Zdravotní gramotnost chudých má zvýšit projekt za 240 milionů

SZÚ

Zdravotní gramotnost sociálně vyloučených má zvýšit pětiletý projekt za 240 milionů korun. V každém kraji vzniknou centra s terénními pracovníky, budou i besedy o zdraví, stravě či hygieně nebo kurzy pohybu. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který projekt financovaný ze 77 procent z EU řídí. Celkem by měl mít dopad na zhruba 120.000 lidí.

„Velká většina občanů ČR má dobrý přístup k relativně kvalitní zdravotní péči, což se promítá ke zlepšení zdravotnímu stavu, ke kterému došlo za posledních 30 let od revoluce,“ řekl na odborné konferenci, která se tématu zdraví sociálně vyloučených věnovala, šéf české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdan Matič.

Přístup ke zdravotní péči, ale hlavně povědomí o důležitosti zdravého životního stylu, je v sociálně vyloučených lokalitách výrazně nižší. „Je asi 95.000 až 115.000 sociálně vyloučených osob, které trápí chudoba a nedostatečná integrace. Mají asi o deset let nižší střední délku dožití než běžná populace, je mezi nimi 65 procent kuřáků, vysoký podíl obézních, s nadváhou, špatnými stravovacími návyky a nulovou zdravotní gramotností,“ uvedl ministr Vojtěch s tím, že počty těchto lidí i oblastí, které jsou označené jako sociálně vyloučené, roste.

Podle ředitele odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR Davida Beňáka mají například Romové vyšší novorozeneckou úmrtnost, více dětí s nízkou porodní váhou, více matek v adolescentním věku a více kuřaček.

„Zároveň ale pociťují nedůvěru k sociálním pracovníkům většinové společnosti a často také ke zdravotníkům. Naopak mnozí zdravotníci se chovají diskriminačně,“ dodal. Často jsou také podle něj Romové odmítáni při registraci u praktického a dětského lékaře, často také nechodí na preventivní prohlídky. Výživa je podle něj v romských rodinách v katastrofálním stavu, nejen z finančních důvodů, ale také nedostatečným doceněním významu zdravé stravy či pohybu.

Tyto sociální podmínky mají vliv na častější rozvoj chronických nemocí, jako jsou onemocnění srdce a cév, obezita nebo cukrovka. Podle ministra jsou v sociálně vyloučených lokalitách problémy mnohde také s hygienou, což vede k šíření infekčních nemocí.

„Vzniknou týmy, které se budou zaměřovat na mediaci a osvětu,“ dodal ministr. Vyškoleni budou specializovaní terénní pracovníci, kteří se budou věnovat osvětě a individuálním konzultacím přímo v místě. Chystají se také Dny zdraví. Program by měl podle ředitele SZÚ Pavla Březovského se projekt zaměří hlavně na lidi v produktivním věku, protože je financovaný z evropských fondů z operačního programu Zaměstnanost.

Pětiletý projekt získal 187 milionů korun z EU, dalších 54 milionů Kč je ze státního rozpočtu. Kromě nákladů na akce, metodiky a odborné konference vznikne také 28 plných pracovních úvazků pro mediátory. „Většinou půjde o poloviční úvazky pro terénní pracovníky, kteří v lokalitách už působí,“ řekla Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Vzniklá síť by měla pokračovat i po roce 2022, kdy skončí podpora z EU.

Zdravotní gramotnost chudých má zvýšit projekt za 240 milionů
Ohodnoťte tento článek!