Docent Filipec včera po internetu poskytl exkluzívní rozhovor Právu z KÁBULU:
Český oční specialista docent Martin Filipec z pražské oční kliniky Lexum odletěl v pátek minulý týden do Afghánistánu. V Kábulu se svým italským kolegou doktorem Claudiem Carresim školí afghánské lékaře v transplantaci rohovky.
V této zemi se nikdy neprováděla. Na počátku unikátního projektu byla fotografie vyhublého dítěte v novinách, pod níž bylo napsáno, že je téměř slepý v důsledku těžké podvýživy. Fotografie si v roce 2001 všimla paní Marta Nollová z ČR a rozhodla se chlapci pomoci.
Původně Adžamala chtěla převézt na transplantaci do ČR, ale nakonec se s docentem Filipcem podařilo zorganizovat program širší pomoci pacientům v Afghánistánu.
* Už jsme zveřejnili, že ač měl být Adžamal první, kterému budete v Kábulu transplantovat rohovku, nestalo se tak. Proč?
Komplexní vyšetření ukázalo, že jeho schopnost orientace v prostoru a práce nablízko je poměrně velice dobrá. Navíc rohovky nejsou v centrální části zakalené a je pravděpodobné, že jeho obtíže s viděním nejsou spojeny pouze s postižením rohovky.
* Jak chlapec s vámi komunikuje?
Komunikace s ním je velice špatná a spolupráce obtížná. V podstatě je téměř nemožné zjistit objektivně, které oko je lepší a které horší. Navíc si neustále a intenzívně mne oči, což je z hlediska dlouhodobé prognózy pro přežití transplantátu rohovky velice nepříznivé.
* Takže když to shrnete?
Rizika plánované operace převyšovala možný přínos, a proto jsme od operace ustoupili.
* Souhlasil s tím i doktor Carresi?
Ano. Pokoušel se o rehabilitaci vidění pomocí pomůcek pro slabozraké, ale protože chlapec špatně spolupracuje, ani tato cesta nebyla možná. Je to pro nás pro všechny do určité míry zklamání.
Ale je třeba si uvědomit, že v medicíně na prvním místě je neuškodit. Projekt naučit lékaře transplantace rohovek tím zdaleka nekončí a chlapec je symbolem projektu. K dnešnímu dni už jsme úspěšně provedli čtyři transplantace rohovek a na zítřek plánujeme další tři.
* Znamená to, že zrak chlapce se už nezmění?
Pravděpodobně se již nezmění. Jeho situaci budeme dál sledovat. Naše klinika Lexum, kterou zde zastupuji, i občanské sdružení Berkat, které celou naši misi připravilo, chce chlapci pomáhat při jeho výchově a pokud to bude možné, i v budoucnosti mu pomoci při zlepšení zraku.
* V Kábulu určitě nemáte jednoduché podmínky. Jak žijete?
Bydlíme s pracovníky organizace Berkat a Člověk v tísni a cítíme se zde jako doma. První dny práce na oční klinice byly vyčerpávající. Čeká zde na nás hodně pacientů.
* Prý jsou jich desítky.
Ano. A to věkově velmi rozmanití. Od čtyřměsíčních dětí po staré pacienty. Navíc se setkáváme s onemocněními, která se u nás vyskytují už jen zřídka.
* A jaká je spolupráce s kábulskými specialisty?
Všichni jsou vstřícní a snaží se, abychom měli co nejlepší podmínky pro práci. Proto po prvním dni vyšetřování, kdy se v malé vyšetřovně tísnilo šest lékařů a 30 pacientů, jsme se domluvili na změně organizace, abychom se mohli koncentrovat na každého pacienta. Teď ale promiňte, už musím vypnout generátor elektrického proudu. A tak končím.
Václav Pergl
Právo