PRAHA - Ještě před dvaceti lety jsme totiž byli na jednom z předních míst na světě v úmrtnosti na choroby srdce a cév. V posledních letech však tento trend pozvolna, ale trvale klesá a to více než o 25 procent.
„Úmrtnost na mozkové cévní příhody poklesla dokonce až o 30 procent, což je zhruba průměr mezi zeměmi Evropské unie. Přesto však stále zůstává úmrtnost na kardiovaskulární choroby s takřka 600 úmrtími na sto tisíc obyvatel ročně významně vyšší než v zemích západní Evropy,“ vysvětlil včera Jaromír Hradec.
Přednosta dětského kardiocentra FN Motol Jan Škovránek doplnil, že dětská úmrtnost na choroby srdce je naopak velmi malá.
„Naše mortalita se pohybuje kolem jednoho procenta, což je ve srovnání například s Velkou Británií, kde je systém kardiologické péče na velmi vysoké úrovni, o tři procenta méně.“
I přes nesporné úspěchy české kardiologie za posledních deset let je ale nutné, aby Česká republika měla v této oblasti promyšlený a plánovaný systém péče. Česká kardiologická společnost již proto v roce 1997 vypracovala Národní kardiovaskulární program, který byl aktualizován, ale až v loňském roce. Tento program by měl mj. dohlížet na vybudování dostatečného počtu kardiocenter.
„Prozatím je jich devět z předpokládaných 12,“ uvedl včera předseda vědecké rady ministerstva zdravotnictví Jan Dvořáček.
(ohm), Haló noviny, 27.6.2001