literatura

Syndrom Kolibříka (Neveselé kapitoly o vědě a moci aneb šedesát let zkušeností)

Otakar Poupa

Praha : Galén, 2000, 336 s., první vydání, formát A5, vázané, barevné, 290 Kč, ISBN 80-7262-068-1

Z autobiografie vystupuje podoba velikého člověka – lékaře-vědce, učitele, spisovatele a malíře. Dokladem toho, že se jedná o spisovatele v pravém slova smyslu, je i samotná knížka, psaná krásnou češtinou a připomínající skladbou věty nejlepší české prozaiky.

Autobiografie začíná popisem krajiny autorova dětství a Vysokého Mýta, které označuje jako „moje město“. Z kapitol o dětství a studiu na gymnáziu vystupuje obraz kulturního zázemí rodiny a rodného města, které bylo obdivuhodně bohaté. Zde si čtenář uvědomí, co tehdy i relativně malé město poskytovalo svým občanům a jak zásadním způsobem ovlivňuje období gymnaziálních studií další životní cestu a osudy mladého člověka. Cesta mladého Otakara Poupy vede do Prahy na lékařskou fakultu a také do Fyziologického ústavu, který se stává určujícím pro další jeho život vědce a pedagoga. K tomu patří setkání s profesorem Bělehrádkem (mimochodem inspirátorem vzniku této autobiografie) a dalšími významnými vědci – defilují před námi čeští fyziologové Karásek, Kruta, Laufberger. Je veden k pokusné vědecké práci a stává se obdivovatelem a znalcem díla světově proslulého fyziologa Claude Bernarda, kterého v knize široce a opakovaně cituje a vzpomíná. Plasticky popisuje uzavření vysokých škol v roce 1939 a život českých lékařů-teoretiků za války na půdě různých farmaceutických firem, které jim umožňovaly i určitý výzkum a zajišťovaly tak jakousi kontinuitu vědecké práce i za okupace. Pak krátké vzepětí po ukončení války a únor 1948 se všemi důsledky pro Poupu-nekomunistu. O padesátých a následujících letech píše s přísností a přímostí starozákonního proroka. Doporučuje četbu některých časopisů z té doby, zejména Časopisu lékařů českých, ročníky 1951 a 1952, abychom příliš nezapomínali. Poupa se prosazuje přes nepřízeň režimu díky vysoké úrovni své výzkumné práce. Nejprve je to na Ústavu výživy, později na Fyziologickém ústavu akademie a konečně dostává i možnost pedagogické činnosti na Fakultě dětského lékařství. Je oceněn i členstvím v ČSAV a státní cenou. Předěl znamená rok 1968, kdy se stává jedním z hlavních spoluautorů provolání „2000 slov“ (popis vzniku tohoto provolání je velmi zajímavou historickou exkurzí). Profesor Poupa odchází do emigrace do Skandinávie, kde pokračuje ve vědecké práci střídavě ve Švédsku, Dánsku a Norsku. Věnuje se tam i aktuálním otázkám kulturního života, píše o nich a zabývá se i svojí druhou profesí – malířstvím. Řada velmi zdařilých reprodukcí jeho obrazů je významnou součástí autobiografie.

Zásluha o vznik této krásné knihy patří nakladatelství Galén a tiskárně GLOS Semily, která oslavila vytištěním knihy 100. výročí svého vzniku. Je to opět kniha svojí vazbou a tiskem přímo dokonalá. Dík patří i všem, kteří profesoru Poupovi pomáhali – zejména profesoru Ošťádalovi a dalším. Kniha je dalším významným příspěvkem k poznání historie naší české lékařské vědy – zákrut a kolísání, kterými musela zejména v padesátých letech procházet. Popisuje dobu, kterou řada z nás důvěrně pozná. Pohled jiného pamětníka pomáhá mnoho věcí rozšifrovat a vidět z odlišného úhlu. A v tom je rovněž přínos autobiografie profesora Poupy.

Prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.

Klinická reumatológia

(1. slovenské vydanie)

J. Rovenský, K. Pavelka a spol.

Martin : Osveta, 1048 s., 2000, vázané, barevná příloha, 850 Sk, ISBN 80-8063- -022-4

Kdo má co do činění s revmatologií, s radostí přivítá monografii „Klinická reumatológia“, jejíž první slovenské vydání připravili prof. Jozef Rovenský – ředitel VÚRCH v Piešťanech – a prof. Karel Pavelka – ředitel Revmatologického ústavu v Praze. Autorský kolektiv s nimi tvořilo dalších 79 spolupracovníků. Vznikla tak učebnice určená především, nikoliv však výhradně, k postgraduálnímu vzdělání. Kniha odpovídá koncepci světové revmatologie a je srovnatelná s obdobnými publikacemi, jichž se pro daný účel používá jinde ve vyspělém světě. Je velmi potěšitelné, že text jednotlivých statí je psán slovensky a česky, podle mateřštiny toho kterého autora.

