V ČR se senioři nad 65 let očkují polysacharidovou vakcínou. Očkovací schéma však není v souladu s doporučením České vakcinologické společnosti (ČVS). V čele odborné společnosti stojí její předseda prof. Roman Prymula, kterého ministr zdravotnictví odvolal z funkce ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové kvůli konfliktu zájmů souvisejícím s klinickými studiemi. Podle něj mu politický vaz nezlomil vztah mezi jeho soukromou společností Biovomed a farmaceutickými společnostmi, ale mimo jiné tlak na úhradu jiné než polysacharidové vakcíny, jíž se nyní v ČR proti pneumokokům očkuje. Prof. Prymula v úvodníku aktuálního vydání časopisu Vakcinologie (celý úvodník má redakce k dispozici) píše: „To, že jsem naprosto nesouhlasil s postupem volby hlavního hygienika a potíráním odborných doporučení v oblasti očkování proti pneumokokům u seniorů, je notoricky známo. Jsem zcela přesvědčen, že očkování seniorů pneumokokovou konjugovanou vakcínou je naprosto správné a je v souladu s posledními doporučeními a jistě není ani 4krát dražší.“
Zlatý standard
Odborná společnost prosazuje očkování konjugovanou vakcínou již od roku 2013, kdy její doporučení přijala Národní imunizační komise (tu vede náměstek a hlavní hygienik ČR, tč. MUDr. Vladimír Valenta). V doporučení (je u skupiny 60–65 let uvedena možnost očkovat oběma typy vakcín (konjugovanou i polysacharidovou), u skupiny 65+ očkovat konjugovanou a následně polysacharidovou vakcínou. „Podle stávajícího stavu poznání je zlatým standardem v této věkové skupině očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou. Diskuse se vede o tom, zda by při tomto základním očkování mělo ještě následně dojít k očkování vakcínou polysacharidovou, nebo nikoli. Aplikace konjugované vakcíny jako první je zřejmá. Očkování pouze polysacharidovou vakcínou má u této věkové skupiny velmi nízkou účinnost,“ napsali prof. Prymula a vědecký sekretář ČVS prof. Roman Chlíbek v otevřeném dopise řediteli Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeňku Blahutovi v září 2015.
S jejich odborným názorem ale úředníci ministerstva zdravotnictví nesouhlasí. „Farmakoekonomické analýzy provedené v Německu a ve Velké Británii jednoznačně preferují použití polysacharidové vakcíny. Rovněž zpětné hodnocení účinnosti a ceny polysacharidové vakcíny s delší historií vakcinace (Velká Británie, Německo) ukazuje, že účinnost v prevenci pneumokokových infekcí je dlouhodobě stabilní, a tato vakcína je považována za zlatý standard s nejpřijatelnějším poměrem nákladů a přínosů,“ uvádí mluvčí MZ Ladislav Šticha.
Nezaměnitelné?
Konjugovaná vakcína, která má u dětí do 2 let a seniorů nad 65 let oproti polysacharidové vyšší imunogenitu (schopnost navodit tvorbu protilátek), je dražší. Současný doplatek pro pacienta je cca 1000 korun. Polysacharidová vakcína, která je zase účinná na více pneumokokových sérotypů (23) oproti konjugované (13 sérotypů), stojí nyní 482 korun. A ministerstvo zdravotnictví i zdravotní pojišťovny připomínají, že dle zákona o veřejném zdravotním pojištění je hrazena varianta nejméně ekonomicky náročná. „Všeobecná zdravotní pojišťovna hradí nepovinné očkování proti pneumokokovým infekcím pro pojištěnce starší 65 let, včetně očkovací látky. Plně hrazená, tedy bez doplatku pro pojištěnce, je vakcína Pneumo 23. Pojištěnec, který si zvolí nákladnější očkovací látku, doplatí rozdíl v ceně mezi zvolenou variantou a výše uvedenou nejméně nákladnou variantou u svého lékaře,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Podle vakcinologů ale látky variantní nejsou. „Vakcíny jsou v tomto slova smyslu naprosto nezaměnitelné (účinnost ve vztahu k délce ochrany a nutnosti přeočkování, mechanismus účinku na imunitní systém),“ uvádí lékaři v dopise SÚKL.
Co je dražší
Očkování polysacharidovou vakcínou navíc vyžaduje přeočkování, a to vždy po 5 letech. Pokud tedy pojišťovna hradí 482 korun za polysacharidovou vakcínu u pacienta, který se dožije 80 let a bude očkován čtyřikrát, zaplatí 1928 korun. Konjugovaná vakcína přeočkování nevyžaduje. A nákladovost se v tu chvíli obrací ve prospěch konjugované vakcíny.
Proočkovanost českých seniorů proti pneumokokové infekci je stále velmi nízká, pohybuje se kolem 3 % a za poslední rok se navýšila o 1 %, takže obava, že by výdaje na vysokou proočkovanost zruinovaly české zdravotnictví, se zatím nenaplňuje. Právě zvýšení proočkovanosti proti pneumokokům a snížení smrtnosti (22 %) bylo cílem poslaneckého návrhu, který před rokem posunul očkování seniorů do praxe.
Jaké bude mít v této seniorské skupině dopady, zatím není jasné, přestože u těchto pacientů volají geriatři, praktičtí lékaři i imunologové po solidní studii.
Vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny
Mluvčí VZP Oldřich Tichý: „Všeobecná zdravotní pojišťovna hradí nepovinné očkování proti pneumokokovým infekcím pro pojištěnce starší 65 let včetně očkovací látky.
