Zavedení elektronických aukcí na léky
Slevy na lécích, soutěžení farmaceutických firem, úspora desítek až stovek milionů korun.
Zorjan Jojko:
Podle dostupných dat se samotné úhrady léků předepisovaných na recept cca od roku 2006 nemění. Problém změny jejich cen je hlavně ve změnách DPH, což vnímáme jako problematické, neboť tím vlastně zdravotnictví dotuje stát. Soukromí lékaři s tím mají problém, protože jejich regulační limity jsou vztahovány k obdobím, kdy byla DPH nižší, což většina zdravotních pojišťoven ve výpočtu regulačních srážek nezohledňuje. Za daleko lepší bychom považovali, kdyby:
• Všechny léky se stejnou účinnou látkou měly stejně vysokou úhradu ze zdravotního pojištění a lišily se jen například doplatkem pacienta.
• Stát buď dal lékům nulovou sazbu DPH, nebo by do zdravotnictví navyšování DPH vracel, například zvýšením platby za státní pojištěnce.
Jsou jistě ale i jiné způsoby.
Milan Kubek:
Od jara 2013 ministerstvo plánuje zahájit aukce dle zákona o veřejném zdravotním pojištění. ČLK s návrhem souhlasí, ale má připomínky a klade otázky:
• Proč ministerstvo zdravotnictví ztratilo celý rok?
• Elektronické aukce jsou v zákoně chybně nastaveny. Vítěz aukce, firma nabízející svůj lék za nejnižší cenu, je povinen pokrýt pouze 50 % potřeby trhu. Snížení úhrady ostatním výrobcům na úroveň 75 % vítězné nejnižší nabídky způsobí, že velká část pacientů bude na léky zbytečně doplácet.
Sestavení pozitivních listů
Zdravotní pojišťovny vytvoří seznam léčiv, která mají smluvní lékaři předepisovat, preferovat budou nejméně nákladné preparáty, firmy budou soutěžit a nabízet slevy, což povede k úspoře desítek až stovek milionů korun ročně.
Zorjan Jojko:
Jak VZP, tak Svaz zdravotních pojišťoven dnes už tyto pozitivní listy vlastně mají. Obtížnost jejich využití spočívá v tom, že:
• Programy, které užíváme v předepisování léků, zatím dovolují toho času sledovat maximálně jeden takovýto seznam. Změna by tedy vyžadovala změnu našeho software, což by nám přineslo zvýšení nákladů.
• Dostupnost jednotlivých léků je velmi pohyblivou proměnnou i v rámci velmi krátkých období.
• U některých léků jsou na pozitivním listu jen jeho větší balení, jehož předepsání by při krátkodobější potřebě znamenalo zbytečné plýtvání.
• Ačkoli se léky se stejnou účinnou látkou chtějí tvářit jako co do účinku identické, liší se účinností tablet (plus minus až 20 %) a ostatními složkami, které tablety obsahují. Mohou tedy mít u jednotlivých pacientů různou účinnost a snášenlivost. Nejsou volně zaměnitelné.
Pokud by bylo myšleno, že pozitivní seznam bude jen jakýmsi pomocníkem či vodítkem a zdravotnické zařízení, které bude předepisovat v něm uvedené léky například z více než 30 či možná 50 % (to procento by bylo třeba namodelovat tak, aby při prostém matematické výpočtu regulací nebylo ze strany pojišťoven osloveno s výzvou k zaplacení regulační srážky více než například 5 % zařízení), bude mít jistotu, že nebude nijak regulované za předpis léků, pak lze asi souhlasit.
Pravidlo, že bychom museli psát léky jen z tohoto seznamu, považujeme za nebezpečné pro pacienty a vlastně také zbytečné, když stačí jen srovnat úhrady stejných účinných látek.
Milan Kubek:
ČLK považuje zbytečně vysoké výdaje na příliš drahé léky za závažný problém, ale s tímto návrhem souhlasit nemůže. Komora požaduje urychlené přijetí zákona o kategorizaci, cenách a úhradách zdravotnických prostředků. Na přípravě tohoto zákona se chce spolupodílet prostřednictvím svých odborníků.
a) Návrh je krokem k řízené péči. ČLK odmítá projekty řízené péče, které omezují právo pacienta na svobodnou volbu lékaře a svobodu lékařů léčit lege artis, v souladu se svým svědomím a znalostmi. Komora varuje lékaře, kteří by se do podobných projektů zapojili, že jsou to oni, kdo by nesl odpovědnost za případná poškození pacientů.
Lékaři nemohou být ekonomicky závislí na tom, kolik peněz ušetří na svých pacientech. Při rozhodování o způsobu léčby a diagnostiky musí být pro lékaře prioritou zdravotní stav pacienta a jeho prospěch, nikoli důvody ekonomické. Porušení tohoto etického imperativu, který hájí všechny profesní lékařské samosprávy na světě, je pro Českou lékařskou komoru zcela nemyslitelné.
b) Jde o nepřijatelné omezení autonomie v rozhodování o odborných otázkách. Autonomii lékaře při rozhodování v odborných medicínských otázkách ČLK považuje za základní podmínku bezpečnosti pacientů. Bude i nadále usilovat o zachování této autonomie a bude bojovat proti všem pokusům tuto autonomii omezovat.
c) Hrozí snížení kvality zdravotní péče. Za volbu odpovídající terapie pro pacienta zodpovídá lékař. Diktát úředníků zdravotních pojišťoven je pro lékařskou komoru nepřijatelný.
MUDr. Petr Zajíc, MBA ředitel Nemocnice Na Bulovce
Pozitivní listy u nás v nemocnici fungují, ročně přinesou úsporu v řádech milionů korun.
