Základy ošetřování pacientů islámské komunity

Složení obyvatelstva je kulturně stále různorodější a odlišnosti jednotlivých kulturních a společenských návyků je třeba reflektovat i v ošetřovatelské praxi. Mnohdy jsou specifika kulturních zvyklostí natolik velká, že je nutné, aby byl ošetřovatelský proces modifikován podle kulturních potřeb pacienta. Z tohoto hlediska je často silně specifickým případ ošetřování muslimského pacienta, hlavně toho, jenž vyznává ortodoxní nábožensko-kulturní zvyky.

Vzhledem ke stále otevřenější migraci obyvatelstva mezi státy, stejně jako stále sílícímu turistickému ruchu, se prohlubuje multikulturalita evropské společnosti. V současné době je v České republice odhadován počet muslimů na 20 tisíc.

Islám je nejmladším náboženstvím na světě. Počátek můžeme hledat u proroka Mohameda, který se narodil v Mekce (dnešní Saúdská Arábie). Muslimové dali světu mnoho. Nejméně po čtyři staletí byli ve světě arabští vědci na prvním místě v medicíně, matematice, chemii, astronomii a technice. Muslimové zřizovali první zdravotní střediska a založili první středověkou školu farmacie v době, kdy na Západě bylo něco takového neznámé. Péče o chudé byla u muslimů zakotvena v jejich věrouce. Jedním z pěti pilířů islámu byla povinná almužna, která se postupem času stala daní používanou na sociální účely. Jedna z prvních nemocnic islámského světa vznikla v Bagdádu kolem roku 800. Měla samostatná oddělení infekční, oční, chirurgické a všeobecné a o všech pacientech se vedly pečlivé zápisy.

V průběhu dějin byl prostor v českých zemích ovlivněn islámem málo. První zprávy o islámu na našem území obsahoval středověký text. Do češtiny byl korán přeložen na počátku 20. století, kdy byl také vydán. V té době vychází časopis československých muslimů Hlas.

Pro všechny věřící islámu platí jeho pět pilířů: * Vyznání víry (šaháda) * Povinné modlitby (salát) * Půst v měsíci ramadánu (sawm) * Daně chudým (zakát) * Cesta do Mekky (hadždž)

Víra v Alláha – je nejdůležitější hodnotou a součást života tvoří oddanost k němu.

Modlitby – těm je podřízen životní styl a věřící muslim je vykonává pětkrát denně: před východem slunce, v poledne, odpoledne, po západu slunce a v noci. Jako nemocný může být modlitby zproštěn, ale mnozí ortodoxní muslimové chtějí modlitbu vykonávat i v nemocnici, nebo postačí vykonat modlitbu třikrát denně, dále menstruující žena je též zproštěna vykonáváví modlitby. Modlitbě předchází rituální očista. Náboženskými předměty jsou modlitební koberec a korán.

Ramadán – znamená, že se muslim od východu slunce do jeho západu postí. Je vnímán jako očista těla a duše. Pro tělo představuje i určitou zátěž. Těchto povinností jsou zproštěni nemocní, těhotné, kojící ženy, ženy v průběhu periody, cestující.

Jazyk – arabština je posvátným jazykem všech muslimů, je to jazyk koránu. Většina muslimů mluví ale i několika jazyky, obvykle německy, anglicky, francouzsky… Komunikace – péče o ženy v nemocnici je muži zakázána. Tělesný kontakt mezi cizím mužem a ženou je v islámu tabu. Podání rukou při setkání a loučení není v islámské kultuře obvyklé.

Způsob oblékání – tělesné oblasti od krku až po kolena jsou u žen tabu, ortodoxní věřící žena má zakrytou i tvář. Oděv nesmí zdůrazňovat tělesné křivky a tělesnou krásu žen. Konkrétní typ oděvu není předepsán. Proto bude žena trvat v nemocnici na zahalování. Odhalit se může pouze před mužem a rodinou. Muži zakazuje islám nosit oděv z hedvábí.

Stravovací zvyky – korán zakazuje konzumaci vepřového masa včetně pokrmů připravených na tuku z vepřového masa. Zakázaná je konzumace alkoholu i pokrmů, které byly na alkoholu připravovány. Z mořských živočichů mohou jíst ryby, které mají šupiny.

Péče o zdraví – Alláh přikazuje, aby léčili své nemocné a prováděli všechna opatření k prevenci nemoci, např. čistotu, střídmost. Během návštěvy příbuzných je zvykem se společně pomodlit za uzdravení nemocného. Nemoc znamená pro muslima něco negativního. Prožívá ji daleko emocionálněji, často dává bolest najevo intenzivněji.

Islámské náboženství dovoluje lékařům používat všechny techniky a prostředky k záchraně života nebo jeho prodloužení. Transfuze krve jsou povoleny. Transplantace je dovolena, jde-li o dar od živého dárce jiné živé osobě. Z islámského hlediska je transplantace orgánů z mrtvého těla nepřípustná, pokud nedal dárce souhlas ještě za života. Pitva je zakázána, neboť muslimové věří na znovuvzkříšení, a proto musí tělo zůstat celistvé.

