Systém následné péče je podle Fialy podfinancovaný. Obsazenost lůžek je 90 procent a více, což často nedovoluje ani údržbu nebo rekonstrukce. "Pokud snížíte dočasně kapacitu, dostanete příští rok méně peněz od zdravotních pojišťoven," řekl.
Podle Fialy byla od letošního června do listopadu analyzovaná data o reálných nákladech z 62 zařízení následné péče, která mají společně téměř 8800 lůžek. Kompletní analýzu chce zveřejnit v prvním čtvrtletí příštího roku. "Již teď je zřejmé, že zařízení praskají ve švech. Hotelové náklady jsou průměrně 650 korun, z nichž 163 korun je strava, a medicínské včetně personálních jsou 1149 korun," uvedl. Deficit hospodaření vykazovalo 51 ze 62 zařízení. Podle Fialy na to doplácí zejména personál, který není možné adekvátně zaplatit.
Ještě větší problémy podle Fialy způsobí úhradová vyhláška na příští rok, která počítá pro nemocnice s navýšením úhrad o pět procent, což vzhledem k inflaci nebude stačit na dostatečné navýšení platů. Situaci by podle něj zlepšilo, kdyby do zdravotnictví bylo na příští rok přidáno po 1,5 miliardě korun na platy lékařů a sester a další jedna až dvě miliardy přímo do následné péče.
Podle ministerstva zdravotnictví bude spolu se stárnutím populace nutné se na následnou péči více zaměřit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je zásadní, aby lidé mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí a aby případné zdravotní a sociální služby šly za nimi. "Do systému dlouhodobé péče propadají i ti, kteří by tam být nemuseli," dodala náměstkyně ministra Alena Šteflová.
Léčebny dlouhodobě nemocných se podle Fialy také setkávají s tím, že jsou do nich z nemocnic překládaní nedoléčení pacienti. Loni bylo podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky celkem 2,2 milionu případů hospitalizací. Více než 77.000 z nich (asi 3,5 procenta) pokračovalo propuštěním do následné péče. Každý den bylo v nemocnicích následné péče přes 2800 osob.