V některých regionech nemají nemocnice na příplatek za směnnost

Nemocnice v některých regionech tvrdí, že nemají dost peněz na vyplácení příplatků za práci na směny pro zdravotní sestry. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se kvůli tomu příští týden sejde se šéfkou Asociace krajů Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Řekl to na setkání ředitelů nemocnic. Podle odborů někde stále pokračují kolektivní vyjednávání.

Podle ministra bylo na tyto příplatky z veřejného zdravotního pojištění letos určeno 4,6 miliardy korun. Celkem mají letos nemocnice na péči dostat 13 miliard. Z peněz navíc ale musí státem a obcemi zřizované nemocnice navýšit i platové tarify. Podle některých ředitelů ale částka navíc od pojišťoven stačí na příplatek, ale nestačí na tarify.

Mračková Vildumetzová řekla, že asociace předložila za většinu krajů ministrovi tabulku s částkami, kolik bude krajům na navýšení mezd a příplatků chybět. „Například v Karlovarském kraji je to asi 50 milionů korun. Peníze ale budou chybět třeba i v Plzeňském kraji, na Vysočině, v Moravskoslezském nebo Jihomoravském kraji,“ řekla Vildumetzová. Jednat s ministrem by měla 12. února odpoledne v Poslanecké sněmovně, kam pozvala i zástupce krajů, aby mohli své argumenty ministrovi prezentovat.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se v posledních letech rozevřely nůžky mezi platy ve státních nemocnicích, které se musí řídit tarifními tabulkami, a smluvními mzdami. Ty vyplácejí nemocnice zřizované kraji, obcemi nebo soukromníky. Rozdíl u všeobecných sester byl v roce 2017 průměrně asi 6400 korun.

Za pět let do roku 2017 podle dat ÚZIS rostly odměny sester o 27 procent. Mezi roky 2012 a 2013 přitom odměny ve zdravotnictví klesaly, poté začaly postupně růst. Všeobecné sestry a porodní asistentky v roce 2012 pobíraly zhruba 26.700 korun a v roce 2017 téměř 34.000 korun.

Ministerstvo zdravotnictví zvyšovat tarify, což žádaly i odbory, pro letošní rok nechtělo. Prosazovalo, aby si peníze rozdělili ředitelé podle potřeb. „Dohoda odborů se zaměstnavateli vždy bude mít přednost před rámcem nastaveným ministerstvem. Mají možnost i diferencovat podle kvality svých zaměstnanců. Direktivní navyšování platů není cesta, která by byla správně,“ řekl na jednání ministr. Náměstkyně ministra Helena Rögnerová dodala, že lidé mají být individuálně finančně motivováni, což plošné navýšení platů nedělá.

Ministerstvo přišlo s možnostmi motivovat sestry výsluhami po odpracovaných letech podobně jako policisty nebo vojáky nebo příspěvkem na bydlení. ÚZIS spočítal náklady na výsluhy na půl miliardy korun ročně v prvních letech, postupně by částka vzrostla asi na čtyři miliardy korun ročně. Příspěvek na bydlení by stál stejnou částku. Ministerstvo financí ale zatím výsluhy odmítá.

Ředitelé zkoušeli pro udržení sester například zajistit školku, svozy do práce nebo dotované bydlení. Nic ale příliš nezabralo. „Posílili jsme počty sanitářů a zbavili jsme sestry těžké, neatraktivní práce,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Lidé ale podle něj o víkendu nebo v noci pracovat někdy stejně nechtějí.

Nemocnice Na Bulovce chce hledat nedostatkové sestry na Ukrajině. Podle jejího ředitele Jana Kvačka sice zkušenosti z jiných pracovišť ukazují, že často po vyškolení odcházejí do západní Evropy, Bulovka ale plánuje, že si je zaváže smluvně na několik let.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové budou ale odbory žádat plošné navyšování platů i příští rok. Podle ředitelů nemocnic ale zvyšování platů sester nepomáhá nabrat nové zaměstnance, ani zastavit pokles. Sestry totiž na pracovním trhu nejsou, mnohé navíc odcházejí mimo obor.

Podle ministra se ale meziročně o 1000 zvýšil počet studentů přijatých na zdravotnické školy. „Všichni bojují o studenty. V roce 1990 bylo 200.000 patnáctiletých, dnes je jich 90.000,“ řekl ministr. Resort podle něj chystá velkou kampaň, v níž chce mladé do zdravotnických škol nalákat. Pomohla podle něj možná i možnost, že by se na zdravotních školách nemuselo maturovat z matematiky.

Podle statistiky ministerstva školství za loňský rok studovalo na 66 středních školách zdravotnické obory s maturitou celkem 11.352 studentů. Nově přijatých bylo 3437 a v předchozím roce absolvovalo 1801. Celkem v Česku studovalo střední školy přes 400.000 lidí, nově nastoupilo asi 107.000.

V roce 2017 v Česku pracovalo ve zdravotnictví celkem téměř 215.000 lidí. Nejvíc bylo všeobecných sester (74.112). Podle dostupných údajů jich v nemocnicích chybí asi 3000.

V některých regionech nemají nemocnice na příplatek za směnnost
Ohodnoťte tento článek!