„Problém jsou poplatky v nemocnicích, kde jsme z hlediska hospitalizačního poplatku udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatně. Zrušení tohoto poplatku je teď hlavní důvod žádat peníze ze státního rozpočtu a vlastně neřešit moc úspory, které by bylo možné ve zdravotnictví najít,“ uznal Babiš. Ministr financí je přesvědčen, že peníze, jež by dnes pomohly zdravotnictví, lze stále najít v systému a k získání potřebných prostředků není nutné stále otevírat státní pokladnu.
„Nelíbí se mi, že problém zdravotnictví řešíme jen navyšováním odvodů státních pojištěnců a resort vůbec neřeší hospodárnost,“ zdůraznil strážce státní pokladny.
Rozhodující hlas ANO
Zachování určité výše hospitalizačního poplatku podporovala kromě opozice i nejmenší vládní strana KDU-ČSL. „My jsme na to upozorňovali a nepovažovali jsme za dobrý nápad, aby se poplatky za pobyt v nemocnici zrušily,“ řekl novinářům předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Proti byl přirozeně i někdejší ministr zdravotnictví Martin Holcát, který tehdy do sněmovny předložil návrh, jenž po zrušujícím verdiktu Ústavního soudu počítal s návratem poplatku za pobyt v nemocnici ve výši 60 korun.
„Můj poslední krok ve funkci byl, že jsem předkládal návrh na návrat poplatku 60 korun za hospitalizaci, protože jsem přesvědčen, že nejde jen o příjem nemocnice, ale mají i regulační charakter,“ uvedl. Když poplatky byly, pacienti se podle Holcáta domáhali co nejkratší hospitalizace a bylo i víc propustek.
Jako náměstek Fakultní nemocnice Motol Holcát potvrdil, že pro nemocnice znamená konec poplatků „nepříjemný výpadek“. Nemocnice s tímto příjmem v rozpočtu počítaly, každé omezení se dotkne jejich chodu. „Ve vládním prohlášení byl slib kompenzací, tak uvidíme,“ dodal exministr.
Rezervní fond SÚKL v ohrožení
Andrej Babiš by rád hledal peníze i jinde než ve státním rozpočtu a ve spojitosti s tím poukázal například na dvě miliardy korun na rezervním fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podle mluvčí SÚKL Lucie Šustkové má ústav v rezervě 1,928 miliardy, se kterými ovšem nemůže libovolně nakládat. Pokud by s jejich pomocí měla být financována letošní kompenzace hospitalizačních poplatků, tak by se podle Šustkové musel změnit zákon.
„Jde o mimorozpočtové zdroje, které užívá ústav pro zajištění své činnosti prováděné podle zákona, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů,“ upřesnila pro ČTK Šustková. Babišovo pošilhávání po rezervním fondu SÚKL pak ve sněmovně okomentoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle kterého rozpuštění rezervy SÚKL nevyřeší trvalý výpadek příjmů ve zdravotnictví.
„Potřebujeme systémové řešení a tím je navýšení plateb za státní pojištěnce,“ řekl novinářům Sobotka.