Vylepšená metoda umožní přesnější a rychlejší vývoj nových léků

Metoda vědců z oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) umožní přesnější, levnější a rychlejší vývoj nových léků. Její pomocí dokážou lépe zjistit, jestli je organismu podávána správná léčivá látka. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR. Tým doktora Lukáše Palatinuse vylepšil metodu určování poloh atomů v molekule a aplikoval ji na vývoj léků. Výsledky publikovali ve vědeckém časopise Science společně s vědci z Vysoké školy chemicko-technologické a z farmaceutické firmy Zentiva.

Lidské tělo je z většiny složeno z takzvaných chirálních molekul, které mají nesymetrické uspořádání atomů. Jejich zrcadlový obraz vytvoří molekulu, která je složena ze stejných atomů, které ovšem mají jiné uspořádání a tedy jiné vlastnosti. „Přirovnat to můžeme k naší ruce. Pokud se podíváme na svou levou ruku, její obraz vypadá jako pravá ruka, má stejné prsty, dlaň a tak dále. Ale je to levá ruka a tak má jiné vlastnosti a funkčností než ta pravá,“ řekl člen týmu vědců a hlavní autor článku Petr Brázda.

Lidské tělo si vyrábí pouze jednu verzi ze dvou možných zrcadlových obrazů molekul a v dnešní době jí umí vyrábět i farmaceutický průmysl. Je ale důležité vždy vědět, který obraz vytvořil. „Pokud lidskému organizmu podáme lék, musíme vědět, jaké ze dvou prostorových uspořádání atomů do něj dáváme. Jedna a druhá verze mají jiný terapeutický účinek,“ vysvětlil Brázda. Také léčiva jsou dnes z 90 procent tvořeny z nesymetrických molekul.

Například jedna verze ibuprofenu má velký účinek a druhá velmi malý. V léku jsou obě, protože by podle Brázdy bylo moc drahé vyrobit jen jednu. Ale u některých léčiv může jedna z verze molekul organismu škodit a v tabletě nesmí být obsažena. „A tady přichází naše metoda. My řekneme jakou molekulu farmaceutický průmysl vyrobil a oni si pak zkoumají její účinky na organizmus,“ doplnil Brázda.

Pro určení vlastností chirálních molekul se dosud používalo rozptylu rentgenového záření, které ale podle Brázdy málo interaguje s molekulami, a proto se vědci z AV ČR rozhodli používat svazek elektronů, který interaguje více. „Na rentgenu ani necítíme, že námi prochází nějaké záření, ale když by do nás uhodil blesk, tak to pocítíme,“ řekl. Díky interakci s hmotou elektrony vycházející ze studovaného krystalu nesou informaci, jak molekuly v krystalu vypadají a o jakou verzi molekuly se jedná.

Určení vlastností uměle vyrobených molekul bylo pro vývoj léků podle Brázdy velice obtížné, ovšem nezbytné. Dozorové orgány, například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, tuto informaci před schválením léku vyžadují.

Vylepšená metoda umožní přesnější a rychlejší vývoj nových léků
Ohodnoťte tento článek!