Viroložka Ruth Tachezy o pandemiích: Budeme si muset zvykat.

Pět milionů korun tak dostali týmy virologů Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK), kteří mají s výzkumníky z 1. lékařské fakulty UK na starost zavedení nových testů.

Viroložka Ruth Tachezy věří, že budeme mít proti koronaviru brzy vakcínu, ale zároveň upozorňuje, že v budoucnu mohou mít ještě daleko horší následky pandemie chřipky. V rozhovoru pro časopis Zdravotnictví a medicína jsme s vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie hovořili o aktuální situaci, ale také o výzkumu v oblasti prevence rakoviny způsobené virem HPV.

Testování vakcín je zdlouhavý proces. Dá se očekávat rychlejší postup v případě testování vakcíny na koronavirus?

Pro virus Ebola se dneska testují vakcíny přímo v místě probíhající epidemie a já věřím, že i pro onemocnění, jako je koronavirus, budeme mít  velmi brzy vakcínu. Vývoj vakcín běžně prochází několika fázemi klinického vývoje. Když pominu preklinický výzkum testování na zvířatech, jsou čtyři fáze klinických zkoušek. První dvě fáze se provádějí na malých počtech dobrovolníků a dále na větších počtech dobrovolníků, kteří svými parametry odpovídají plánované cílové populaci. Pro další fáze se už očkuje velké množství jedinců, u nichž se sleduje, jestli je vakcína imunogenní a bezpečná. Máte vakcíny, které úspěšně dojdou až do této fáze a stejně nakonec nemohou být registrovány. Třeba u prvních vakcín rotavirů se až ve čtvrté klinické zkoušce začaly ukazovat případy intususcepce střeva (teleskopické zasunutí proximálního segmentu střeva) a několik vakcinovaných dětí na to zemřelo. Vakcína byla okamžitě stažena z trhu a další vakcíny byly již testovány na daleko větších počtech. Což samozřejmě prodlužuje a prodražuje klinické testování, takže jej mohou provádět jen velké firmy. Ale u testování na koronavirus se vzhledem k populačnímu benefitu dá očekávat velmi dynamické testování vakcíny a nejspíš i zkrácená doba registrace.

Jak se orientovat v záplavě zpráv o epidemii a zachovat si zdravý rozum?

Vadí mi, když se situace politicky zneužívá. O epidemii by měli informovat odborníci, nikoli politici. Na druhou stranu je dobře, že se přijímají striktní opatření. Lidé, kteří nepatří k příznivcům vládnoucí garnitury, tato opatření často bagatelizují, ale měli by sledovat důvěryhodné zdroje a relevantní informace. Stránky ministerstva, Státního zdravotního ústavu a renomovaných serverů jako je WHO nebo CDC (Centers for Desease Control and Prevention). Měli by pochopit, že nejde jen o ně samotné. Jeden infikovaný může nakazit obrovské množství lidí. Je třeba chránit imunitně suprimované. Myslím, že nikoho nezabije, když bude měsíc sedět doma. Lidi by se měli připravit na to, že mohou přijít pandemické chřipky, které mohou mít daleko větší smrtnost. Koronavirus ji má 3,4 procenta, ale může být hůř, MERS má 35 procent. Proto je zapotřebí dodržovat bezpečnostní opatření a doporučení a chovat se zodpovědně. Grafy jasně ukazují země, které situaci nezvládly, a země, jimž se epidemie zatím vyhýbá. I když zde může hrát svoji roli také štěstí, kdy do země zrovna nepřijel někdo, kdo je bezpříznakový, ale chrlí velké množství viru. Řada lidí může mít virus, ale nemusí být pro velké množství lidí infekční. Také záleží na tom, v jaké fázi infekce člověka testujete. Některé studie dokládají, že virus už sice nemusí být přítomen na sliznicích, ale může se šířit aerosolem ze stolice. Takže hygiena rukou je zásadním opatřením. Situace je nepřehledná, přenašeč není ještě identifikován a lidé to musejí pochopit.

Více v aktuálním čísle časopisu Zdravotnictví a medicína.

Ohodnoťte tento článek!