Komunikace s muslimským pacientem

Berme ohled na velký počet návštěv (příbuzní i přátelé se chtějí podílet na nemoci a uzdravování). Pokud pacient nezná jazyk, zajistíme profesionálního tlumočníka (lámaný jazyk je nepřípustný). Mluvímeli s osobou opačného pohlaví, neptáme se na rodinné a intimní problémy. Turečtí pacienti se ostýchají mluvit o biologických funkcích (močení, stolice, zvracení apod.). V případě těhotné muslimské ženy nemluvíme o těhotenství s mužem. Svobodné muslimské ženy není vhodné se ptát, zda má děti (mimomanželský styk je zakázán).

Hygienická péče v nemocnici

Pro muslimského pacienta jsou např. krev, exkrementy, tělní tekutiny nečisté. Pokud je muslim znečištěn, musí následovat celkové mytí pod tekoucí vodou. Omývá se denně před modlitbami (obličej, uši ruce, nohy). Normální hygienická péče nenahradí mytí rituální – k tomu je nutná tekoucí voda, zachování určitého pořadí při mytí i záměr mytí, proto je možné, že se muslimský pacient po hygienické péči bude chtít umýt ještě jednou, ale rituálně.

Celková koupel, sprchování, následuje každý pátek, žena provádí celkovou koupel navíc po menstruaci, po šestinedělí a po gynekologickém vyšetření. Dodržování hygieny dutiny ústní – islám žádá čištění zubů více než jedenkrát denně. V případě ležícího věřícího pacienta je třeba se postarat o to, aby byl k dispozici dostatek převařené vody, protože ta má vedle tekoucí vody očistný účinek.

Stravování muslimského pacienta v nemocnici

Korán zakazuje konzumaci vepřového masa včetně pokrmů připravených na tuku z vepřového masa. Nepodáváme věřícímu pacientovi ani hustou polévku, ve které je uzenina. Ortodoxní věřící nepoužije ani nůž, kterým bylo vepřové maso nakrájeno. Je vhodné podávat nemocnému drůbeží či hovězí maso, vyhýbáme se masu mletému. Nabídneme nemocnému vyváženou vegetariánskou stravu. V případě nutnosti dodržování diety je třeba seznámit pacienta i jeho rodinu s významem a případnými následky nedodržování dietní stravy. Zajistíme, aby stravu muslimské pacientce podávala žena, v případě, že ji podá např. ošetřovatel, se může stát, že ji bude odmítat.

Modlitba v nemocnici

Náboženskými předměty jsou modlitební koberec a korán. Věřící muslim vykonává modlitbu pětkrát denně. Jako nemocný může být modlitby zproštěn. Před modlitbou je prováděno rituální mytí, a je-li připraven, otáčí se směrem k Mekce. Zajistíme nemocnému nerušené soukromí, ticho (projde-li někdo před ním, je jeho modlitba přerušena). Zásadně se nedotýkáme modlitebních předmětů a nepokládáme nic na ně. Pokud má pacient na sobě amulet či řetízek s citáty z koránu, dbáme na to, aby se při výkonech nenamočily, nenutíme pacienta, aby je sundával.

Specifika ošetřování muslimského pacienta

Musíme vědět, že z tělesné oblasti je u mužů tabu oblast mezi pupkem a koleny. Muži by měli být pokud možno vyšetřeni a ošetřováni personálem mužského pohlaví, zvláště pokud jde o intimní péči.

Specifika ošetřování muslimské ženy

Tělesné oblasti, které jsou u ženy tabu – od krku až po kolena. Péče o ženy je muži zakázána. Zajistíme, aby se muslimská pacientka při žádných léčebných opatřeních nemusela zdržovat v jedné místnosti sama s cizím mužem (chraňme nemocnou před ztrátou cti). Nikdy neposílejte na vyšetření muslimskou pacientku s mužem. Chováme se zdvořile a zdrženlivě. Vysvětlíme hlavě rodiny, jaká opatření jsou nutná. Zeptáme se, která blízká osoba ženského pohlaví může být při ošetření přítomna. Odhalíme jen ty nejdůležitější části těla.

Literatura
Ošetřovatelství v Saúdské Arábii. Černá, H. Sestra, 2005, č. 9, roč. 15. s. 6-7, Praha.
Nemocnice se orientují na muslimské pacienty. Havlová, K. Zdravotnictví a medicína, 2/2007, ročník 56, Mladá fronta a. s., Praha.
Ošetrovateľstvo
1.
Kozierová, B., Erbová, G., Oliverová, R. Martin, Osveta 1995.
NANDA – International diagnostika v ošetřovatelském procesu. Marečková, J. NIC a NOC klasifikace. Ostrava, Ostravská univerzita 2006. 80 s.
Duchovní cesty islámu. Kropáček, L. Praha, Vyšehrad 2003.
Multikulturní ošetřovatelství ve vzdělávání sester na středních a vyšších zdravotnických školách. Špirudová, L. a kol. Olomouc 2002.
Velká kniha o islámu. Warren, C. Ostrava, BVD 2006. 242 s.
www.pravdaoislamu.cz – Pravda o islámu www.euarabia.cz http://mechatronik. BLOG.Cz/0711/islam

Jana Velkoborská, Jarmila Smutná, DiS. (Jarmila. Smutna@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!