Plně hrazena, tedy bez doplatku pro pojištěnce, je vakcína Pneumo 23. Pojištěnec, který si zvolí nákladnější očkovací látku, doplatí rozdíl v ceně mezi zvolenou variantou a výše vedenou, nejméně nákladnou variantou, u svého lékaře.
Pojištěnci, kteří spadají do pravidelného povinného očkování proti pneumokokovým nákazám dle platné Vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, např. v léčebnách dlouhodobě nemocných či v domovech pro seniory, se i nadále na úhradě očkování nepodílejí. Výkon očkování včetně očkovací látky Pneumo 23 je v tomto případě plně hrazen zdravotní pojišťovnou.
V této souvislosti stojí za připomínku, že pojištěnci, kteří spadají do pravidelného povinného očkování proti pneumokokovým nákazám dle platné Vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, jsou vakcínou Pneumo 23 očkováni již několik let. Je přitom třeba uvědomit si, že právě toto jsou lidé, kteří patří do nejvíce ohrožených skupin.
Přesto však až do chvíle, než byl loni dramaticky rozšířen okruh pojištěnců, kteří mají na úhradu vakcíny nárok (tedy již nejen ti, jichž se týkala Vyhláška, ale všichni nad 65 let věku), neviděl prof. Prymula v použití a úhradě vakcíny Pneumo 23 problém (nebo na něj alespoň veřejně neupozorňoval).
Co vyvolalo tuto změnu názoru? Proč nastala až poté, co se vakcína proti pneumokokovým infekcím stala v souvislosti se zásadním rozšířením úhrady pro farmabyznys násobně zajímavějším produktem? Jde opravdu o zájmy pacientů?“
Vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR
V počátcích (vloni v září) platnosti novely zákona, podle které mají lidé starší 65 let nárok na bezplatné očkování, chyběl metodický pokyn, který by ze strany MZ toto očkování zpřesňoval. Existuje už nyní tento zpřesňující pokyn pro očkování seniorů proti pneumokokové infekci?
Úhrada z veřejného zdravotního pojištění se řídí zákonem č. 48/1997 Sb., z nějž jasně vyplývá, že pojištěnec má nárok (z veřejného zdravotního pojištění se hradí) na očkování a úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném. To je přitom odvozeno od maximální ceny výrobce stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Očkovací látkou s nejnižší maximální cenou je v tomto případě PNEUMO 23, pojištěnec má tedy nárok na úhradu této očkovací látky, jiná je hrazena pouze do výše její ceny. Metodickým pokynem lze znění zákona v tomto ohledu pouze stěží zpřesnit.
Platí, že lékař může vzhledem ke zdravotního stavu pacienta rozhodnout, která vakcína je vhodnější, a pokud doporučí konjugovanou, neměl by si pacient platit celou vakcínu, ale jen rozdíl oproti polysacharidové?
Pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje použití očkovací látky PNEUMO 23 (např. z důvodů kontraindikace) a je možné použít očkovací látku PREVENAR 13, měla by být pacientovi uhrazena konjugovaná vakcína v plné výši, neboť očkování v základní variantě u něj nepřipadá vůbec v úvahu.
Zdůrazňujeme ale, že takto nelze postupovat na základě pouhého doporučení, vždy musí být dány jasné medicínské důvody, proč nelze u konkrétního pojištěnce očkovací látku PNEUMO 23 použít.
Jak je to s osobami v systému povinného očkování (LDN, dlouhodobě nemocní), kterou vakcínou jsou očkováni a lze zde v závislosti na indikaci lékaře volit konjugovanou vakcínu jako variantu?
Zde platí to, co bylo již řečeno v předchozí odpovědi – také v LDN a domovech důchodců, pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje použití očkovací látky PNEUMO 23 (např. z důvodů kontraindikace) a je možné použít očkovací látku PREVENAR 13, měla by být pacientovi uhrazena konjugovaná vakcína v plné výši, neboť očkování v základní variantě u něj nepřipadá vůbec v úvahu.
Plánuje MZ další jednání s Vakcinologickou společností na toto téma?
Nemáme informace o tom, že by Česká vakcinologická společnost iniciovala jednání na toto téma.
Z doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP, které bylo v roce 2013 akceptováno Národní imunizační komisí k očkování seniorů proti pneumokokovým infekcím (viz příloha), striktně nevyplývá volba jedné z obou dostupných vakcín (polysacharidová či konjugovaná vakcína). Naopak uvedené doporučení připouští použití obou vakcín pro cílovou skupinu osob starších 60 let. Zmíněné doporučení upozorňuje na větší imunogenitu konjugované vakcíny, ale současně připouští u této vakcíny nižší sérotypové pokrytí.
Účinnost a bezpečnost polysacharidové vakcíny je dobře prokázána v klinických studiích. Meta-analysa 25 klinických studií (celkem s počtem 127 146 pacientů), publikovaná v Cochrane Review z roku 2013 ukázala vysokou účinnost vakcíny v prevenci invazivních pneumokokových infekcí (pokles o 74 %) s intervalem spolehlivosti 56 až 85 %.
Farmakoekonomické analýzy provedené v Německu a ve Velké Británii, jednoznačně preferují použití polysacharidové vakcíny. Rovněž zpětné hodnocení účinnosti a ceny polysacharidové vakcíny s delší historií vakcinace (Velká Británie, Německo) ukazuje, že účinnost v prevenci pneumokokových infekcí je dlouhodobě stabilní a tato vakcína je považována za zlatý standard s nejpřijatelnějším poměrem nákladů a přínosů.
Polysacharidová vakcína má širší spektrum pokrytí než vakcína konjugovaná, neboť polysacharidová vakcína obsahuje 11 sérotypů, které nejsou konjugovanou vakcínou pokryty.
Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování seniorů proti pneumokokovým infekcím nad 65 let věku najdete ZDE.