Předně je potřeba uvést, že podle občanského zákoníku se nabývá zletilosti dovršením 18. roku věku. Před dovršením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Nezletilí pak mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. V případě pacienta ve stáří 16 let a 10 měsíců (za předpokladu, že neuzavřel manželství) se tak jedná o nezletilou osobu.
Zákon o zdravotních službách je založen na tom, že zdravotní služby lze pacientovi poskytovat pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li zákon jinak. Zákon o zdravotních službách dále výslovně stanovuje, že nezletilému pacientovi se zdravotní služby poskytují se souhlasem jeho zákonného zástupce, s výjimkou případů, kdy lze zdravotní službu poskytnout bez souhlasu. Vždy je však třeba zjistit názor nezletilého pacienta, který je s ohledem na svůj věk schopen situaci vnímat a vyjadřovat se.
Názor nezletilého je třeba respektovat
Vyjádří-li nezletilý pacient svůj názor, zaznamená se do zdravotnické dokumentace. V případě, že tento nezletilý pacient odmítá provedení psychiatrického vyšetření, je třeba jeho stanovisko respektovat i přesto, že rodič pacienta s tímto vyšetřením souhlasí. Zákon totiž dále výslovně stanovuje, že pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě, kdy mu zdravotní stav neumožňuje tento souhlas vyslovit, nebo v případě léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.
Psychiatrické vyšetření nezletilého pacienta z důvodu častých neomluvených absencí ve škole nepovažuji za neodkladnou péči, jsem proto mínění, že názor tohoto nezletilého a pravděpodobně již dostatečně rozumově a volně vyspělého pacienta je potřeba respektovat, a to i přesto, že jeho matka s psychiatrickým vyšetřením souhlasí.
Závěrem lze konstatovat, že představa jak řešit právní otázky, kde se střetává vůle nezletilého pacienta, který však již je přiměřeně svému věku rozumově a volně vyspělý, s vůlí jeho rodičů, se vyvíjí. V rámci tohoto vývoje je však patrná stále vzrůstající tendence respektovat nezletilého pacienta jako partnera v rozhodování a aktivního účastníka léčebného procesu.