Násilná smrt prezidenta IDOS Praha Lubomíra Kašáka a jeho společníka Zdeňka Němce znovu rozvířila zájem o aktivity firmy, které Ekonom loni popisoval v článku Bláto a zlato.
Policie vyšetřuje skandál, jenž by se mohl dotknout desítek zdravotnických zařízení v ČR. Spojovacím článkem případu je příbramská firma IDOS Praha. Nabízela likvidaci nebezpečných odpadů pomocí podivuhodných technologií, které to měly zvládnout levněji než spalovna. Ve skutečnosti najdeme stejné materiály na haldě u Příbrami, včetně těch, o kterých hygienici mluví jen šeptem. Hromada nejnebezpečnějšího neřádstva je konkrétním výsledkem Kašákových slibů, že látky ohrožující zdraví přemění na neškodný prášek. Nejpozoruhodnější věcí bylo, že to firmě tak dlouho procházelo. Úřady ožily až teď, když jsou podnikatelé Lubomír Kašák a Zdeněk Němec po smrti.
Injekční stříkačky, staré obvazy a skleněné ampule se zbytky očkovacích látek, nad tím mračna much. Odpudivý zápach umocňuje štiplavý dým. Haldy odpadků v několika místech doutnají. Z jiných míst prosakuje hnědá břečka a vytéká pod plotem přímo do lesa.
Na stromech visí cedule, že je tu ochranné pásmo vodního zdroje, a tak by si člověk řekl, že tahle spoušť nejspíš bude nějakou ilegální skládkou. Ale zdání klame. Ve skutečnosti se jedná o finální produkt inovační technologie na ekologické zneškodňování nemocničních odpadů. Pod názvem Steridos ji na šachtě 19 provozuje příbramská firma IDOS Praha.
Na okraji obřího smetiště u chatrného plotu vyrůstá několik ukázkových hříbků. Nějak nemáme chuť je sbírat. Muž s houbařským košíkem se jich však vděčně ujímá. Stejně netečně se ovšem k hromadě odpadků staví hlavní hygienička okresu i orgány státní správy, které mají o životní prostředí dbát.
„Nevím, o čem to mluvíte“, kroutí hlavou okresní hygienička v Příbrami Viera Šedivá. „To nejsou odpadky, ale rekultivační směs.“ Ani námitka, že rekultivační směs nesmí obsahovat plasty a sklo, natož zbytky léků, jí nevyvede z míry. „To je vina nemocnic, které špatně třídí odpad,“ dál obhajuje firmu IDOS.
SKLÁDKOVÁ MOČKA, vytékající do ochranného pásma vodního zdroje, podle ní není problém pro hygieniky, ale je to věc vodohospodářů. Ostatně tamější vodní zdroj - Drásovská nádrž - není využíván k pitným účelům, uklidňuje hygienička bez ohledu na mezinárodní závazky ČR k ochraně vod. „Snad si nemyslíte, že když můj syn pracuje ve firmě IDOS, posuzuji její aktivity mírněji,“ rozptyluje naše pochyby Viera Šedivá. V souvislosti s kontroverzní skládkou se Šedivá dodnes nemůže zbavit jediného rozladění. Nebyla totiž přizvána k ojedinělé akci, při níž letos v květnu šachtu 19 ohledali policisté z protikorupční služby. Doprovázel je celý štáb odborníků, z nichž ani jeden nebyl z Příbramska. Svého zástupce tu měla Česká inspekce životního prostředí, Státní zdravotní ústav i specialisté na přepravu nákladů.
Policisté s příbramskými úředníky ani nepočítali. Nechtěli, aby je dobře informovaný Kašák předem očekával, jako se to stalo už dříve. Akce s podporou policie měla vytvořit inspektorům životního prostředí podmínky pro normální práci. Ti si totiž stěžovali, že kdykoli do IDOS přijedou, najdou pak na parkovišti propíchané pneumatiky služebního vozidla.