Zvládnout rozsah současné revmatologie a zkoordinovat tak rozsáhlý autorský kolektiv je práce jen těžko představitelná. Lze však říci, že se to oběma pořadatelům plně podařilo. Dodržují celosvětově přijatou a mezinárodně uznávanou Deckerovu klasifikaci revmatických chorob v souladu s mezinárodní klasifikací WHO.

Kniha je členěna do 81 kapitol, obrazovou a názornou dokumentaci v textu představuje přiměřené množství tabulek, grafů a černobílých fotografií. Zvláštní uznání si zaslouží barevná příloha, obsahující kolem 120 nejrůznějších instruktivních obrazů. Při pojednávání o jednotlivých nozologických jednotkách se osvědčil standardně dodržovaný postup: definice a klinické rysy, etiologie a patogeneze, klinický obraz, laboratoř, pomocná a doplňková vyšetření, diagnóza, diferenciální diagnostika, terapie, prognóza.

Teoretické kapitoly pojednávají o zánětu, autoimunitě, prostaglandinech a cytokinech. Autoři vybírají jen to podstatné, co přinesl bouřlivý vědecký rozvoj a lavinovitá smršť sofistikovaných informací v posledních desetiletích. Přihlížejí zejména k jejich zásadnímu významu pro revmatologii. Přechod k oddílu o revmatologické propedeutice představuje „Stručný přehled kloubní morfologie“, který zpracovala E. Rovenská. Autorka se morfologií a histologií kloubních struktur pohybového ústrojí zabývá dlouhodobě a systematicky. Jako jedna z mála v našich zemích si na tomto úseku bádání vydobyla všeobecné uznání a dobré renomé. Vyšetření pohybového ústrojí v revmatologické praxi má prvořadý význam pro stanovení správné diagnózy. Tuto kapitolu se podařilo doc. Tauchmannové a dr. Gubzové zpracovat mistrovsky. Neméně to platí o laboratorních vyšetřovacích metodách (Cebecauer Lukáč, Rovenský). Pořadatelé po právu neopomněli zařadit do této části knihy stať o významu vyšetření kloubní tekutiny. Synoviogram totiž bývá u nás někdy podceňován nebo zůstává nedoceněn. Po mém soudu je mnohdy pro úplnost kloubního vyšetření dokonce nezbytný. Kolektivně byly zpracovány zobrazovací metody v revmatologii. Klasickými technikami počínaje a objevy z poslední doby konče. Je znovu vidět, že vyšetřovací metody s velkými perspektivami pro jiná odvětví medicíny podstatně obohacují i revmatologii.

Popisu jednotlivých revmatologických diagnóz, klinických entit, syndromů a přidružených chorob je věnováno 50 stran knihy. Je v nich obsaženo všechno podstatné a pro praxi nezbytně nutné. Je pamatováno na zcela aktuální nová témata a problémy, jak je představuje například dialyzační artropatie. Samostanou kapitolu představuje Ortopedická syndromatologie v klinické revmatologii (prof. Makai).

Další díl učebnice je věnován léčebným postupům. Uvádí jej Farmakoterapie bolesti, poté následuje zevrubný popis jednotlivých druhů a metodik revmatologické farmakoterapie, včetně léčby intraartikulární a intralezionální. Rehabilitace a kineziterapie v revmatologii zaujímá v učebnici 50 stran. V komplexní terapii a systematické péči o revmaticky chorého představuje totiž fyzioterapie a rehabilitace rovnocennou součást s jinými způsoby léčebného plánu a snažení. K sepsání této kapitoly přiložilo ruku k dílu 6 autorů ze Slovenska i Česka. Je potěšitelné, že v pojednání o celkové starostlivosti o chronicky nemocného je exponována i problematika sociální a ekonomická.

Někteří čtenáři možná budou postrádat v souvislosti s klasickou léčbou (podloženou důkazy) aspoň stručné pojednání a quasi addendum o alternativních terapeutických postupech, nekonvenční – komplementární medicíně v aplikaci na revmatické choroby. Všichni dobře víme, že tyto snahy se čím dál tím více a vehementně prosazují a pronikají do všech klinických lékařských odvětví. Lékař i v této oblasti musí nemocnému naslouchat a porozumět.

Klinická reumatológia se pořadatelům a všem autorům vydařila. Uzří-li ji z nebes hůry předchůdci obou pořadatelů, zakladatelé české a slovenské revmatologie – prof. Lenoch a prof. Siťaj, udělá jim to jistě radost. Dosvědčí, že jejich nástupci a pokračovatelé dobře staví na základech, které oni svým průkopnických dílem vybudovali. Zdařilá kniha je dobrým vkladem slovenské a české revmatologie do aktivit celosvětového hnutí WHO a OSN, jak je představuje Dekáda kostí a kloubů 2000- -2001. Učebnice byla vydána v rámci akce Libri academici – společného programu vzdělávací nadace Jana Husa a nadace Otevřené společnosti. Kniha je adresována všem adeptům revmatologie, revmatologům, široké obci internistů a praktických lékařů. Na své si v ní přijdou ortopedi, neurologové, imunologové, rehabilitační a lázeňští lékaři. Užitek z ní mohou mít i medici.

Prof. MUDr. Miroslav Vykydal, DrSc.

Ohodnoťte tento článek!