ale i v materiálových vědách, řekli novinářům vědci z výzkumného týmu.

MZ a AV podepsaly dohodu o spolupráci v rozvoji výzkumu

Sdílení vědeckých poznatků, přípravu společných grantových projektů, ale i výměnu kontaktů ve zdravotnictví a medicíně a lepší komunikaci by měla zajistit dohoda o spolupráci ministerstva zdravotnictví a Akademie věd ČR v rozvoji zdravotnického výzkumu. Na ministerstvu ji podepsali předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podzimní škola základů elektronové mikroskopie přivítá talentované vědce

Třetina světové produkce mikroskopů pochází z Brna. Nikde v Evropě se nevyskytuje obdobná koncentrace firem, vědeckých ústavů a univerzit zaměřených na elektronovou mikroskopii. Také proto jednou za dva roky jihomoravská metropole hostí talentované postgraduální studenty a specialisty. Prestižní Podzimní škola základů elektronové mikroskopie, pořádaná pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové, je ojedinělá jak rozsahem a kvalitou, tak tradicí. Letošní ročník je již devátý v pořadí.

Lékařská fakulta otevřela novou budovu pro výuku a výzkum

FN Motol

Novou budovu pro teoretickou výuku a výuku anatomie otevřela v areálu v Motole 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Budovu za více než 200 milionů korun z většiny financovalo ministerstvo školství. V ČR je celkem osm anatomických ústavů.

Vědci budou mapovat šíření bakterií odolných vůči lékům ve vodě

Evropští vědci pod vedením svých kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách, a současně zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí rezistentní vůči antibiotikům. Následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. Sdělila VŠCHT v tiskové zprávě. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům, například penicilinu.

Výzkum dědičné nemoci ledvin objasnil mechanismus jejího vzniku

Výzkum vzácné dědičné nemoci ledvin, na kterém se podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK), pomohl objasnit mechanismus jejího vzniku a potenciální léčbu. Objevil genovou mutaci, která nemoc způsobuje. Lékařská fakulta o tom informovala v tiskové zprávě. Výzkum byl prezentován v prestižním odborném časopise Cell.

Genovou terapii Huntingtonovy choroby čekají klinické studie

Nová genová terapie nevyléčitelné Huntingtonovy choroby, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci, vstupuje ve Spojených státech do fáze klinických studií. Metoda, která má oddálit nástup tohoto neurodegenerativního onemocnění centrální nervové soustavy, se testovala na miniaturních prasatech ve výzkumném Centru PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově na Mělnicku. Na finálních experimentech se podíleli také neurochirurgové brněnské Nemocnice u svaté Anny a pražské Nemocnice Na Homolce. Informoval o tom ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.

Brněnské centrum má z EU skoro miliardu na výzkum stárnutí

Vědci v Brně dostanou z EU téměř miliardu korun na výzkum faktorů, které ovlivňují zdraví a stárnutí společnosti. Peníze získá Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Budou směřovat i na přestavbu centra na moderní evropské výzkumné a vzdělávací pracoviště. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Centrum v Brně má registr se 100.000 pacienty s mozkovou příhodou

iktus, mrtvice, stroke, Neurologie,

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) má registr pacientů s cévní mozkovou příhodou, který eviduje už přes 100.000 lidí. Novinářům to řekl autor konceptu registru a neurolog Robert Mikulík. Podle něj se do registru Res-Q zapojilo asi 60 zemí a přes 900 nemocnic. Cílem registru je na základě posbíraných informací zlepšit péči o pacienty.