Sdílené úhrady drahých léčiv a přístrojů (risk-sharing)
Zdravotní pojišťovny by drahé léky a přístroje hradily tehdy, pokud by se prokázala efektivita nákladů a byl stanoven počet pacientů; zvýšení počtu pacientů či dávek hradí dodavatel. Cílem je stopnutí růstu nákladů nad limit.
Alena Gajdůšková:
Sdílené úhrady léčiv a přístrojů (risk-sharing) ano, ale nemůže to vést k tomu, že pacientovi kvůli administrativnímu limitu nebude poskytnuta léčba, která je jinak běžně aplikovaná. To by bylo porušení práva rovného přístupu ke zdravotní péči.
Milan Kubek:
ČLK návrh podporuje, sama jej v minulosti několikrát předkládala. Výrobce musí nést zodpovědnost za to, že jeho produkt má opravdu deklarované vlastnosti. Pokud se neprokáže odpovídající účinnost nové dražší terapie, pak výrobce musí být povinen nahradit systému veřejného zdravotního pojištění vzniklé vícenáklady.
Zákaz pro VZP naplňovat fond prevence
Opatření má platit od roku 2015, ministerstvo jej však chce prosadit už od roku 2014. Nárokové preventivní programy to neohrozí, hradí se ze základních programů. Opatření by vedlo k uvolnění asi 420 milionů korun v systému ročně.
Jaromír Gajdáček:
Jedná se o zrovnoprávnění situace stejně jako u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kde už toto opatření platí.
Mgr. Jiří Rod tiskový mluvčí VZP
Cílenou a účelnou prevenci považujeme za jednoznačně vhodný ekonomický nástroj ke stabilizaci a snižování nákladů na zdravotní péči. Jejím primárním aspektem však nadále musí zůstat předcházení negativním zdravotním jevům, případně komplikacím. Cílem tedy vždy musí být jednoznačně hledisko zlepšení a zkvalitnění zdravotního stavu pacientů, klientů zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízeni, jež musí na tomto poli dále spolupracovat. Zrušení fondu prevence by nebylo vhodné řešení ani pro pojištěnce, ani pro jejich zdraví. Navíc by se ministerstvem zdravotnictví chystaná redukce mohla odrazit i na nákladech na léčbu.
Milan Kubek:
Tento zákaz pro VZP byl již dříve schválen s účinností od roku 2015, účinnost by se měla předsunout již od roku 2014. ČLK s ním souhlasí za předpokladu, že zákaz bude platit pro všechny zdravotní pojišťovny.
Fond prevence je ve skutečnosti fond pro korumpování pojištěnců, tedy hlavní marketingový nástroj pojišťoven pro získávání klientů. Pokud by zákaz neplatil pro všechny pojišťovny, byla by VZP na trhu znevýhodněna. Ostatní pojišťovny by jí mohly odlákat klienty, především ty solventnější. Je likvidace VZP cílem ministerstva zdravotnictví? Komu prospěje oslabování VZP, která platí za zdravotní péči více než ostatní pojišťovny?
Alena Gajdůšková:
Omezení fondu prevence je proti smyslu zdravotní péče i ekonomické úvahy, tedy cíle udržení zdraví a návratu ke zdraví a efektivního hospodaření v systému. Prevence je pro pacienta vždy lepší a levnější než akutní léčba. V tom smyslu se dá nahlížet i na snahu zrušit úhradu základního stomatologického úkonu, jímž jsou zubní výplně – plomby.
Zorjan Jojko:
Opatření by mělo platit pro všechny ZP. Zároveň by ale MZ také mělo jasně říci, co má VZP (tedy „jeho“ – „státní“ zdravotní pojišťovna) za úkol udělat, až od ní právě kvůli tomuto opatření začnou utíkat její pojištěnci a ona nebude mít žádný nástroj jak si je udržet. Rezervní fond je dnes totiž tím jediným, čím se pojišťovny u svých pojištěnců odlišují.
Vyjmutí stomatologických výplní z úhrad ZP
MZ zvažuje dvě varianty – nehradit výplně osobám ve věku 18–65 let (s výjimkou vybraných skupin osob s chorobami způsobujícími zvýšenou kazivost chrupu) nebo plomby nehradit osobám, které nechodí na preventivní prohlídky. Tímto opatřením se počítá s uvolněním 1,4 miliardy korun ročně.
Milan Kubek:
ČLK varuje před prolomením principu, že pojišťovny musí hradit nejlevnější lege artis způsob ošetření. Zákonitě se nabízí otázka, jakou další péči pojišťovny přestanou hradit.
Jaromír Gajdáček:
Je to otázkou diskuse, podporujeme však názor, že z pojištění se má hradit především akutní a drahá zdravotní péče, kterou by si jinak pacient nemohl dovolit.
Čtěte také: 14 opatření ministra Hegera ke zlepšení financování zdravotnictví I.
Co je HTA? HTA (health technology assessment) je definováno jako systematické hodnocení vlastností a účinků zdravotnických technologií. Zabývá se jak přímými účinky těchto technologií, tak i jejich nepřímými a nezamýšlenými důsledky, přičemž cílem je získání informací pro rozhodování o zdravotnických technologiích
Co je „zdravotnická technologie“?
Pod pojmem zdravotnické technologie jsou myšleny intervence, které mohou být využity při prevenci a podpoře zdraví, diagnostice a léčbě akutních a chronických onemocnění či při rehabilitaci. Mezi zdravotnické technologie se řadí: léky, lékařské přístroje, diagnostické a terapeutické metody, ale také systémy organizace zdravotnictví.