Od dob Semmelweise a Listera uběhlo již více než sto let a aseptické prostředí je dnes hlavním předpokladem současné lékařské i ošetřovatelské péče. V dnešní praxi už si nevystačíme pouze s antisepsí na principu dezinfekce, cílem je maximální možná sterilizace předmětů, nástrojů, prostředí a někdy dokonce i potravin. Ve všech vyspělých zemích jsou pravidla dezinfekce a sterilizace ošetřena zákonem, u nás se jimi zabývá zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Každoročně 5 mil. hlášených případů nozokomiálních nákaz (NN) v Evropě prodlužuje hospitalizaci o 8,5 dne, zvyšuje mortalitu (až o 7,5 %) a odčerpává prostředky, které by bylo možné použít efektivněji. Nozokomiální nákaza, tj. infekce získaná v souvislosti s provozem zdravotnického zařízení (exogenní nebo endogenní), kde se odrážejí všechny činnosti, se nejčastěji projevuje na JIP (40 %) a na dalších rizikových odděleních. Za více než 2/3 NN jsou odpovědné ruce zdravotníků, dále pak invazivní zákroky nástroji a také samozřejmě kontaminované plochy a povrchy.
Tak jako závislosti na tabáku nebo na alkoholu se musíme zbavit především „v hlavě“, tak si musíme uvědomit, že žijeme dnes jinak. Navštěvujeme destinace, kam jsme dříve necestovali, jíme potraviny z druhého konce světa, žijeme s lidmi z jiného konce světa s jejich specifiky apod., a proto musíme změnit náš habituální automatismus, tj. zvýšit obezřetnost a důsledně se zaměřit na prevenci – přerušení infekčního řetězce.
Antiseptika, látky zneškodňující mikroorganismy na kůži, sliznici a v tkáních organismů, se již v rané chirurgii používala k léčebným postupům. Jsou to chemické látky, které usmrcují nebo inhibují růst mikroorganismů a mohou mít různé formy: roztoky, krémy, masti, zásypy. Používají se jak preventivně, tak i léčebně.
Jednou z nejdůležitějších podmínek pro aplikaci je jejich co nejmenší toxicita pro tkáně. Tu lze vyjádřit např. indexem biokompatibility, tzn. zlomkem, kde čitatelem je mikrobiologická účinnost a ve jmenovateli cytotoxicita. Je-li hodnota zlomku nižší než 1, je látka (přípravek) více toxická než mikrobiálně prospěšná a můžeme očekávat přinejmenším prodloužení procesu hojení nebo regenerace.
Antiseptika jako prevence i lokální kurativa mají široké použití a mnohé přednosti např. před antibiotiky v lokálním použití: při ošetření sliznic a přechodného epitelu, před operačními zákroky ve stomatologii či v urogenitální oblasti (např. před hysterektomií) a v rektální oblasti (např. před odstraněním hemoroidů), při dezinfekci ran a stehů, antiseptickém ošetření infikovaných ran, před diagnostickými zákroky v urogenitální oblasti, před zavedením transuretrálního jednorázového nebo trvalého katétru v rámci terapeutických a léčebných výkonů, před vaginálními a transvaginálními vyšetřeními, před prenatálními, intranatálními a postnatálními vaginálními výplachy, před výkony při umělém oplodnění (muži a ženy), před andrologickými vyšetřeními, k dezinfekci pokožky při porodech (císařském řezu), k dezinfekci oblastí pokožky přilehlých ke sliznicím apod.
Antiseptika mají široké spektrum účinnosti – umějí si poradit s bakteriemi, kvasinkami a i viry.
Antiseptika mají rychlý nástup účinku, jsou možná nejekonomičtější prevencí i kurativou, ale musí být také snesitelná a přátelská pro uživatele. To je právě to, co omezuje jejich výběr z celé škály možných substancí, což jsou biquanidy a amidiny, chlorhexidin, kyselina boritá, fenol a jeho deriváty, jodové přípravky, deriváty chinolinu, kvartérní amoniové soli, přípravky obsahující síru, retinoidy, peroxidy a benzylperoxidy, kombinované. Nejoblíbenější jsou proto peroxosloučeniny, jod, octenidin, aktivní uhlí, stříbro a KAS (kvartéramoniové soli) – tyto látky jsou také součástí léčivých přípravků a krytí ran.
Shrneme-li… Co musí splňovat moderní antiseptikum? Široké spektrum účinku (včetně virů, zejména HAV, HBV, HCV a HIV), krátká expoziční doba (30–120 sekund), výrazná redukce patogenů (více než RF 2 – redukční faktor), persistentní účinek (minimálně 30 min aseptické prostředí), dobrá tolerance (kůží, sliznicemi a tělními dutinami), variabilita aplikace (postřik, smočení, výplach, oplach, obložka…), možnost dlouhodobého použití bez ztráty účinnosti a bez rizika vedlejších účinků, dobrá subjektivní snášenlivost (nebolestivé, nepoškozuje okolí ran a nebrzdí proces hojení), stabilita a dlouhá doba použitelnosti i po otevření.
To vše by nás mělo zajímat, abychom si dobře vybrali.
**
Souhrn Antisepse je soubor opatření a postupů, jejichž cílem je zneškodnění původců nákaz na povrchu těla, sliznic a ve tkáních lidského těla. Způsob, který vede k antisepsi, se nazývá dezinfekce. Klíčová slova: antisepse, antiseptika, dezinfekce, sterilizace, infekce, nozokomiální nákazy
O autorovi| Ing. Kamila Bořecká Specialista hygieny