Účastníky kurzů byli pedagogové z katedry ošetřovatelství a porodní asistence VŠ v Plzni, o. p. s., ošetřovatelský personál několika nemocnic, vyučující ze středních zdravotních škol, pedagog ze speciální školy, sestry domácí péče a další. Očekávání účastníků kurzů bývají prakticky stejná. Potřebovali by pomoci s obtížnou manipulací s korpulentnějším pacientem, nedostatkem času a prostoru, sníženým, nebo naopak zvýšeným svalovým tonusem pacienta, strachem z vlastního přetížení a z možnosti poškození pacienta.
Když se účastníků kurzu zeptám, co jim brání v účinné mobilizaci, většina z nich odpoví, že je to především vlastní omezení pohybu, neúčinné využití vlastních možností, nedostatek polohovacích pomůcek a speciálních lůžek, neznalost technik, které by umožnily efektivní využití rezerv pacienta a snazší manipulaci s ním. Změnit vybavení jednotlivých zařízení nelze, je ale možné změnit naučené postupy, zvyky a chování personálu při mobilizaci pacientů. Změny chování ošetřujících umožňují větší volnost při pohybu a vnímání vlastního těla a osamostatňují ošetřující tam, kde dosud pro mobilizaci potřebovali podporu druhých.
Cílem kurzu je naučit účastníky místo zvedání, rychlých pohybů (běžně používaného způsobu - „hop, a je nahoře“ nebo „jedna, dva, tři a nahoru“), postupný pohyb identický s pohybem fyziologickým. Jde o aktivity s využitím přenesení váhy, o fyziologický pohyb pomocí pasivního nebo aktivního vedení a rozložení váhy do čtyř směrů. Koncept kinestetiky lze okamžitě po získání potřebných znalostí z kurzu aplikovat do praxe tak, jak mi napsala druhý den po absolvování kurzu jedna z účastnic: „Dnes jsme začaly s kolegyní posun pacienta na lůžku. Máme radost, šlo to.“ Kurzy kinestetické mobilizace jsou určeny ošetřujícím všech oborů, fyzioterapeutům, ergoterapeutům i příbuzným, kteří doma pečují o své blízké.
Z dalších postřehů z kurzů bych ráda uvedla to, co je pro některé ošetřující trochu nepříjemné: je to větší blízkost k pacientovi při provádění pohybu s ním, čím méně může člověk kontrolovat a řídit svoje tělesné části, využívat svůj pohybový systém na základě svého onemocnění či postižení, tím více je tento člověk odkázán na podporu při pohybu druhých. Kolik blízkosti snesou ošetřující při podpoře pohybu u pacienta, je individuální. Je zřetelné, že při kinestetické mobilizaci jsme pacientovi blíže.
Ve workshopu jednoho z kinestetických principů „Interakce“ je pozornost zaměřena na formy interakce, smysly a pohybové elementy. Zde si účastníci vyzkoušeli různé možnosti interakce (jednostranná, postupná, společná). Forma interakce je volena podle toho, kolik potřebuje pacient v momentální situaci podpory, aby se mohl vnímat a kontrolovat svoje pohyby. Čím více je přítomno tělesných omezení, tím více se dostává do popředí taktilně-kinestetická interakce při provádění běžných denních činností.
Při běžně prováděných technikách při mobilizaci zvedání dochází k postižení krční a bederní páteře, zvýšenému svalovémunapétí, jednostrannému zatížení kloubů, což vede u ošetřujících k častým pracovním neschopnostem. Důsledným zaškolením personálu v kinestetické mobilizaci došlo k výrazné redukci pracovních neschopností, jak dokládá studie provedená na klinice Heidenheim v roce 1999-2001.
Kinestetika nevyužívá nákladných pomůcek na polohování pacientů. Využívá běžně dostupných pomůcek, jako jsou například přikrývka a polštář, snad jen chybí malý polštář. Ošetřující někdy touží po nákladných polohovacích pomůckách, antidekubitárních matracích a speciálních lůžkách. V kurzu se účastníci naučili používat tyto běžně dostupné polohovací pomůcky. Kompetentní mobilizace podle kinestetických principů odbourává používání nákladných polohovacích systémů, a tím lze ušetřit finanční prostředky za nákup nákladných polohovacích lůžek, antidekubitárního systému atd. Toto zjištění dokládá studie provedená v průběhu let 1993-1999 na Univerzitní klinice Ulm, kde došlo k výraznému poklesu nákladů spojených se zápůjčkou a nákupem na náročné polohovací pomůcky.
Ve workshopu „Okolí“ si vybraní účastníci vyzkoušejí ležet na improvizovaném měkkém lůžku. Ukazuje se, že již po 30 minutách ležení ztrácejí obraz vlastního těla, jak to nakreslila jedna z probandek. Měkká podložka totiž znesnadňuje pohyb vlastní pacientovi a vnímání vlastního těla. Kinestetická mobilizace je důležitá pro každého v každé životní fázi. Její význam spočívá hlavně v tom, že usnadňuje ošetřovatelskou činnost u pacientů s částečnou nebo minimální sebekontrolou. Jejím smyslem je především zjistit pacientovy možnosti a rezervy a využívat je.
Kinestetická mobilizace pomáhá i v běžném denním životě. Ošetřovatelskému personálu umožňuje efektivně využít pracovní dobu, nově nabyté dovednosti a znalosti také zvyšují jeho odborné kompetence a zvyšují motivaci k podpoře zdraví. Z konceptu kinestetiky profitují obě zainteresované strany, ošetřující i pacient. Kromě kreativnějšího nahlížení na ošetřování jsou pacient i ošetřující chráněni před přetížením, naučí se efektivněji využívat svých možností a zejména cíleně využívat rezerv pacienta.
Hana Nedělková I. interní oddělení Krajská zdravotní, a. s. -Nemocnice Most, o. z. (interna1.vrchni@nspm.cz)