Oproti všeobecně rozšířenému názoru, že pokud se nás artróza začne týkat, bude to až někdy ve stáří, zaznamenávají lékaři její projevy na rentgenových snímcích kloubů lidí kolem třicítky. A nyní už je objevují u dětí. Ve věku mezi 45 a 65 lety postihují artrotické změny 40 procent populace, v 65 letech už 70 procent. Statistická pravděpodobnost postižení je tedy vysoká, ale ne všechny artrotické změny musejí vyvolávat bolesti, omezení pohyblivosti a otoky, tedy typické obtíže provázející artrózu.
Ztenčování a ztráta pružnosti
Jednoznačně nelze ukázat jen na jediný faktor, který by sám způsobil artrózu, ale přítomné bývá přetěžování kloubů. Podle nálezu rozeznávají odborní lékaři čtyři stadia artrózy. V prvním jsou na kloubech počínající malé kostěné výrůstky, které jsou ve druhém stadiu již vidět zcela zřetelně. Pro třetí je charakteristické zúžení kloubní štěrbiny, zřetelné přiblížení konců kostí a mnohočetné výrůstky. Ve čtvrtém stadiu je štěrbina nepatrná nebo zaniklá, konce kostí bývají deformované a kosti nejsou ve správném postavení.
Chondrocyty (chrupavkové buňky) jsou velmi citlivé na nepříznivé vlivy, začnou produkovat „neplnohodnotnou“ mezibuněčnou hmotu a ta omezuje normální fungování kloubu.
Chrupavka se postupně ztenčuje a ztrácí pružnost. Klesá také její schopnost snižovat tření při pohybu kloubu. Při postupujícím zániku chrupavky může dojít až k její úplné degeneraci. V důsledku přetížení kloubu a nedostačujícího tlumení nárazů kost pod chrupavkou drobně popraská.
Organismus se snaží tento problém sám nějak vyrovnat – kost se postupně stane hustší, ale zároveň i křehčí. Nově vzniklá kostní tkáň „vyroste“ především na okraji kloubů, což omezí jejich pohyblivost. Na kostech postiženého kloubu se vytvářejí výrůstky dráždící vytvořené nervové pleteně.
Dědičnost, nadváha, vrcholový sport
O tom, zda právě nás postihne artróza, rozhoduje řada činitelů. Patří mezi ně vrozená anomálie kloubu, nestejná délka končetin, nadváha, přetěžování kloubů těžkou fyzickou prací, ale i vrcholově provozovaným sportem, různá zranění, některé chirurgické zákroky na kloubech, záněty a choroby látkové výměny. Ke snížení elasticity a zatížitelnosti chrupavky dochází i jejím přirozeným stárnutím.
Bolesti začínají až v relativně pokročilém stadiu zániku chrupavky, kdy už vznikají záněty kloubového pouzdra a kloub zduří. Působením bolesti a nerovnoměrného zatížení svalstva v okolí se bolestivě napnou i svaly. Kromě bolestí a otoků nastává i omezení pohyblivosti.
Léčba artrózy je vždy dlouhodobá a komplexní záležitost. Po stanovení diagnózy lékař zpravidla doporučí pohybovou a fyzikální léčbu. Kromě posílení svalstva je třeba i snížit případnou nadváhu.
Podávány bývají léky na tlumení bolesti. Protizánětlivý účinek mají nesteroidní antirevmatika, regeneraci chrupavky podporují tzv. chondroprotektiva.
Obroušení i náhrada
Provést lze endoskopický „výplach“ kloubu (u gonartrózy) či obroušení nerovností na kloubu, poslední možností je totální náhrada kloubu. Velkou šancí je nyní metoda léčby sérem z vlastní krve pacienta.
Utlumí zánět v kloubu a urychlí obnovu poškozené chrupavky. To vše má za následek výrazný ústup kloubních bolestí. Citlivost při aplikaci je stejná jako u jiných kloubních obstřiků, takže není nutno používat anestezii.
V rámci léčby farmaky jsou podávány léky na tlumení bolesti, a to ve formě tablet i mastí. Protizánětlivý účinek mají nesteroidní antirevmatika, která působí také proti bolesti. Nelze je podávat dlouhodobě. Regeneraci chrupavky podporují tzv. chondroprotektiva.