„Uchvátila nás krása Eiffelovy věže, nestačí nám nos trošku poopravit, ale celý jej předěláváme,“ prohlašuje chirurg Wang Sü-ming. Uvádí, že měsíčně provede asi tucet operací tohoto druhu.
Čínští zaměstnavatelé se netají tím, jak jsou fyzická kritéria při výběru budoucího zaměstnance významná. Někteří dokonce v inzerátech upřesňují požadované fyzické charakteristiky. A stále více studentů se uchyluje ke skalpelu v naději, že spíše zaujmou potenciálního chlebodárce. Sektor plastické chirurgie tak v Číně je vzkvétá.
Konkurence je velmi ostrá. Loni z univerzit v zemi vyšlo sedm milionů mladých lidí, a to v době, kdy druhá ekonomická velmoc světa zpomaluje. Podle oficiálních čínských médií byl rok 2013 dosud nejtěžším pro absolventy vysokých škol hledajících práci.
Ve městě Čchung-čching na jihozápadě Číny, kde stojí klinika doktora Wanga, jsou téměř všude reklamy klinik plastické chirurgie. Na plakátu Wangovy kliniky, který propaguje „nos jako Eiffelovka“, je zobrazena mladá západní žena s modrýma očima a rovným nosem, podle evropských měřítek dokonalým, vzhlížející k elegantním křivkám pařížského monumentu.
Wang Sü-ming si myje ruce před operací třiatřicetileté baletky. Až bude uspána, chirurg jí odebere kousek tkáně z čela a použije jej do nosu, aby mu dodal objem.
„Někteří studenti jsou pod silným tlakem, když hledají po ukončení vzdělání práci. Jestliže mají dobrý vzhled, mají větší šance,“ ujišťuje chirurg. „Studentkám, jimž jsme udělali nos podle Eiffelovky, to hodně pomáhá,“ tvrdí.
Vládní politika širšího otevírání čínského univerzitního systému vedla k tomu, že se za poslední desetiletí podle oficiálních statistik zdvojnásobil počet vysokoškolských studentů.
Počet míst vyžadujících vysokoškolskou kvalifikaci však nerostl stejným tempem, a tak každoročně zůstávají na dlažbě statisíce absolventů vysokých škol.
Podle průzkumu pekingské agentury MyCOS z loňského června je deset procent mladých lidí po ukončení vysoké školy bez práce. To je více než dvojnásobek oficiální míry nezaměstnanosti v Číně.
Šestadvacetiletá Sü Jang studující v Pekingu se svěřuje, že ji k liposukci, kterou absolvovala, motivovala z velké části touha získat dobrou práci.
„Byla jsem příliš tlustá. Po operaci práci najdu určitě snadněji. Zaměstnavatelé někdy přikládají větší význam vzhledu než zkušenostem,“ prohlašuje.
Rostoucí poptávka mladých Číňanů po plastické chirurgii stimuluje tento sektor, který podle státní televize v posledních letech prožívá značný růst, někdy až o 40 procent ročně.
Podle International Society of Aesthetic Plastic Surgeons představuje Čína třetí největší světový trh pokud jde o plastické operace, za Spojenými státy a Brazílií. Růstu pomáhá i větší kupní síla sílící střední třídy.
Klientelu doktora Wanga tvoří z převážné části ženy a operace platí jejich rodina, uvádí paní Li z administrativy kliniky. „Doprovází je matka a pocházejí většinou z majetnějších rodin,“ dodává.
Nos „podle Eiffelovky“, kdy operace stojí v přepočtu 194.000 Kč, se však pařížské krasavici podobá jen velmi přibližně.
„Eiffelova věž je však klasickou památkou, s mimořádně estetickým tvarem, a my se snažíme spojovat medicínu a umění. Doufáme, že se naše nosy stanou klasikou a že budou vzbuzovat stejné pocity jako Eiffelova věž,“ říká paní Li. Eiffelovka je podle Číňanů jedním z nejslavnějších projevů „francouzského romantismu“.
Klinika ostatně hodlá nabídnout několika pečlivě vybraným pacientkám doktora Wanga výlet do Paříže, kde budou vyfotografovány u Eiffelovky se svým novým nosem.