Zdravotní pojišťovny platí podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) některým nemocnicím za akutní péči méně, než ukládá úhradová vyhláška. Týká se to prý všech sedmi pojišťoven. Anketa, která zahrnula 48 nemocnic, ukázala, že Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dala v lednu nižší zálohy, než by měla podle vhlášky, 24 nemocnicím a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) 38 nemocnicím. VZP tvrdí, že platí přesně podle vyhlášky, výpočty nemocnic zpochybňuje.
Mají na to, ale neplatí
AČMN s výsledky ankety zveřejnila také zůstatky na základních fondech pojišťoven, v únoru dosáhly 19,5 miliardy a na všech fondech včetně rezervních 24,9 miliardy korun. Výběr pojistného se v lednu oproti stejnému měsíci 2013 zvýšil o 9,29 procenta a v únoru o 5,25 procenta.
„Data ukazují, že pojišťovny v každém případě mají finance na to, aby řádně platily podle vyhlášky,“ řekl ČTK právník AČMN Stanislav Fiala. Výsledky ankety poskytly nemocnice ministerstvu zdravotnictví.
„VZP proti tvrzení AČMN důrazně protestuje. Platí všem zdravotnickým zařízením striktně podle úhradové vyhlášky. Pokud AČMN dochází k jiným výsledkům, bude to zřejmě důsledkem chybné metodiky při jejích výpočtech,“ řekl ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý.
„Vyvozovat závěry jen na základě lednové zálohy je zavádějící. Z pohledu ZPMV stoupl objem předběžných úhrad za první čtvrtletí oproti stejnému období loňska o 18 procent,“ řekla ČTK mluvčí ZPMV Hana Kadečková.
Méně práce, méně peněz
Podle Tichého není ovšem vyloučeno, že i při dodržení úhradové vyhlášky dostávají některé nemocnice od VZP letos na zálohách méně, než byly zvyklé. VZP meziročně ubylo klientů, klesly tedy zálohové platby. Tento rozdíl by měly nemocnicím kompenzovat ostatní zdravotní pojišťovny, ke kterým klienti VZP přešli.
Dalším důvodem snížení záloh může podle Tichého být to, že s některými nemocnicemi se VZP dohodla na nižších úhradách, protože už loni změnily strukturu poskytované péče. „Neboli budou toho letos dělat méně, dostávají tudíž nižší zálohy,“ vysvětlil. Některé nemocnice dostávají méně proto, že měly nadsazenou tzv. základní sazbu, což se letos částečně vyrovnává.
K zůstatkům na účtech doplnila Kadečková, že jen díky tomu, že měly pojišťovny v rezervních fondech peníze, neklesly v uplynulých třech letech nemocnicím úhrady za léčení. Dodala, že část nynějších zůstatků půjde na vyúčtování za loňský rok, které ještě není hotové.
Kadečková připomněla, že na fondech zaměstnaneckých pojišťoven jsou i peníze z tzv. předsunuté platby. Žádala o ni VZP, aby měla na úhrady, ze zákona ji dostávají všechny pojišťovny, i když nežádaly, protože platba jde celému systému. Peníze se musejí na konci roku zase vrátit.
Nemocnicím po zrušení stokorunových denních poplatků budou chybět za celý rok 2,1 miliardy korun. Vláda už schválila navýšení odvodů do zdravotního pojištění, zákon má stanovit, že pojišťovny zaplatí nemocnicím za každý léčebný den o sto korun víc. Podle analýz AČMN by menší pojišťovny měly na tyto zvýšené platby i bez kompenzace od státu, VZP by ale bez slíbeného navýšení nemocnicím víc platit nemohla, rezervy nemá.