„Z naší asociace za posledních několik let odpadlo k šedesátce laboratoří, které byly začleněny do řetězců,“ říká Jaroslav Loucký ze sdružení soukromých laboratoří Privalab.
Toto sdružení momentálně registruje na čtyřicet soukromých samostatných diagnostických laboratoří s českými vlastníky, jejichž roční obraty dosahují desítek milionů korun. Podobnou rétoriku zastává i šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
„V posledních třech letech neustále narůstá počet lékáren koncentrovaných do kapitálově silných, často zahraničních subjektů. Řetězcové lékárny budou svou pozici dále posilovat, a to na úkor nezávislých veřejných lékáren, jichž je 683 z celkového počtu 2657,“ zdůrazňuje.
Lékárny soustředěné do řetězců Dr. Max, Pharmaland a Loyds tvořily podle jeho slov loni čtrnáct procent celku, další pětinu pak menší řetězce s pěti až dvaceti lékárnami. „V roce 2012 budou tři největší hráči provozovat celou jednu třetinu všech lékáren v zemi,“ míní Hampel.
Proces koncentrace vlastnictví srovnává se situací v maloobchodu s potravinami, kdy se během pěti let osmdesát procent veškerého obratu soustředilo v řetězcích vlastněných mezinárodními společnostmi. A podobný scénář lze podle něj očekávat v oblasti provozování veřejných lékáren.
„Zdravotnictví je pro soukromý kapitál atraktivní. Disponuje totiž stabilním objemem peněz, které se v něm utrácejí,“ říká poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.
DOBRÝ BYZNYS
Do byznysu s laboratořemi, jejichž trh momentálně prochází konsolidací, se vrhly silné finanční skupiny. Například Penta, která se výrazně etablovala i ve slovenském zdravotnictví, provozuje síť laboratoří Alpha Medical, v tuzemsku pod názvem AeskuLab Holding.
Vedle toho vlastní síť lékáren Dr. Max, která se rozrostla nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku. Z případové studie zveřejněné na webových stránkách Penty vyplývá, že v portfoliu má celkem 315 lékáren, přičemž loňské příjmy sítě dosáhly 440 milionů eur.
Plánuje přitom díky silně fragmentovanému trhu ročně růst o dalších pětasedmdesát lékáren. Další odnoží finanční skupiny je společnost MediClinic, jež provozuje na stovku ambulancí především praktických lékařů, ale i dalších specialistů.
„V současnosti analyzujeme možnosti vstupu do poliklinik, nemocnic i dalších zdravotnických zařízení a služeb. Žádné konkrétní rozhodnutí jsme však zatím v tomto směru nepřijali,“ říká mluvčí holdingu Penta Martina Válová. V tuzemsku loni dosáhly tržby zdravotnických projektů Penty 320 milionů korun.
I největší domácí finanční skupina se konečně odhodlala vniknout do oblasti, o níž Petr Kellner již několik let mluví jako o silně perspektivní. PPF si před časem dokonce hrála s myšlenkou, že si založí zdravotní pojišťovnu.
Poté, co se ale ukázalo, že exministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi se nepodaří prosadit privatizaci menších pojišťoven, od nápadu ustoupila. Místo toho před rokem koupila společnost Euroclinicum, jež provozuje síť poliklinik a laboratoří a jednu menší nemocnici v několika českých a moravských městech. S dalšími plány v této oblasti se však představitelé PPF nechtějí svěřovat.
DOKONALÝ KRUH AGELU
Zdaleka největším soukromým domácím projektem na poli zdravotnictví je skupina Agel, již založil ocelářský magnát Tomáš Chrenek. Její obrat loni dosáhl devíti miliard korun, díky čemuž nechává své konkurenty daleko za zády.
Chrenkovi se také jako jedinému podařilo uzavřít bezmála dokonalé kolečko. Vlastní síť nemocnic, polikliniky, laboratoře. Vedle toho je součástí skupiny i dodavatel zdravotnického materiálu Martek Medical a další servisní organizace.