PROTOKOL O OHLEDÁNÍ místa činu na šachtě 19 obsahuje šokující dokumenty. Policejní fotografie zachycují krevní konzervy, zbytky léků, dokonce i kompletní zubní protézu. Během květnové razie bylo nalezeno 35 tisíc tun odpadu zamořeného salmonelou a polychlorovanými bifenyly.
„Po zjištění situace na místě jsem předpokládala, že bude okamžitě zastaven provoz ve Steridosu, Kašákova firma odveze odpad na vlastní náklady do spalovny a inspekce životního prostředí jí vyměří pokutu,“ říká krajská státní zástupkyně Jana Jahodová. Nic z toho se nestalo. Česká inspekce životního prostředí, která je oprávněná tyto kroky podniknout, zatím firmu ani nepostihla, ani její praktiky neschválila. Až koncem července zahájila inspekce správní řízení.
„Provoz běží dál, protože nevíme, komu firma patří, a navíc nám Státní zdravotní ústav dosud nedodal závazné stanovisko,“ říká mluvčí ČIŽP Eva Rolečková. „Správní řízení dosud neskončilo, a tak vám ani nemohu říci, jak vysoká pokuta firmě hrozí.“
Vyjádření mluvčí Rolečkové je v rozporu s tím, co Ekonomu uvedla Magdalena Zimová ze Státního zdravotního ústavu. „Inspekce od nás všechny podklady má.“
Podle Zimové se ve Steridosu nedodržoval schválený technologický postup. Zpočátku to fungovalo, ale jak se Lubomíru Kašákovi dařilo získávat kontrakty od dalších a dalších nemocnic, zkracoval dobu tepelné úpravy odpadu. „Na to jsme inspekci upozornili už v roce 2000.“
NEPŘÍTEL SPALOVEN. Dříve se zdravotnický odpad likvidoval ve spalovnách přímo v areálech nemocnic. Při zpřísňování emisních limitů však tato zařízení přestala vyhovovat, a ta, která se zmodernizovala, zvýšila ceny. Tehdy podnikatel Kašák nabídl své řešení. Postupně začal do Příbrami svážet odpad ze tří stovek nemocnic. Na dlouhém seznamu, který Lubomír Kašák před časem poskytl naší redakci, figuruje i Státní zdravotní ústav, jehož stanovisko by podle České inspekce životního prostředí mělo rozhodnout o další existenci příbramského experimentu.
„Spalovny mě nenávidí, protože já likviduji odpad za nižší ceny,“ prohlašoval ještě v dubnu Kašák. Při setkání v jeho pověstném inovačním středisku před zástupci naší redakce označil postup nemocnic v Praze-Motole a v Ústí nad Labem za plýtvání. Ty odmítly jeho nabídku a odpad likvidují ve vlastních spalovnách za dvojnásobnou cenu. „Já kilogram odpadu zneškodním za 5,90 Kč, jejich spalovny si za to účtují 11 až 12 Kč. Ztrácejí tak pět milionů ročně.“
NADŠENÝ MINISTR. Technologie, kterou si v roce 1999 prohlédl tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart a označil ji za revoluční inovaci 21. století, má podobu ležatého válce o velikosti vlakové cisterny. Ukrajinští dělníci holýma rukama rozvazují plastové pytle a vysypávají jejich obsah. V kotli se má zahřát na 130 stupňů. Kašák při naší návštěvě tvrdil, že pytle obsahují injekční stříkačky, použité nemocniční textilie a dokonce i amputáty, ale ty jsme neviděli. Z toho všeho prý vznikne hodnotná rekultivační směs.
Pochybnosti, zda je se Steridosem všechno v pořádku, nám ovšem nikdo nebyl ochoten potvrdit. Dodnes také čekáme na stanovisko Ministerstva životního prostředí, jak se věci mají s dalšími inovačními technologiemi, jejichž prostřednictvím IDOS Praha likviduje odpady s obsahem PCB. Sodíková metoda, při níž se měla nebezpečná látka rozložit až na kuchyňskou sůl, oxid uhličitý a kyslík, už jednou selhala. V jihočeských Lhenicích po ní zůstalo několik tisíc tun otrávené hlíny a blíže neurčené množství sudů s transformátorovým olejem. Za předstíranou sanaci odpadu vyplatil FNM 24 mil. Kč.
