Zánět středního ucha

Záněty středouší (otitidy) potrápí většinu dětí. Ve věkové skupině od narození do čtyř let se zánět středního ucha vyskytuje desetkrát častěji než u dětí starších. Statistiky uvádějí 200 onemocnění na 1000 dětí ročně. Často a poměrně bouřlivě probíhá zánět u kojenců. Klíčová slova: zánět středního ucha, antibiotika, ušní bubínek, bolest

SUMMARY Most children experience otitis media. At the group of children younger than four years the inflammation occurs ten times more often than among older children. According to the statistics it is 200 cases in 1000 children each year. The disease often happens during infancy, and it has quite stormy course.
Key words: otitis media, antibiotics, ear drum, pain

Zánět středního ucha je většinou komplikací vleklé rýmy či jiného virového onemocnění dýchacích cest. Neléčený může vyvolat komplikace a sluchovou nedostatečnost.
Infekce, která vyvolává zánět středního ucha, proniká z nosu a nosohltanu do středního ucha Eustachovou trubicí. Ta u dospělého člověka měří asi 3,5 cm, u dětí však ještě není plně vyvinuta, je podstatně kratší a otevřená. Infekce se tak snadno dostane do středouší, kde dochází k zánětu sliznice. V malém prostoru se pak hromadí hnis nebo hlen, který nemůže řádně odtékat. Bubínek se napíná a tím vyvolává silné bolesti. Úleva nastává až poté, kdy lékař bubínek propíchne a hnis vyteče. Někdy však bubínek samovolně praskne. Po několika dnech ustává výtok z ucha a perforace bubínku se uzavírá. Rodiče se často obávají protětí bubínku, ale lékaři tvrdí, že je to vhodný postup, po němž se místo zhojí bez jizvy. Pokud však bubínek samovolně praskne, zůstává jizva vždy. Jestliže se jizva nezhojí, může vzniknout chronický středoušní zánět.

Příznaky

Příznaky onemocnění jsou pocit zalehnutí a bolest ucha, objevuje se i výtok z ucha a nezřídka tyto příznaky doprovází rýma. Malé děti jsou plačtivé, nepokojné, trpí nechutenstvím. Na ucho si neustále sahají nebo lehají, v noci nespí. Bolest se stupňuje při polykání, kašli nebo pláči. V noci bývá nejsilnější. Okolí ucha je velmi citlivé a může být oteklé. Nemoc je provázená subfebrilií až febrilií, někdy průjmem i zvracením. Některé děti i hůře slyší.
Zánět středního ucha vznikne během několika hodin. Proto nejsou výjimkou případy, kdy dítě bylo například dopoledne na prohlídce u pediatra v pořádku a večer se objevily teploty a bolest ucha.

Léčba

Každé podezření na otitidu vyžaduje vyšetření. Léčba pak závisí na pokročilosti zánětu. Lékař se obvykle podívá otoskopem do ucha a prohlédne vnější zvukovod. Tím zjistí, jestli jsou na ušním bubínku nějaké změny.

V celé Evropě odborníci diskutují o tom, zda při otitidě nasadit co nejdříve antibiotika. Nizozemská studie ukázala, že v prvních 72 hodinách postačuje pouze symptomatická léčba. Pokud však příznaky neustupují, jsou antibiotika nezbytná. Ve Velké Británii studie rozdělila malé pacienty na dvě skupiny. První byla léčena ATB od počátku, druhá až po 72 hodinách. Při okamžitém nasazení antibiotik se klinické příznaky zkrátily o jeden den a doba výtoku z ucha byla rovněž zkrácena. Pokud byla aplikace ATB odložena o 72 hodin, vybralo si v tomto čase ATB už jen 36 % rodičů. Ti navíc uvítali, že nemuseli kvůli medikaci dítě v noci budit, před usnutím však dostávaly děti dostatečně vysokou dávku paracetamolu. Neprojevovaly se nežádoucí účinky ATB, a proto je jistě výhodnější léčit zánět středního ucha bez antibiotik. Je totiž potvrzeno, že antibiotika snižují imunitu dítěte. ATB jsou ale důležitým pomocníkem, ke kterému lékaři sahají v momentě, kdy jsou problémy s hojením a zánět trvá příliš dlouho.

Pokud se neprokáže hnisavý zánět a jedná-li se pouze o jeho počínající fázi, předepíše lékař nosní nebo analgetické kapky a eventuálně mukolytika. V případě hnisavého zánětu se provede propíchnutí bubínku a sekrece se odebere na kultivaci. Bubínek se propichuje speciální jehlou a malému pacientovi se téměř okamžitě uleví.

Při hnisavém zánětu středního ucha předepíše lékař obvykle antibiotika na deset dní a ke zmírnění bolestí a teplot se podává paracetamol. Bolest v uchu také snižuje aplikace tepla na postižené místo. Ucho proto chráníme před průvanem a udržujeme ho v teple.
Zánět středního ucha většinou probíhá bez komplikací, přesto se může stát, že špatně vedená léčba může způsobit poruchu sluchu. V nejzávažnějších případech může rozšířená infekce způsobit zánět mozkových blan (meningitidu), který se projevuje strnutím šíje, světloplachostí a silnou bolestí hlavy.

Prevence

Protože záněty středního ucha vznikají přechodem infekce při rýmě, je velice důležité dobře a správně léčit dětskou rýmu. V nosní dutině se nesmí hromadit hlen a rodiče musí pečlivě udržovat průchodnost nosu. Hlen se může ředit Vincentkou nebo mořskými solemi, potom je nutné nechat dítě vysmrkat nebo mu vyčistit nos odsávačkou a teprve poté aplikovat nosní kapky.

Dnes je k dispozici i vakcinace, která pomůže snížit výskyt zánětu středouší mezi nejmenšími dětmi. Očkování je výhodné především pro ty děti, které trápí otitidy i několikrát za rok. Vakcína Prevenar je na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR jedinou pneumokokovou konjugovanou vakcínou určenou k bezplatnému očkování dětí do pěti let s opakovanými záněty středního ucha.
Tato vakcína pomáhá chránit dítě i proti invazivním pneumokokovým infekcím, jako je zánět mozkových blan, bakteriemie nebo sepse, a proti závažným zánětům plic. Jedna dávka této vakcíny stojí zhruba 2000 Kč.


O autorovi: Lucie Podběhlá (Podbehlalucie@seznam.cz)

Zánět středního ucha
Ohodnoťte tento článek!