V Turecku přibývá v posledních letech lidí s psychickými problémy

V Turecku roste počet lidí, kteří mají psychické problémy, a za posledních pět let tam také o více než polovinu vzrostla spotřeba antidepresiv. Důvodem je podle expertů, které citoval opoziční server Ahval, politická atmosféra, nezaměstnanost i ekonomická krize. Turci podle psychologů kvůli polarizaci ve společnosti a represím tamního režimu trpí sociální izolací.

Podle údajů tureckého ministerstva zdravotnictví vyhledá za rok psychologickou pomoc v 80milionovém Turecku asi devět milionů lidí a spotřeba antidepresiv tam vzrostla za posledních pět let o 56 procent.

„Největším problémem mých klientů je stres ze silného dohlížecího mechanismu státu. Proto se uzavírají do sebe a aplikují autocenzuru na každém kroku života, omezují se ve vyjadřování, mažou facebookové účty,“ popsal zkušenosti z praxe psycholog Ahmet Özcan. „Mnozí přicházejí do ordinace na pokraji sebevraždy,“ uvedl Özcan.

Turecká společnost je polarizovaná, napsal server Ahval. Za pět let se tam konaly osmery volby, odehrál se tam pokus části armády o převrat, změnil se parlamentní systém na prezidentský, zkrachoval mírový proces s kurdskými separatisty a země zažila vlnu bombových útoků. V posledním roce navíc Turecko sužuje vysoká inflace a nezaměstnanost.

Turecká vláda pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana od pokusu o puč v roce 2016 zintenzivnila pronásledování svých kritiků, desetitisíce lidí režim vyhodil z práce kvůli obvinění z napojení na domnělé pučisty a uzavřena byla řada opozičních médií. Zatýkáni jsou novináři i opoziční poslanci. Od loňska se také zpřísnily požadavky na místa ve státní správě, zájemci už nevyplňují jen údaje o sobě, ale i o svých blízkých, uvedl server Ahval.

Podle šéfa asociace tureckých psychologů z Izmiru Mevlüta Ülgena žijí Turci v nejistotě a ztratili naději a víru v budoucnost. Někteří jeho pacienti si mu stěžují, že jejich život je horší než za vojenské vlády, která následovala po převratu z roku 1980.

„Mé panické stavy se obnovily poté, co jsem krátce navštívil Evropu. Možná proto, že jsem si uvědomil odlišnost obou světů,“ řekl sedmadvacetilý muž, který nechtěl uvést své jméno. Poprvé prý navštívil psychologa, když byl krátce zatčen během ekologických protestů z roku 2013, které posléze přerostly v protivládní demonstrace proti Erdoganovi.

Také další z pacientek, univerzitní studentka, která rovněž nechtěla uvést své jméno, vzpomněla na doby, kdy ji s jejími kamarády spojovala politická či společenská angažovanost. „Vídávali jsme se na ulici, na demonstracích, teď se potkáváme v čekárnách našich terapeutů,“ uvedla studentka, která navštěvuje psychologa tři roky.

Ohodnoťte tento článek!