V roce 2030 bude podle propočtů ve zdravotnictví chybět 82 mld.

Ve zdravotnictví bude v roce 2030 chybět 82 až 114 miliard korun, náklady na zdravotní péči se v tomto roce mohou vyšplhat na 528 až 600 miliard korun. Vyplývá to z propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, které zazněly v debatě pořádané Hospodářskou komorou ČR. V letošním roce jde na zdravotní péči 311 miliard korun, příjmy veřejného zdravotního pojištění jsou 331 miliard.

„Největší problém českého zdravotnictví je špatná organizace péče, tam nám unikají prostředky,“ řekl v diskusi ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dalšími problematickými oblastmi jsou podle něj nevyváženost tzv. akutních a následných lůžek, nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, stárnutí populace praktických lékařů a naddimenzovaná síť ambulantních specialistů zejména v centrech.

Do propočtů odborníci vedle demografického vývoje promítli očekávaný vývoj inflace, růst platů a mezd, vývoj nemocnosti u jednotlivých chorob, vykázanou lékařskou péči, ošetřovací dny a očekávané náklady na moderní léky a technologie. Počítá se také s pokračujícím poklesem hospitalizací na akutních lůžkách, ale i s nárůstem požadavků na lůžka následné péče. Náklady by naopak mohla snížit reforma primární péče praktických lékařů a pokles cen nových léků po skončení patentů.

Růst nákladů na zdravotnictví v posledních letech podle odborníků táhne zejména zvyšování platů. Podle ministra rostly platy letos v prvním pololetní meziročně o 11 procent. Dalším důvodem bude stárnutí populace, které ale bude často znamenat více let prožitých v nemoci.

Porostou také náklady na nové moderní léky a technologie. Například léky předepisované specializovanými centry pro léčbu závažných nemocí stály podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška v roce 2009 asi sedm miliard korun, loni už 17 miliard korun. V roce 2030 se podle různých modelů mohou vyšplhat k téměř 26 miliardám až 36,5 miliardy. Na genové terapie a technologie by se mohlo vydat dalších 16 až 37 miliard.

Rozdíl 82 až 114 miliard korun mezi náklady a příjmy by dorovnalo navýšení plateb zaměstnavatelů na zdravotní pojištění zaměstnanců ze současných 13 na 25 procent, což podle odborníků není akceptovatelné. Už teď odvádějí zhruba dvě třetiny příjmů systému. Podle ministra by měly zdravotní pojišťovny mít v zákoně větší povinnost tvořit rezervy. Za více než 50 procent lidí, děti, nezaměstnané a seniory, platí pojistné stát z rozpočtu. „Potřebujeme automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. O tom teď vedeme debatu,“ dodal ministr. Zvažuje se navázat platbu na průměrnou mzdu. Celkem stát dá zhruba pětinu příjmů systému, péče naopak státní pojištěnci čerpají většinu. Podle zástupců zdravotních pojišťoven by pomohlo posílení pravomocí zdravotních pojišťoven a větší motivace pacientů.

V roce 2030 bude podle propočtů ve zdravotnictví chybět 82 mld.
Ohodnoťte tento článek!