10 léků zvyšujících riziko přehřátí: Zhoršit stav mohou diuretika, betablokátory i antidepresiva

přidejte názor
Léky zvyšující riziko přehřátí
Autor: Shutterstock.com

Vysoké letní teploty představují pro lidský organismus značnou zátěž. Zatímco většina lidí se s horkem dokáže vyrovnat pomocí pocení a dostatečného příjmu tekutin, u některých osob může být přirozená termoregulace narušena. Na vině přitom mohou být některé běžně užívané léky.

Řada léčiv totiž může ovlivnit schopnost těla ochlazovat se, zvyšovat ztráty tekutin nebo měnit vnímání žízně. V kombinaci s vysokými teplotami tak roste riziko dehydratace nebo vyčerpání z horka. Lidské tělo si udržuje stálou teplotu především pocením a rozšiřováním cév. Některé léky však mohou tento proces narušit několika způsoby:

  • snižují tvorbu potu,
  • zvyšují ztrátu tekutin močí,
  • potlačují pocit žízně,
  • ovlivňují krevní tlak a srdeční činnost,
  • mění schopnost organismu reagovat na vysoké teploty.

Léky, u kterých je potřeba obezřetnost

Antidepresiva

Některá antidepresiva, zejména SSRI a tricyklická antidepresiva, mohou narušovat přirozené pocení. U některých lidí způsobují nadměrné pocení, u jiných naopak jeho omezení. Pokud se tělo nedokáže dostatečně ochladit, výrazně roste riziko přehřátí.

Lidé užívající antidepresiva by proto měli během vln veder více dbát na pravidelný pitný režim, vyhýbat se dlouhému pobytu na přímém slunci a sledovat první příznaky přehřátí, jako jsou závratě, bolesti hlavy nebo nevolnost.

Antipsychotika a lithium

Antipsychotika mohou ovlivňovat centrum regulace tělesné teploty v mozku a zároveň snižovat schopnost organismu reagovat na vysoké teploty. Zvláštní pozornost ovšem vyžaduje také lithium. Při dehydrataci může dojít ke zvýšení jeho koncentrace v krvi a následné toxicitě. Mezi varovné příznaky patří třes, zmatenost, poruchy koordinace, ospalost nebo potíže s řečí. V takové situaci je nutné co nejdříve kontaktovat lékaře.

Betablokátory

Betablokátory se běžně používají při léčbě vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění nebo některých úzkostných poruch. Protože zpomalují srdeční činnost, může být pro organismus obtížnější odvádět teplo. V horkém počasí se tak mohou častěji objevovat závratě, slabost nebo kolapsové stavy.

ACE inhibitory

Léky ze skupiny ACE inhibitorů mohou snižovat pocit žízně a ovlivňovat hospodaření organismu s tekutinami. Pokud člověk během horkých dnů dostatečně nepije, může se dehydratace rozvinout poměrně rychle.

Diuretika

Diuretika patří mezi nejčastěji předepisované léky při léčbě vysokého krevního tlaku nebo srdečního selhání. Jejich účinkem je zvýšené vylučování vody a minerálů močí. Během letních měsíců se proto ztráty tekutin násobí pocením, což významně zvyšuje riziko dehydratace i poruch hospodaření organismu s minerály.

Léky na cukrovku

Inzulin

Vysoké teploty mohou urychlit vstřebávání inzulinu z podkoží. To může zvýšit riziko hypoglykémie, tedy příliš nízké hladiny krevního cukru. Lidé s diabetem by proto měli během horkého počasí častěji kontrolovat glykémii a dodržovat doporučení svého diabetologa.

Metformin

Metformin sám o sobě obvykle nepůsobí přehřátí, ale při výrazné dehydrataci může ve vzácných případech zvýšit riziko laktátové acidózy, zejména u lidí s onemocněním ledvin.

Agonisté GLP-1

Moderní léky na léčbu diabetu a obezity mohou snižovat chuť k jídlu i pocit žízně. Mnoho pacientů tak během dne nevědomky přijímá méně tekutin. Navíc mohou způsobovat nevolnost nebo zvracení, což riziko dehydratace dále zvyšuje.

Stimulancia u pacientů s ADHD

Léky obsahující methylfenidát nebo amfetaminy mohou ovlivňovat regulaci tělesné teploty a zároveň potlačovat chuť k jídlu i žízeň. Při sportu nebo fyzické aktivitě v horkém počasí je proto vhodné dbát na pravidelné doplňování tekutin a dělat častější přestávky.

5 dechových cvičení pro potlačení úzkosti: jednoduché metody, které mají největší oporu ve vědeckých studiích
Přečtěte si také:

5 dechových cvičení pro potlačení úzkosti: jednoduché metody, které mají největší oporu ve vědeckých studiích

Antiepileptika

Některá antiepileptika, například topiramát nebo zonisamid, mohou výrazně omezovat pocení. Organismus se pak nedokáže dostatečně ochladit, což může vést k přehřátí, zejména u dětí nebo při fyzické námaze.

Jak poznat přehřátí organismu?

Mezi první varovné příznaky patří:

  • silná žízeň,
  • bolest hlavy,
  • únava,
  • závratě,
  • svalové křeče,
  • tmavá moč,
  • nevolnost,
  • zrychlený tep.

Pokud se objeví zmatenost, poruchy vědomí, vysoká tělesná teplota nebo se člověk přestane potit, může se jednat o úpal. V takovém případě je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu.

TERMOREGULACE – Jak organismus koriguje teplotu těla?

Zdroj: Youtube.com

Zdroje: healthline.com, yaleclimateconnections.org, medium.com

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek