Mateřskou může čerpat žena i muž, ne všichni na ni ovšem mají nárok

Výpočet mateřské

Očekáváte v brzké době nový přírůstek do rodiny? Pak vás jistě zajímá, kolik bude ve vašem případě činit státem vyplácená peněžitá pomoc v mateřství. Výpočet mateřské je ve skutečnosti celkem komplikovanou záležitostí a odvíjí se od toho, kolik jste si v poslední době průměrně vydělávali. Zároveň je potřeba si uvědomit, zda na ni vlastně vůbec budete mít nárok. Následující řádky by vám nicméně s objasněním celé této problematiky měly pomoci.

Stát se snaží rodinám, kterým se narodí potomek, prostřednictvím sociálního systému ulehčit jejich dočasně ztíženou finanční situaci tak, že jim vyplácí peněžitou pomoc v mateřství. Ta trvá zhruba půl roku a plynule na ni navazuje další sociální dávka, a sice rodičovský příspěvek.

Kdo má na mateřskou právo

Problémem nicméně je, že na rozdíl od tohoto rodičovského příspěvku nevzniká nárok na mateřskou automaticky všem. Její přiťuknutí je podmíněno splněním jedné zcela zásadní věci, a sice účasti na nemocenském pojištění.

Aby mohl stát tuto peněžitou pomoc vyplatit, musí být žena takto pojištěna po dobu alespoň 270 dnů před nástupem na mateřkou dovolenou. Jak toho docílí? Celkem jednoduše, například tím, že se nechá zaměstnat. Zároveň je potřeba dodat, že není důležité, aby těchto bezmála devět měsíců bylo souvislých. Rozhodující je, že se bude jednat o 270 dnů pojištění během posledních dvou let.

Stejně tak ani nezáleží na tom, zda je žena v době nástupu na mateřskou stále zaměstnaná, či nikoliv. Existuje totiž jakási ochranná lhůta 180 dní, která začne běžet v okamžiku, kdy žena ukončí svůj pracovní poměr. Pakliže ovšem tento čas přesáhne, případně nesplní podmínku pojištění, na místo peněžité pomoci v mateřství jí stát rovnou vyplatí rodičovský příspěvek.

V případě žen, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ), je situace podobná, a přesto v něčem trochu odlišná. Platby nemocenského pojištění jsou tentokrát dobrovolné, nikoliv automatické, jako je tomu u žen zaměstnaných na hlavní pracovní poměr. Aby tedy tyto rodičky měly nárok na mateřskou, musí myslet dostatečně dopředu a pojištění včas začít hradit. Na lhůtě 270 dní v horizontu posledních dvou let se každopádně nic nemění.

Jak již bylo zmíněno v samotném úvodu článku, na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok i otcové. Podmínky pro přiklepnutí mateřské se v jejich případě nikterak neliší od těch, které se týkají žen, tedy až na jednu (poměrně) zásadní věc. Tou je doba, po kterou mohou dávku pobírat.

Kdy a jak dlouho se mateřská vyplácí

Ženy, kterým se narodí jedno dítě, mohou počítat s tím, že jim stát bude mateřskou vyplácet po dobu šesti měsíců, respektive 28 týdnů. Porodí-li dvě a více dětí, je tato lhůta prodloužena na 37 týdnů. V případě otců je to ovšem maximálně 22 týdnů (když se narodí jedno dítě), respektive 31 (pokud přijdou na svět děti dvě nebo víc).

Mužům navíc stát dávku vyplatí nejdříve sedmý týden po narození potomka, kdežto ženám začne tato podpůrčí doba běžet od okamžiku, kdy nastoupí na mateřskou dovolenou, což je zpravidla šest až osm týdnů před porodem. Aby mohl otec peněžitou pomoc pobírat, musí k tomu navíc mít souhlas matky dítěte, a to v písemné formě.

Výpočet mateřské dovolené

Výše peněžité pomoci, respektive mateřské činí ze zákona 70 procent denního vyměřovacího základu. To ovšem člověku samo o sobě nic moc neřekne.

Ve snaze výpočet co možná nejvíce zjednodušit lze každopádně konstatovat, že v prvé řadě záleží na tom, kolik si žena, potažmo muž v rámci své ekonomické činnosti vydělávali. Onen denní vyměřovací základ se totiž rovná průměru hrubých příjmů za poslední rok přepočítaných na jeden den (hrubý měsíční příjem * 12 měsíců / 365 dnů). To však ještě není vše.

Tento základ je poté snížen pomocí takzvaných redukčních hranic, a to následovně:

  • z částky menší než 1 090 korun se započítá 100 procent,
  • z částky mezi 1 090 až 1 635 korunami se započítá 60 procent,
  • z částky mezi 1 635 až 3 270 korunami se započítá pouze 30 procent
  • k příjmu nad třetí redukční hranici se již nepřihlíží.

Teprve suma všech těchto tří redukčních hranic posléze představuje onen denní vyměřovací základ, z něhož se následně vezme 70 procent, které konečně stát matkám, respektive otcům po splnění dalších podmínek vyplácí v rámci peněžité pomoci v mateřství během daného období.

Příklad z praxe

Pokud rodič bral například 40 tisíc hrubého měsíčně, pak jeho průměrný denní výdělek činí 1 315 korun. V rámci první redukční hranice se mu započítá vše, v té druhé však již pouze oněch 60 procent ze zbytku, tzn. 135 korun (60 % z 225 = 135). Denní vyměřovací základ pak činí součet 1 090 a 135 korun, celkem tedy 1 225, ž čehož jasně vyplývá, že jeho mateřská bude činit 857,5 koruny denně (70 % z 1 225).

Výpočet mateřské 2018

Během loňského roku se při výpočtu mateřské postupovalo stejně jako letos. Rozdíl nicméně byl v redukčních hranicích. Ty totiž samy o sobě byly nižší. Pro první redukční hranici byla klíčová částka 1 000 korun, pro druhou 1 499 korun, kdežto pro třetí 2 998 korun.

Kde podat žádost o mateřskou

Vyplácení mateřské má na starosti Česká správa sociální zabezpečení (ČSSZ). Děje se tak na základě žádosti, kterou za žadatelku vyplní gynekolog a kterou ona posléze předá svému zaměstnavateli. Pakliže nikde zrovna zaměstnaná není nebo se řadí mezi OSVČ, může tuto žádost předat na místně příslušnou okresní pobočku správy sociálního zabezpečení sama.

Přivýdělek během mateřské

Chce-li si žena během čerpání peněžité pomoci v mateřství přivydělávat, pochopitelně tak učinit může. Nejdříve ovšem až po skončení takzvaného šestinedělí. Zároveň se musí řídit pravidlem, že pokud se takto má stát u současného zaměstnavatele, nesmí se jednat o tutéž práci, kterou zde vykonávala před nástupem na mateřskou dovolenou.


Mateřskou může čerpat žena i muž, ne všichni na ni ovšem mají nárok
Ohodnoťte tento článek!