Urgentní příjmy a sdružené praxe budou podpořené z fondů EU

Urgentní příjmy nemocnic a sdružené praxe praktických lékařů chce ministerstvo zdravotnictví podpořit z evropských fondů. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při projednávání bodu o reformě primární péče, kterou tvoří praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost, gynekologové a stomatologové.

„Primární péče není funkční tak, jak bychom si představovali. Mezinárodní organizace nám doporučují posílit roli primární péče,“ řekl na jednání ministr. Reforma má podle něj posílit kompetence praktiků a ulevit ambulantním specialistům, například v péči o chronické pacienty. Dohodli se už na sdílené péči o pacienty vyléčené z rakoviny a jedná se i o diabeticích.

Ministerstvo plánuje navýšit platby z veřejného zdravotního pojištění těm praktickým lékařům, kteří budou mít pro pacienty otevřeno déle. Zároveň jim chce umožnit předepisování více léků.

Sdružené praxe praktických lékařů, které podle ministerstva fungují například v Rakousku, mají podle ministra zajistit, že bude lékařská péče pacientovi dostupná v dostatečně široké míře. „Počítám, že by v ní byl i třeba administrativní pracovník, který by zajišťoval administrativu,“ dodal ministr.

Ministerstvo počítá také s tím, že by lékařská pohotovost byla zajišťovaná na nemocničních urgentních příjmech jako centrálních místech, kam dorazí pacienti vlastními silami i kam je vozí sanitky. Lékaři urgentního příjmu pak pacienty roztřídí a případně odešlou na další oddělení. Sloužit pohotovost by tam měli i praktičtí lékaři.

Nemocnice do budování takových příjmů postupně investují, nedávno ho otevřela například pražská Nemocnice Na Bulovce. Vzniknout by jich v rámci nemocnic měla celá síť. Budování chce ministerstvo také podpořit z evropských fondů.

Poslanci diskutovali i o nadužívání pohotovostí a zdravotnické záchranné služby. „Velké množství lidí využívá pohotovost nebo záchranku zbytečně. Jsou to náklady desítky až stovek milionů korun za rok,“ řekl poslanec ANO David Kasl. Podle něj například v chrudimské nemocnici vzrostl počet pacientů na pohotovosti za posledních pět let o čtvrtinu.

Primární péči tvoří kromě praktických lékařů pro dospělé a děti také stomatologové a gynekologové. Registrovaných zubařů je podle údajů z roku 2017 v ČR na 10.000 praktických lékařů zhruba 5500.

Za každého registrovaného pacienta lékaři inkasují takzvané kapitační platby. Základní sazba je od 48 do 54 korun za pacienta na měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíce lékaři dostávají za děti do čtyř let a seniory, o které je péče nákladnější. Kapitace tvoří asi 70 procent příjmu praktických lékařů, zbytek tvoří výkonové platby, například preventivní prohlídka nebo očkování. Obvykle má lékař v kartotéce až 2000 pacientů.

Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost je nyní asi 56 let, pro dospělé 54 let. V roce 2017 začalo jejich ordinací ubývat, zejména kvůli odchodům do důchodu. Nejvíce ordinací ubylo v obcích do 2000 obyvatel a na jihu Moravy.

Urgentní příjmy a sdružené praxe budou podpořené z fondů EU
Ohodnoťte tento článek!