Diskutovalo se ke stanovisku PCN k důchodovému systému a výzvám Evropské unie (EU) k dlouhodobé péči. V rámci tohoto procesu budou pracovní skupiny PCN přispívat ke struktuře politiky EU, týkající se Směrnic o službách, směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, doporučení Rady Evropy o přeshraniční migraci a Boloňského procesu.
Přeshraniční zdravotní péče
Na nedávné schůzi Evropského parlamentu objasnil evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprian aktivity, které budou zaměřeny např. na přeshraniční nákup a poskytování zdravotní péče, finanční dopad a udržitelnost přeshraniční zdravotní péče a dostupnost informací pro pacienty. Cílem směrnice je liberalizace služeb a odstranění bariér volného pohybu osob, zboží a služeb na vnitřním trhu. Bude navazovat na směrnici o uznávání kvalifikací regulovaných profesí, kam všeobecná sestra a porodní asistentka patří. Mobilita pacientů je dnes zanedbatelná, proto k možnosti využívání volného pohybu je potřeba více informací pro pacienty o kvalitě péče ve zdravotnických zařízeních. Směrnice zavádí obecná pravidla na podporu kvality služeb, využívá přidané hodnoty mezinárodní a zvláště příhraniční spolupráce a rozšiřování hodnocení zdravotního dopadu tak, aby pokrýval zdravotnické systémy a bezpečnost pacientů. Doporučuje: posílení vzájemné pomoci mezi národními orgány kontroly kvality, dobrovolnou certifikaci činností, osvědčení o kvalitě, podporu kodexů chování poskytovatelů služeb a spolupráci profesních organizací. Občané očekávají, že služby budou fungovat napříč celou unií ve vysoké kvalitě a dostupnosti. To je jejich základní euroobčanské právo a k jeho naplnění se hlásí EU v Chartě základních lidských práv čl. 16 Smlouvy a čl. 36 Charty.
Priority Evropské komise
José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, oznámil program, který je zaměřen na zlepšování kvality života v Evropě, bezpečnější Evropu pro občany a silnější postavení EU ve světě. Na období 2005 - 2010 definoval tři strategické cíle pro Evropskou unii. Zajistit prosperitu (zahrnující ekonomický růst, konkurenceschopnost, vyšší produktivitu a více pracovních míst), solidaritu (sociální spravedlnost, ochranu životního prostředí, soudržnost) a bezpečnost (Haagský program, boj proti kriminalitě a terorizmu, řízení imigrace atd.) pro všechny obyvatele Evropy. Komise také přijala pracovní program na rok 2005, který obsahuje sérii konkrétních iniciativ, jejichž cílem je uvést strategické cíle ve skutečnost.
Aktivita Vladimíra Špidly
Dne 9. února 2005 Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti, zahájil sociální agendu Komise na léta 2005 - 2010. Jejím cílem je modernizace evropského sociálního modelu na základě Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa. Sociální agenda se zaměřuje na zajišťování pracovních míst a rovných příležitostí pro všechny a na zajištění výhod rozvoje Evropské unie, které by se měly dostat ke každému obyvateli. Komise by ráda převzala některé projekty v následujících pěti letech, jako je např.: Zelená kniha o demografických změnách populace EU (v roce 2005), Evropský rok mobility pracovních sil v roce 2006, Evropský rok rovných příležitostí v roce 2007 a Evropský rok boje proti izolaci a bídě v roce 2010.
Důchodová reforma úkolem nejen českým
V oblasti problematiky stárnoucí populace se předpokládá, že se podíl seniorů pobírajících důchod v roce 2050 zdvojnásobí. Dnešních 24 % seniorů se zvýší na 49 %, proto je nutné, aby národní vlády jednotlivých států provedly důchodovou reformu. Při prodloužení délky života dochází také ke strmému nárůstu chorob staršího věku.
Mobilita pracovních sil
Lucembursko, které nyní zastává předsednickou funkci Evropské unie, nedávno spustilo realizaci Europasu (Europass), jednoho ze tří navzájem se doplňujících nástrojů podporujících mobilitu v rámci evropské strategie Education and Training 2010, jež pomůže obyvatelům uplatnit jejich kvalifikaci a způsobilost po celé Evropě a usnadní jejich mobilitu za účelem profesního a celoživotního vzdělávání. Celoživotní vzdělávání by mělo zohledňovat nové potřeby společnosti, podporu výměnných zkušeností mezi vzdělávacími institucemi.
