Americký časopis Blood ocenil brněnské vědce

15. 12. 2016 13:30
přidejte názor
Autor: Redakce

Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně (CEITEC) a Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice Brno pod vedením docenta Marka Mráze přišli s novými poznatky z oblasti buněčných mechanismů při onemocnění chronickou lymfocytární leukemií.




Prognóza této nemoci i reakce na léčbu se u jednotlivých nemocných výrazně liší. Nová metoda může lékařům pomoci částečně předpovědět, zda budou pacienti na konkrétní terapii reagovat. Jejich práci ocenil také prestižní americký vědecký časopis Blood.

Chronická lymfocytární leukemie je jedním ze čtyř základních typů leukemií. Z nádorových chorob krve u dospělé populace se v Evropě vyskytuje nejčastěji a postihuje dospělé jedince, jen výjimečně se objevuje u dětí. Vzniká z B-lymfocytů, což jsou buňky, které za normálních okolností chrání tělo před infekcí produkcí protilátek. Někdy však dochází k maligní přeměně B-lymfocytů. Z normální buňky se postupně stane buňka nádorová a rozvine se chronická lymfocytární leukemie nebo B-buněčný lymfom. Ke vzniku B-buněčné leukemie nebo lymfomu často vede porušení molekulární dráhy, která zajišťuje produkci protilátek (tzv. BCR signalizace). Příčina nesprávné aktivace této dráhy zatím není plně objasněna, ale může vést k „chybnému“ chování lymfocytů a tím ke vzniku nádoru. Sekundárně se pak tělo pacienta také nedostatečně brání infekcím, neboť je porušena regulace buněk imunitního sytému, které to mají na starosti.

Zaměřeno na molekuly CD20

Základní léčba chronické lymfocytární leukemie je většinou založena na kombinaci chemoterapie a podávání monoklonálních protilátek. Chemoterapie ničí maligní buňky, protilátky jsou namířeny proti povrchovým molekulám označovaným jako CD20 na nádorových buňkách, aby je zviditelnily pro imunitní systém, který je pak snáze rozeznává a likviduje. Kombinace těchto přístupů může být velice účinná. Nemusí být ale funkční u všech pacientů, navíc je pro nemocné také fyzicky hodně náročná.
„Zajímalo nás, co reguluje hladiny CD20 na povrchu leukemických buněk. Vědci jsou na tuto molekulu terapeuticky zaměřeni sice již více než patnáct let, ale stále vlastně není známé, jaká je její funkce a jak je regulována,“ vysvětlil docent Marek Mráz zaměření výzkumu.

Brněnští badatelé tedy podle svého šéfa docenta Mráze popsali přesný mechanismus toho, jak je řízena hladina CD20 a jaké by mohla mít funkční důsledky. „Při této příležitosti jsme také analyzovali několik vzorků od pacientů, kteří dostávali moderní BCR inhibitory.
To jsou molekuly léčiva, které zastaví aktivitu BCR dráhy.
Všimli jsme si, že jejich aplikace vede k prudkému snížení hladin CD20 na leukemických buňkách. To bohužel znamená, že je velmi nepravděpodobné, že by klinická kombinace BCR inhibitorů a protilátek proti CD20 byla vhodná. Aplikace BCR inhibitorů vede vlastně ke ztrátě molekuly, kterou chceme využít ke zviditelnění buněk pro imunitní systém. Zároveň jsme ale našli i několik jiných molekul, které se chovají opačně a mohly by být dobrými kandidáty pro cílenou léčbu v kombinaci s BCR inhibitory,“ upozornil docent Marek Mráz.

Spolupráce s Harvardem

Brněnští vědci dál pracují na výzkumu signalizační dráhy ovlivňující vznik leukemie a účinku látek, které by ji mohly blokovat. „Hledáme potenciální kombinace léků, které by mohly jednak blokovat námi studovanou signalizační dráhu, jednak útočit na rakovinné buňky skrze další molekuly umístěné na povrchu B-lymfocytů. Popsali jsme také, že aktivitu této signální dráhy řídí molekuly mikro-RNA, a měření hladiny dvou těchto molekul lze využít k identifikaci pacientů, u kterých je větší pravděpodobnost agresivní nemoci, popřípadě možnost horší reakce na léčbu,“ řekl docent Marek Mráz.

Výsledky týmu CEITEC a Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno (IHOK) považuje za mimořádný úspěch také přednosta IHOK a děkan Lékařské fakulty MU Brno profesor Jiří Mayer. Jak uvedl, jde o výsledek dlouholetého a systematického budování programu výzkumu leukemií právě na IHOK. „Musíte mít dostatečnou skupinu vyšetřených a sledovaných pacientů, musíte mít jejich data a musíte mít také tým lidí s velmi širokými a hlubokými znalostmi, kteří se dokážou podívat na věci z jiného úhlu pohledu než ostatní. Jedině tak se dají věci posouvat dopředu,“ doplnil profesor Jiří Mayer. Dodal také, že tým docenta Mráze na výzkumu spolupracoval s odborníky z Harvardovy a Kalifornské univerzity.

doc. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph. D., vedoucí vědeckého týmu CEITEC a Masarykovy univerzity Brno

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?