Podle odhadu trpí pětina světové populace alergickým onemocněním či astmatem. Výskyt alergických onemocnění vykazuje v Evropě rostoucí trend a není již omezen na specifickou sezónu nebo prostředí. Mezi příčiny tohoto stavu patří expozice celoročně působícím alergenům, vlivy výživy, změna životního stylu i změna imunologické reaktivity. Díky pokroku v laboratorní diagnostice a moderním terapeutickým postupům se pacientům otevírají nové léčebné a diagnostické možnosti. Komplementová molekulární diagnostika významně mění pohled na složení alergenů, rozšiřují se i indikace biologické léčby (např. omalizumab u chronické idiopatické urtikarie), imunoterapie některých nádorů přestává být záležitostí klinických oborů.
Podle údajů ÚZIS z roku 2014 je v České republice 427 pracovišť oboru alergologie a klinické imunologie. Nejen pro jejich pracovníky byly určeny příspěvky přednášejících – MUDr. Ireny Krčmové (Hereditární angioedém – diferenciální diagnostika), MUDr. Ester Seberové (Alergická rýma a její vztah k astmatu), MUDr. Lenky Sedláčkové (Diagnostika lékové alergie), doc. MUDr. Petra Kučery, Ph. D. (Mastocytóza a alergie), MUDr. Pavlíny Králíčkové (Imunoglobulinová a substituční léčba u nemocných s primárními imunodeficity), MUDr. Lenky Povýšilové (První klinické zkušenosti s léčbou kombinací flutikason furoát/vilanterol v léčbě astmatu – kasuistiky), doc. MUDr. Jaromíra Bystroně, CSc. (Antihistaminika a jejich užití v klinické praxi), MUDr. Martina Fuchse (Alergie na potraviny u kojenců a batolat), doc. MUDr. Víta Petrů, CSc. (Anafylaxe – život ohrožující alergie) a Jaroslavy Šimoníčkové (Adrenalinový autoinjektor v klinické praxi – workshop).
Doc. Vít Petrů