Bezpečnost pacientů
Pod záštitou lucemburského předsednictví EU a Evropské komise se v Lucemburku ve dnech 4. - 5. dubna 2005 konala konference „Bezpečnost pacientů - její zajištění - z evropské perspektivy“. Cílem konference bylo identifikovat zájmy a výzvy na úrovni EU, podělit se o nejlepší praxi a zkušenosti a posílit politické hybné síly. Výsledky budou uvedeny v „Lucemburské deklaraci o bezpečnosti pacientů“. PCN a ostatní mezinárodní organizace si uvědomují, že problém globálního nedostatku sester a porodních asistentek může mít vážný dopad na bezpečnost pacienta. Naléhají na vlády jednotlivých států, aby zajistily vhodný počet a složení pracovníků ve všech zařízeních a zavedly monitorování situace založené na výsledcích výzkumu (evidence based monitoring), které by sledovalo bezpečí pro pacienty, sestry, porodní asistentky a kvalitu zdravotní péče.
Bezpečnost zdravotníků
Sestry a porodní asistentky jsou skupinou, která je nejčastěji zraněna ostrými předměty stejně tak jako lékaři, laboranti, pomocný personál a uklizečky. Poranění způsobená jehlami a jinými ostrými předměty a vznikající riziko potenciální nákazy onemocněním představují dnes hlavní hrozbu pro zdraví a bezpečí sester v celé Evropské unii. K mnoha zraněním dochází proto, že není dodržen správný postup při manipulaci s ostrými předměty. Je nutné si uvědomit, že po určité době ztrácí ošetřující personál nutnou ostražitost, riskuje a nabývá přesvědčení, že incident v této oblasti se nemůže přihodit. Odhaduje se, že u zdravotnického personálu v Evropě dojde ročně k 1 miliónu poranění píchnutím jehlou, a z tohoto počtu sestry představují 40 procent. Ve Španělsku (podle celonárodní studie EINETAC v letech 1998 - 2000) z celkového počtu 11 660 těch, kteří byli vystaveni nemocem přenosným krví, představovaly sestry 46 %; z tohoto počtu šlo v 85, 4 % o píchnutí injekční jehlou.
Ve Francii ze 13 lidí, u kterých byla prokázána nákaza HIV při výkonu pracovní činnosti, bylo 12 sester. Povolání sestry je fyzicky i psychicky velmi náročné. Zvětšuje se pracovní zatížení, ke kterému se přidává stres z nemocí, které mohou vzniknout, a to vše vzhledem k poranění ostrými předměty představuje významný tlak na již tak těžké pracovní podmínky a nedostatečný počet pracovníků. Bezpečností pacientů, sester a porodních asistentek se zabývají mezinárodní organizace (např. WHO), uznávají rezoluci WHA 55 : 18 týkající se kvality péče: bezpečnost pacientů. Mezinárodní rada sester (ICN) a PCN doporučují zavedení patřičných kroků (např. výuka univerzálních principů ochrany) a investování do kombinace výcviku, bezpečnějších postupů a užívání takových léčebných pomůcek, které by ochránily proti zranění jehlou proto, aby se zabránilo potenciálně smrtelným úrazům.
Zpráva Poradního výboru Evropské unie pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci. Dokument A6 - 0029/2005. Navzdory tomu, že mnohá nařízení a směrnice napomohly i snížení pracovních úrazů, ještě stále se stane v Evropě přibližně 5 milionů pracovních úrazů ročně. Na 300 000 z nich vede k trvalé neschopnosti zaměstnanců. Evropský parlament ve zprávě poukazuje na skutečnost, že přibližně 50 % pracovníků v EU nemá žádný přístup k preventivním službám. Poslanci vyzývají k cílenější a systematické orientaci strategie týkající se zdraví a bezpečnosti při práci. Oblast pracovních úrazů patří mezi ty, které nejsou harmonizovány na evropské úrovni. Metoda otevřené koordinace, výměny zkušeností a dobrých praktik v této oblasti mezi členskými státy Unie, je tak prostředkem, jak najít společný dialog na toto citlivé téma.
O autorovi: Masarykův onkologický ústav, Brno, viceprezidentka PCN