Přejít na obsah

Illnerová:Nobelovu cenu měli dostat už zakladatelé chronobiologie

zpět
4.10.2017
zvětšitZdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

 

Nobelovu cenu za výzkum biorytmů v organismech měli podle české biochemičky a bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové dostat mnohem dříve už zakladatelé oboru chronobiologie.

Za zásadní považuje jejich objev ze 60. let minulého století, že denní rytmy jsou organismům vrozené. Trojici amerických vědců Jeffrey C. Hallovi, Michaelu Rosbashovi a Michaelu W. Youngovi byla udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii za jejich izolování genu zodpovědného za zhruba 24hodinové biologické rytmy octomilek.

Jejich práce je podle Illnerové záslužná, ocenění ale měli dostat už dříve skuteční zakladatelé oboru. „Kdybych já měla říci, co byly naprosto zásadní předěly v chronobiologii, tedy nauce o čase v živých organismech, tak v první řadě to byly naprosto zásadní práce, které ukázaly, že ty zhruba denní rytmy jsou organismům vrozené,“ řekla Illnerová.

S tímto objevem přišel britský biolog Colin S. Pittendrigh už v roce 1960. Rosbash, Hall a Young vyklonovali gen koncem 80. let. Podle Ilnerové je ale jen jedním ze zásadních genů pro fungování biologických hodin, celkem jich je sedm.

Za druhý zásadní objev Illnerová považuje první vědecké práce z 90. let, které ukázaly, že kromě centrálních biologických hodin v mozku jsou periferní hodiny také ve všech orgánech a - jak se ukázalo později - v podstatě ve všech buňkách. Místo biologických hodin tak začali vědci hovořit o časovém systému. „Ukazuje se, že ten časový systém a jeho synchronizace s vnějším 24hodinovým dnem je strašně důležitá pro lidské zdraví,“ dodala.

Někteří kolegové se domnívají, že podobné ocenění jako trojice Američanů by si za výzkum v oblasti biorytmů zasloužila i právě Illnerová a její tým. Ona si to ale nemyslí. „Já jsem přišla z úplně jiného pole. Když jsem skončila univerzitu, tak jsem ani netušila, že existuje něco jako biologické hodiny,“ uvedla.

Zkoumala epifýzu neboli šišinku, což je součást mozku, a její hormon melatonin. „Náš skutečný objev byl, že jsme popsali, že jsou procesy v šišince řízeny téměř 24 hodinovým systémem, nastavovány světlenými podmínkami a závisí na roční době,“ popsala. To její tým popsal jako vůbec první.

„Měli jsme v tom nemalé zásluhy, ale určitě ne na Nobelovu cenu. To bychom museli žít někdy jindy a někde jinde,“ dodala s tím, že čeští vědci nemohli za minulého režimu vyjíždět do zahraničí. „Když jsem poprvé vyjela do Ameriky a Osla v létě 1989, tak všichni říkali: 'Podívejte, tamhle je Illnerová.' Protože mě znali z literatury, ale nikdy mě neviděli,“ uzavřela vědkyně.


Komentovat článek: Illnerová:Nobelovu cenu měli dostat už…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné