Zákon ale musí ještě schválit horní komora parlamentu, která je podle deníku El País více konzervativní a zákon tam nejspíš neprojde. Deník ale zároveň uvedl, že tlak společnosti je v Argentině v poslední době silný, takže možné je všechno.
Debatu poslanců, která začala ve středu, provázely desetitisícové demonstrace před budovou parlamentu. Na nich se sešli jak příznivci zákona, tak jeho odpůrci. Po přijetí normy v dolní komoře vypukly před budovou parlamentu v Buenos Aires radostné ovace. Demonstranti, zejména mladé dívky, tleskali a dojetím plakali. Pro zákon se vyslovilo 129 z 257 poslanců, 125 jich bylo proti.
Umělé přerušení těhotenství je nyní v Argentině, podobně jako ve velké části Latinské Ameriky, povoleno jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky. Za porušení zákona, který je z roku 1921, hrozí tresty vězení od jednoho roku do čtyř let. Nově by mohly ženy podstoupit interrupci na vlastní žádost až do 14. týdne těhotenství. Návrh také prodlužuje lhůtu pro interrupci v případě znásilnění, ohrožení života matky a v případě vývojových vad plodu.
Zastánci zákona před parlamentem, zejména mladé ženy, nesli transparenty s nápisy jako „Je to moje tělo, já rozhodnu“ nebo „Dejte pryč vaše růžence od našich vaječníků“. Naopak odpůrci legalizace potratů, mezi nimiž byli i kněží či řádové sestry, vyvěsili na bezpečnostní bariéry obrázky, na nichž například plod prosí matku, aby ho nezabíjela.
Návrh zákona o interrupcích způsobil i rozkol uvnitř politických stran. Jednotná - pro návrh - je jen levice, ostatní strany jsou v názoru rozdělené, včetně koalice prezidenta Mauricia Macriho, který návrh podporuje. I on byl dříve proti, ale podlehl společenskému tlaku. Podle deníku El País se tak snaží i odvrátit pozornost od hospodářských opatření své vlády, proti nimž odbory organizují demonstrace.
Od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 hlasovali o podobném návrhu poslanci už sedmkrát a vždy ho zamítli. Přitom za předchozí prezidentky Cristiny Fernándezové se Argentina stala první zemí Latinské Ameriky, která v roce 2010 schválila sňatky homosexuálů.
Velká část zemí Latinské Ameriky povoluje interrupce jen ve výjimečných případech, v některých státech regionu platí absolutní zákaz potratů i v případě ohrožení života ženy či po znásilnění. Teprve loni byl absolutní zákaz interrupcí zrušen v Chile.