Požár ukázal více než přesvědčivě, že zdravotnický sektor připomíná spíše rozvojovou zemi než členskou zemi EU.
Rumunské nemocnice byly noční můrou už za komunistického režimu, který padl v roce 1989. Ale více než deset let po pádu komunismu a téměř čtyři roky po vstupu do EU zůstává Rumunsko jednou z nejchudších zemí Evropy. A politováníhodný osud jeho nemocnic je odrazem tohoto stavu.
Obrovský nedostatek lékařů, úplatky doktorům a sestrám za poskytnutí lepší péče, chronický nedostatek peněz, to jsou každodenní překážky, které musejí pacienti překonávat.
Nedostatek zdravotnického materiálu znamená, že operace se někdy nemůže uskutečnit, pokud si pacient nedonese svoje obvazy, injekční stříkačky, chirurgické nitě a antibiotika.
Korupci ve zdravotnictví považuje podle průzkumu 90 procent Rumunů za základní nešvar, který má přímý dopad na pacienty.
Podle červencové zprávy Evropské komise o Rumunsku se dvě třetiny respondentů přiznaly, že nabídly peníze zdravotnickému personálu, a 81 procent je přesvědčeno, že tyto peníze hrály mimořádně důležitou roli v tom, jak byli léčeni.
„Moje sestra měla cystu na vaječníku, kterou jí před dvěma roky operovali,“ řekla účetní Agnes Sekelyová z Kluže. „Naspořila si tolik peněz, kolik mohla, a dala je doktorovi. Ale když přišla o měsíc později na kontrolu, řekl jí: něco mi dlužíte.“
„Moje sestřenice měla ledvinové kameny, ale bylo jí řečeno, že pokud nebude mít alespoň 1000 eur, nemusí se ani obtěžovat jít do nemocnice na operaci,“ zní zkušenost další Rumunky.
V menších městech je zcela běžné zastaralé vybavení a ničím neobvyklým nejsou přeplněné pokoje, kde na jednu postel bývají i dva pacienti. Šváby lze vidět v nemocnicích dokonce i v hlavním městě a zcela běžné je zaplatit si za výměnu ložního prádla.
Lékaři i zdravotní sestry jsou v Rumunsku i v Bulharsku velmi špatně placeni - v Rumunsku specialista v nemocnici vydělává v přepočtu kolem 25.000 korun. To dává prostor pro úplatky, které byly běžnou praxí i za komunismu.
Rumunské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že v posledních třech letech požádalo o povolení pracovat v zahraničí 8000 lékařů. A to v době, kdy lékařská komora upozorňuje, že země potřebuje dvojnásobný počet lékařů, aby dosáhla evropského průměru pokud jde o poměr lékařů a pacientů. V Rumunsku je 19 lékařů a 42 sester na 10.000 obyvatel.
Problémem jsou ale peníze. Rumunská ekonomika je v recesi. Země je závislá na dohodě o pomoci, kterou uzavřela loni s Mezinárodním měnovým fondem. Není ale vůbec jasné, jak se nakládá s penězi, které Rumunsko dostává.