Chrenek také v roce 2008 založil zdravotní pojišťovnu Agel, která ovšem o rok později fúzovala s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Ta se zase později spojila s Českou národní pojišťovnou v Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu.
I v té si ocelářský magnát udržel značný vliv. I když Agel poměrně hojně investuje, jen loni to bylo 600 milionů korun a letos dalších 650 milionů, nyní se soustředí spíše na konsolidaci skupiny. „Máme trvale zájem o rozšiřování sítě v tuzemsku i na Slovensku. Trh monitorujeme, konkrétní akvizice zatím neplánujeme,“ dodává mluvčí Agelu Hana Szotkowská.
Dalším na domácí poměry významným zdravotnickým seskupením je Medicon Marka Čmejly. Jeho vlajkovou lodí je poliklinika v Praze na Budějovické, jež momentálně prochází náročnou přestavbou.
Celkové tržby Mediconu loni přesáhly miliardu korun. Podobně jako u Agelu ale její představitelé zatím další expanzi firmy neplánují. „Soustředíme se na dobudování areálu polikliniky Budějovická a restrukturalizaci a modernizaci nemocnice s poliklinikou ve Vysočanech. Akvizice zatím neplánujeme,“ potvrdil ředitel Mediconu Radek Kliment.
Vedle lékárenských řetězců se k supermarketovému pojetí byznysu nejvíce přibližuje projekt Moje ambulance, za nímž stojí kdysi hlavní mozek Agelu Marek Potysz. Firma vyrůstá na zelené louce, v současné době vlastní a provozuje třináct sdružených ambulancí praktických lékařů, jimž říká clustery. Do nových pracovišť a marketingu ročně investuje deset až patnáct milionů korun.
„Letos chceme navýšit počet clusterů o dvě nová pracoviště, obě v Praze. V krátkodobém horizontu budeme nadále působit v segmentu primární zdravotní péče. Penetrovat hodláme do dalších nových lokalit. V střednědobém horizontu nevylučuji vstup do vybraných segmentů odborných ambulancí,“ doplnil člen představenstva společnosti David Laštůvka.
NADBYTEČNÉ VYŠETŘOVÁNÍ
I přes stále rostoucí apetit finančníků investovat ve zdravotnictví, nehraje zatím v lůžkové péči soukromý kapitál prim. V sektoru nemocnic, které si uloupnou zhruba polovinu z výdajů zdravotních pojišťoven, což bylo loni kolem sta milionů korun, se stále silně angažuje stát a municipality.
Čistě v soukromých rukách je dle posledních statistik 68 nemocnic, ovšem převážně menších. Spravují totiž jen něco kolem pětiny všech lůžek v zemi. Naproti tomu je naprostá většina jednotlivých lékařských ambulancí privátních.
V roce 2009 to byly už čtyři pětiny z nich. Trh je ale zatím značně roztříštěný. Přesto lze vysledovat, že vedle lékárenství se právě trh laboratorní diagnostiky, v němž se ročně protočí přes sedm miliard korun, začíná konsolidovat. K rychlejšímu tempu koncentrace přispívá i úhradová vyhláška, která již od loňského roku prudce snížila laborkám platby za jejich výkony.
„Úhrady nám poklesly o dvacet procent. Konkurence, hlavně řetězce, které chtějí získat trh, pak přebírají výkony,“ stěžuje si Loucký z Privalabu. Vedlejším důsledkem takového vývoje může být podle jeho názoru pokles kvality takových pracovišť.
Že některým laborkám lékaři nevěří, potvrzuje i Pavel Vepřek. Nechce však paušalizovat, které skupiny se takové problémy týkají. „Doba hojnosti z 90. let, kdy měly nadsazené úhrady, pro ně ale skončila. Laboratoří je přitom čím dál víc, vyšetřuje se také více, než je třeba,“ vysvětluje. Problém je v tom, že vyšetření indikují lékaři, kteří nejsou na těchto nákladech nijak zainteresováni. Což by se v budoucnu mělo změnit.
„Konsolidace na trhu ale bude určitě pokračovat, a nejen v oboru laboratorních vyšetření,“ míní poradce ministra.