K přípravě koncepce vznikla expertní skupina, Krejčí měl na starost koordinaci přípravy dokumentu. Mimo jiné se ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví zabývá zaváděním paliativních služeb v českých nemocnicích. Praha se podle koncepce v budoucnu může zaměřit na podporu těchto služeb pomocí úpravy grantů, zavádění paliativní péče ve svých lůžkových zařízeních nebo právě stavbou hospice pro dětské pacienty.
Magistrát chce podle koncepce pracovat i na zlepšení spolupráce mezi různými zdravotními a sociálními službami, například mezi domovy pro seniory a agenturami domácí péče. Zlepšit by se měla koordinace institucí a také práce s daty o nevyléčitelně nemocných. Jedním z cílů města je to, aby tři čtvrtiny pacientů, kterých se to týká, do roku 2025 nečekaly na paliativní služby déle než 48 hodin.
"V pražských nemocnicích je situace v oblasti paliativní péče relativně velmi dobrá," uvedl dále Krejčí. Dodal, že problémem je fakt, že neexistuje systémové financování a nemocnice si často služby musí hradit samy. Koncepce rozvoje paliativní péče magistrát stále připravuje, finální verzi budou schvalovat pražští radní a zastupitelé.
Paliativní péče se zaměřuje na nevyléčitelně nemocné pacienty, u nichž má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců jejich života, zahrnuje přitom i psychickou podporu a pomoc blízkým. V Česku ročně umírá zhruba 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Podle průzkumů si ale až 80 procent lidí přeje umírat doma. Alternativou jsou také hospicová zařízení, kde pacient umírá pod dohledem zdravotníků, ale s rodinou a v prostředím bližším domácímu než nemocnice.