Nové diagnostické a léčebné postupy jsou ekonomicky velmi náročné. Kroky, ke kterým se odhodlala Česká onkologická společnost ČLS JEP po přijetí Národního onkologického programu a které vyústily do definice sítě komplexních onkologických center, se ukazují jako velmi prozřetelné. Prakticky denně se přesvědčujeme o tom, že kdo diagnostikuje a léčí určité onemocnění často, ten to zpravidla dělá dobře. A pokud ještě seznamuje se svými výsledky odbornou i laickou veřejnost, je zřejmé, že je schopen sebereflexe a stává se transparentním. Ze stávajícího vývoje můžeme odhadnout, že koncentrace odborníků různých medicínských a jiných přírodovědných oborů ve stejném čase a na stejném místě a jejich úzká spolupráce bude schopna zajistit volbu optimálního diagnostického a terapeutického postupu u většiny našich pacientů.
Po přečtení článků v tomto čísle Postgraduální medicíny se nabízí otázka: Jak bude vypadat každodenní onkologická praxe za deset let? Když byl začátkem šedesátých let dvacátého století profesor R. P. Feynman (nositel Nobelovy ceny za fyziku, považovaný za duchovního otce nanotechnologií) požádán o futuristickou vizi vývoje fyziky, s nadhledem a humorem jemu vlastním si připravil příspěvek o fyzice v roce 2961. Zdůvodnil to tím, že kdyby zvolil kratší časový úsek, vystavoval by se riziku, že mu za pár let někdo připomene, jak se ve svých prognózách mýlil. Neodvažuji se k žádné předpovědi.
Jen namátkou - dokážeme odhadnout, co pro klinickou praxi příštích let přinese vývoj na poli molekulární biologie a genetiky, jak se změní postavení klasické protinádorové chemoterapie, v jaké míře budeme schopni individualizovat léčbu, zda začneme využívat nanotechnologie v diagnostice nebo v léčbě nádorů… ? Do hledání odpovědi na otázku, jak zajistit dostupnost nových postupů všem nemocným, však musíme zapojit nejširší veřejnost včetně politiků Doufám, že předkládané příspěvky vám nejen pomohou v lepší orientaci o problematice, ale dodají vám i optimismus a síly do další práce.
MUDr. Karel Ćwiertka, Ph. D.