„Region Blízkého východu/severní Afriky je jedním ze dvou regionů na světě, které zaznamenávají největší progresi epidemie AIDS,“ řekl Aleksandar Sacha Bodiroza, poradce pro problematiku viru HIV a nemoci AIDS z Fondu OSN pro otázky populace (UNFPA).
„Počet osob potřebujících léčbu v tomto regionu vzrostl ze zhruba 45.000 v roce 2001 na přibližně 160.000 v roce 2010,“ upřesnil Bodiroza.
Podle zprávy OSN ze 30. listopadu se loni nakazilo virem HIV 2,7 milionu lidí na světě, což je oproti roku 2001 pokles o 15 procent. Klesající tendenci vykazuje počet úmrtí kvůli získanému selhání imunity, a to díky lepší dostupnosti lékařské péče a léků.
V arabském světě nicméně počet nakažených i úmrtí roste, zdůraznil Bodiroza. Na vině je podle něj nedostatek vládních aktivit a přístupu k lékařské péči i malé uvědomění obyvatelstva.
Podle odhadů OSN žije na Blízkém východě a v severní Africe, regionu s více než 367 miliony obyvatel, 350.000 až 570.000 osob nakažených virem HIV. Infekce se soustřeďuje v rizikových skupinách: mezi homosexuály, narkomany, prostituty a prostitutkami a jejich zákazníky.
Jisté země daného regionu už sice začaly přijímat určitá opatření, stigmatizace nakažených ale v této oblasti, kde jsou sexuální styky osob stejného pohlaví a předmanželský sex často považovány za zločin, zůstává silná.
„Jedním slovem, můj život je velké tajemství,“ řekl agentuře AFP mladý obyvatel Bejrútu, který se před třemi roky dozvěděl, že je seropozitivní. „Je to něco, co jsem své rodině neřekl, nemohl bych ji vystavit tomu, aby něco takového snášela.“
„Život těch, kdo jsou nositeli viru HIV, je velmi těžký. Nemohou o své nemoci volně mluvit s blízkými. Měli jsme případy osob, které jejich rodina vyhodila z domu,“ potvrzuje klinická psycholožka lékařského centra Americké univerzity v Bejrútu Brigitte Khouryová. „Život nakažených je v podstatě složen z utajování a strachu.“
Právě kvůli tomuto strachu nakažené osoby podle expertů často nevyhledají lékařskou péči.
„Všem zemím v regionu je společná stigmatizace a diskriminace, které jsou hlavními důvody, proč seropozitivní lidé nebo osoby z rizikových skupin nemají přístup k základním službám,“ vysvětlil Bodiroza.
Řada arabských zemí vyžaduje od žadatelů o víza nebo povolení k pobytu, aby tito cizinci předložili potvrzení o provedeném testu na HIV. V těchto dnech byl jihoafrický novinář vyhoštěn z Kataru a propuštěn ze zaměstnání v televizi Al-Džazíra poté, co u něj byla zjištěna seropozitivita. Určité liberálnější země začaly o problému otevřeně mluvit, zejména Egypt a Libanon, kde byla spuštěna ve spolupráci UNFPA a ministerstev zdravotnictví osvětová kampaň v médiích.
Navzdory podobným snahám experti soudí, že s probíhajícími změnami v rámci takzvaného arabského jara jsou vlády méně nakloněny zájmu o tento problém.
„Bez silné vlády je málo pravděpodobné, že těmto otázkám bude věnována patřičná pozornost,“ říká Bodiroza.