Okresní úřad v Příbrami to věděl, přesto firmě IDOS schválil svoz odpadů s PCB. Při květnovém zátahu policie se bifenyly našly mezi nemocničním odpadem, ačkoli měly být likvidovány na jiném pracovišti.
ÚŘEDNÍCI VĚŘILI. Podnikatel Lubomír Kašák dokázal vzletně hovořit o svých inovačních technologiích, jimiž zbaví svět nebezpečných odpadů. Uvěřilo mu mnoho lidí se správnými razítky. Oháněl se řadou patentů, ale když jsme se po nich pídili v Úřadě pro průmyslové vlastnictví, ukázalo se, že žádné nemá. Své plány opíral o dobrozdání různých laboratoří, ale buď je nakonec nebyl schopen dodat, anebo pocházely z necertifikovaných pracovišť.
Řadě lidí například tvrdil, že jeho technologie na likvidaci PCB má příznivý posudek o vlivu na životní prostředí (EIA). Nechybělo mnoho a byl by ho i dostal. Když se však jeho aktivitami začala zjara zabývat policie, Ministerstvo životního prostředí začalo věc znovu zkoumat. Ministerští úředníci navíc začali zpětně prověřovat veškerá předchozí povolení, které firma IDOS Praha získala od Okresního úřadu v Příbrami. Státní zástupkyně Jana Jahodová se pozastavuje nad tím, že i za této situace firma IDOS Praha získala v polovině června oprávnění vyrábět a dovážet chemické látky, které jsou extrémně hořlavé, vysoce toxické, a mají karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, případně jsou toxické pro reprodukci či nebezpečné pro životní prostředí.
Státní zástupkyně je rozhodnuta dotáhnout případ firmy IDOS Praha do konce, i když Kašák i Němec už jsou po smrti. Byli důležitými, nikoli však jedinými články řetězce zvaného pumpa na peníze. Jana Jahodová se zdráhá uvěřit tomu, že za ochotou úředníků dávat správná razítka byla pouze Kašákova výmluvnost. Mezi lidmi se také hovoří o zastrašování, vydírání a korupci, ale jen v ústraní. Mnozí se bojí promluvit z obav, že případ nakonec vyzní do ztracena. Jiní na to naopak spoléhají.
OBCHOD S ODPADY je výnosný. Lubomír Kašák si potrpěl na drahá auta a styky s významnými lidmi. Odvolával se na vlivné známosti z politických i zahraničních kruhů. Naši redakci se snažil ohromit politickým vlivem svého švagra, poslance Miroslava Kalouska, když jsme v článku Bláto a zlato pochybovali o účinnosti jeho metody na zneškodňování PCB. Mediální poradce firmy IDOS Bedřich Ungrád se v naší redakci vydával za pracovníka EU, ale ukázalo se, že jím není. „To jméno slyším prvně,“ diví se mluvčí Delegace Evropské komise v Praze Dušan Ondrejička.
Policie nyní vyšetřuje, proč úředníci, placení za dozor nad životním prostředím, nechali věci dojít tak daleko. Nebýt protestu spaloven, obviňujících IDOS z dumpingových cen, kdoví, zda by se případ vůbec dostal na stůl vyšetřovatelů. Složité vazby firmy IDOS Praha a její umění zametat stopy tak možná nakonec povedou k tomu, že hromady nebezpečného odpadu na Příbramsku bude muset zlikvidovat stát.
Od příštího roku hrozí uzavření dalším 15 nemocničním spalovnám, protože emisní předpisy se opět o něco zpřísní. Co se stane se zdravotnickým odpadem? Tím se nikdo nezabývá.
Alice OLBRICHOVÁ, Ekonom, 26.9.2002