Menopauza

Menstruační cyklus je zázračný program, který má jediný cíl: připravit organismus ženy na otěhotnění. Zrající vajíčko ve vaječníku produkuje hormony, které připravují terén v děloze, sliznice se zvyšuje a objevují se v ní vlastnosti potřebné k usídlení vajíčka. Pokud k otěhotnění nedojde, tedy vajíčko uvolněné z vaječníku není spermií oplodněno, dutina dělohy se čistí a připravuje terén na nový cyklus.

Tento zázračný program je řízen z centrálního nervového systému. V mozku se nachází oblast nazývaná hypotalamus, která ovládá další mozkový orgán, a to hypofýzu. Teprve na základě uvolněných hypofyzárních hormonů začne ve vaječníku probíhat zmíněný proces. Menstruační cyklus patří mezi cyklické projevy, jež se v organismu odehrávají každý den, každý měsíc, každý rok, a dokonce i v každém životě. Když hypotalamus usoudí, že organismus ženy již není způsobilý k donošení dítěte, celý tento hormonální cyklus zastaví. Obvykle se tento „stop stav“ odehrává mezi 50.-55. rokem věku ženy, ale setkáváme se i s odchylkami na obě strany, a tak obecně lze toto pásmo stanovit mezi 45-60 lety. Poté nastává menopauza; adaptace organismu na stav, kdy žena již není tolik pod vlivem ženských pohlavních hormonů, je nazýván přechod neboli klimakterium.

Menopauza nemusí být zdrojem obtíží

V klimakteriu dochází k přestavění řady funkcí i tkání ženského organismu a estrogeny i gestagen mu citelně chybí. Po přechodu se zvyšuje pravděpodobnost rozvoje osteoporózy, infarktu a řady dalších nemocí, před kterými je žena do značné míry chráněna právě pohlavními hormony. Adaptace neboli klimakterium může trvat i několik let. V jeho průběhu se mohou objevovat návaly horka a pocení, nesoustředěnost, změny v psychice, jako je plačtivost, depresivita, pocity méněcennosti, obtíže se zažíváním, s klouby nebo kostmi.

Podivuhodné však je, že některé ženy v klimakteriu nepociťují žádné obtíže a menopauzu snášejí tak dobře, že žádnou výraznou změnu oproti předchozím létům nevnímají. To je pro nás důvod k zamyšlení: klimakterium ani menopauza tedy nemusí vždy být zdrojem potíží, které mají někdy tak závažný charakter, že zkazí ženě několik let života.

Hypotalamus i hypofýza jsou orgány nervové tkáně a jako takové podléhají ostatním nervovým strukturám. Ale na druhé straně mají také velmi zásadní vliv na autonomní nervový systém. Právě poruchy tohoto systému jsou příčinou pocení, návalů a jiných nepříjemných tělesných pocitů. Vztah hypotalamu k mozkové kůře se odráží ve zhoršování paměti, v úzkostech, depresích a jiných psychických změnách. Čím víc jsou tyto orgány zanesené toxiny, tím jsou projevy klimakteria a počátku menopauzy závažnější. Hlavním viníkem jsou stresy, které především způsobují přítomnost toxinů v těchto strukturách.

Menstruační cyklus, klimakterium i menopauza jsou tedy procesy řízené centrálním nervovým systémem a mají vliv nejen na hormonální oblast, ale zpětně ovlivňují i nervový systém každé ženy. Záleží na stavu nervového systému i na stavu ostatních tkání, do jaké míry pociťuje ztrátu ochranného vlivu hormonů. Problémům v klimakteriu lze úspěšně čelit detoxikací, která zbavuje nervové struktury nejen hmotných toxinů, jako jsou chemické látky, zplodiny kouření, zplodiny zemědělské chemie, léků a podobně, ale i psychických toxinů, hlavně takzvaného emocionálního stresu. Toto očištění řídících nervových struktur v klimakteriu má vliv na jeho průběh a výrazně zlepšuje šanci ženy na to, aby její start k menopauze byl co nejlepší a neznamenal zhoršení zdraví.

Ohodnoťte tento článek!