Ostrava - Apalická a cévní jednotka, na níž lékaři pečují o pacienty po vážných úrazech mozku, byla po rekonstrukci znovu otevřena minulý týden v ostravské fakultní nemocnici. Zatím jako jediné zařízení tohoto typu v zemi funguje v Ostravě už přes dva roky. Modernizace jednotky přinesla podle přednostky kliniky Olgy Zapletalové další posun v péči o nemocné.
„Apalický syndrom vzniká nejčastěji po těžkých úrazech mozku a při poškození mozku z nedostatku kyslíku. Projevuje se to bezvědomím, neschopností reagovat na vnější podněty, pacient se nemůže pohybovat ani mluvit,“ vysvětluje zástupce přednostky neurologické kliniky fakultní nemocnice David Doležil. Jednotka má vlastní režim péče o pacienty, který spočívá vedle odborné léčby také v časté stimulaci mozku všemi dostupnými podněty, například častým mluvením, pouštěním hudby apod. „Léčil se u nás také sedmnáctiletý chlapec, který byl po těžké havárii dlouho v bezvědomí. Postupně si začal uvědomovat, čí je, kdo je, učil se znovu mluvit a pohybovat, dlouhé hodiny u něj trávil i jeho otec,“ vzpomíná mluvčí nemocnice Štěpán Neuwirth na mladého muže, jehož se podařilo vrátit zpět do normálního života.
Apalická jednotka má sedm lůžek, z toho jsou dvě určena pro pacienty s apalickým syndromem, a pět lůžek (tzv. cévní či iktová jednotka) je k dispozici lidem postiženým mozkovou mrtvicí.
„Pro ně je rozhodující, aby se dostali do nemocnice nejpozději do šesti hodin od vzniku cévní mozkové příhody. Léčba má pak daleko lepší výsledky,“ zdůraznil Doležil. S rehabilitací pacienta se začíná už druhý či třetí den po vzniku onemocnění. Neurologové přitom spolupracují s anesteziologicko-resuscitační klinikou, s neurochirurgií, internou i dalšími odbory, kde se lze setkat s těmito diagnózami. Podle statistických údajů kliniky připadá v rámci našeho regionu 246 cévních mozkových příhod na sto tisíc obyvatel. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je tak výskyt mozkové mrtvice v České republice podstatně vyšší.
Silvie Kleková, Moravskoslezský deník, 31.5.2002