Studenti, kteří pijí více alkoholu, mají ve škole horší známky. Jejich mozek přitom ještě není poškozený. Každý výpadek paměti je ale prvním krůčkem ke vzniku závislosti.
Třikrát a více se v jednom měsíci opije 13,5 procenta českých středoškoláků. Opilost je často kombinována s kouřením marihuany. Obě tyto látky způsobují krátkodobé poruchy paměti. U těžkých kuřáků konopí nelze vyloučit ani dlouhodobá poškození.
Zmiňované poruchy paměti a poznávacích funkcí u dospívajících zhoršují školní prospěch a komplikují vzdělávání, u dospělých pak zhoršují pracovní výkonnost. Mezi studenty s horším prospěchem je vyšší výskyt nadměrné konzumace alkoholu.
O tom, že vysoké dávky alkoholu mohou poškozovat poznávací funkce, se ví již dlouhou dobu. Až donedávna bylo ale jen málo známo o účinku středních dávek alkoholu u osob, které nejsou na alkoholu závislé.
V loňském roce provedli lékaři následující výzkum. Podali 95 lidem buď alkohol v dávce 0,8 gramů na jeden kilogram tělesné hmotnosti, nebo placebo. Alkohol zhoršil u těchto osob schopnosti plánovat, ale i prostorovou orientaci.
| K postižení poznávacích funkcídochází již u osob, které pijí týdněvíce než 21 standardních sklenic. |
Paměť byla zhoršena i v „kocovině“, a to více, než by odpovídalo pouze snížené bdělosti. Týká se to bezprostředních a krátkodobých poruch paměti.
Alkohol však působí i těžké a dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích funkcí. K postižení poznávacích funkcí dochází již u osob, které pijí týdně více než 21 standardních sklenic (odpovídá to přibližně „malému pivu“ či „malému panáku“).
K úbytku schopností mozku dojde již při jeho mírném poškození. To se může stát i u lidí, jimž jinak alkohol nepůsobí žádné sociální potíže. Postupně ale vede k těžkým poruchám u neléčených závislých.
Bylo také zjištěno, že „okna“ (mezery v paměti po požití alkoholu) nastávají často v důsledku rychlého zvýšení hladiny alkoholu v krvi a mnohdy jsou předzvěstí rozvoje závislosti.
Moderní zobrazovací metody prokázaly u těžkých pijáků alkoholu úbytek mozkové tkáně - zejména v oblasti kůry čelního laloku, která souvisí s vyššími duševními funkcemi, a mozečku, který je důležitý pro rovnováhu a patrně i pro některé aspekty učení.
Příznivou informací je to, že u abstinujících osob s takto poškozeným mozkem dochází k reorganizaci mozkových buněk a k zvětšování objemu mozkové tkáně. Jinými slovy - mozkové buňky se sice neobnoví, ale jejich funkci převezmou jiné. Tomu odpovídá postupné zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti v průběhu několika měsíců až jednoho roku.
Článek byl převzat a redakčně upraven z březnového čísla časopisu Psychologie Dnes. Dále si v něm můžete přečíst rozhovor s psychologem Petrem Goldmanem či článek o vystupování psychologů v médiích.
Hospodářské noviny