Motivace ke studiu zdravotnických oborů

Výsledky dotazníkového šetření na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni ukázaly, jakou motivaci mají maturanti pro výběr studia nelékařských oborů.

Motivace ke studiu zdravotnických oborů

Anonymního dotazníkového šetření se po vypracování znalostního testu zúčastnilo 956 uchazečů z osmi studijních oborů z celkového počtu přihlášených 1240 uchazečů. V dotazníku rozděleném na skupinu dotazů vnější a vnitřní motivace bylo celkem 12 položek. Obecně platí, že nelékařské zdravotnické profese jsou velmi náročné nejen fyzicky, ale kladou velké nároky na psychiku člověka. Jak konečně zaznamenaly i výsledky dotazníku, společenská prestiž těchto povolání není v České republice vysoká. Další nevýhodou je třísměnný provoz a finanční ohodnocení pod průměrnou mzdou v ČR. A tak se zdá, že jednou z mála výhod je dosavadní nenasycenost systému zdravotnictví pracovními silami, a tím získání, prostřednictvím studia, zajímavého a vcelku jistého pracovního místa.

Jaké byly odpovědi mladých lidí? Společenskou prestiž povolání jako motivaci k jeho výběru zařadily odpovědi uchazečů až na šesté místo. Nejvíce hlasů přitom bylo z řad uchazečů o obor Radiologický asistent a nejméně pak od sester z praxe, které v kombinované formě studují obor Všeobecná sestra. Pro společenskou prestiž jako motiv ke studiu se jich vyslovilo jen 5,7 %. V prezenční formě studia však ocenilo prestiž povolání 17,5 % uchazečů o studium. V tomto vysokém procentním rozdílu se promítá praxe, na základě které sestry hodnotí své společenské postavení a finanční ocenění.

Srovnáme-li opět obory všeobecná sestra v denní a kombinované formě studia, zajímavost a atraktivita oboru sice získaly vyšší procento než společenská prestiž (48,2 % a 23,4 %), kdy opět maturanti jsou optimističtější, ale v celkovém porovnání s ostatními obory posuzují uchazeči o studium v obou formách atraktivitu poměrně málo. Nejatraktivněji vidí zvolený obor uchazeči o obory fyzioterapie a porodní asistentka se shodnými 82,6 %. U dalších oborů však nekleslo procento motivace pod 75 %.
Za bližší a zřejmě samostatný rozbor by stál rozdíl v ochotě pracovat s lidmi u oboru všeobecná sestra v denní formě studia (74,6 %) a kombinované formě studia (30,7 %). I když v praxi je hodně negativních vlivů působících na všeobecné sestry, jako je práce v třísměnném provozu, fyzicky a také organizačně náročná práce při finančním ohodnocení nedosahujícím v řadě případů nově zavedených pravidel odměňování, přece jen motivace ve smyslu ochoty pracovat s lidmi by měla být na podstatně vyšší procentuálně vyjádřené úrovni.

Obecné schéma komunikačního procesu

V kombinované i denní formě studia oboru všeobecná sestra se pak odráží potřeba vyhovět zákonným normám a dosáhnout vysokoškolského vzdělání, když „motivační procento“ je 81,3 % a 82,5 %. Vysoký počet odpovědí v této položce je také v oboru ochrana veřejného zdraví, zde však v kombinaci s položkou „náhodný výběr oboru“ je zřejmé, že uchazeči spíše jen zkusí obor studovat, neboť není příliš známé uplatnění v praxi. Pro rozhodování uchazečů jsou naopak málo důležité položky náhodný výběr oboru, vysoká škola s dobrou pověstí, rodinná tradice v oboru, vliv přátel a rodiny a také vzdálenost fakulty od bydliště. Výrazně lépe než uvedené položky motivují uchazeče téměř shodně „samostatnost při výkonu povolání“ a „pozitivní zkušenosti s oborem“, přičemž na třetí místo v pořadí, položku „ochota pracovat s lidmi“, ztrácejí téměř 300 motivačních hlasů. První tři místa žebříčku motivace získaly položky dotazníku „zajímavý a atraktivní obor“, hlasovalo 620 uchazečů, „dosažení vysokoškolského vzdělání a získání odbornosti“ s 617 hlasy a „ochota pracovat s lidmi“, pro kterou se vyslovilo 529 uchazečů.


O autorovi: PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph. D.1, PhDr. Jana Ajglová 2
děkanka fakulty 1, proděkanka pro pedagogickou činnost 2,
Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni
(mau@fzs.zcu.cz)

Ohodnoťte tento článek!