„Pro mnoho chudých je testování jediná cesta, jak se dostat k léčbě,“ uvedla Saral Thangamová, viceprezidentka indické firmy Lotus Labs, která zkoušky provádí na zakázku západních firem.
Více než deset tisíc Indů se nyní účastní přes sto testovacích projektů. Letos v lednu navíc země zrušila většinu restrikcí omezujících výzkum a vyhlásila režim, který má západním firmám usnadnit přístup na trh. O podobném kroku uvažuje nyní i Malajsie.
Jednodušší je v této části světa i výzkum na zvířatech. „Jejich ochránci na Západě jsou velmi radikální. Země Dálného východu, jako jsou Singapur a Čína, se díky tomu stávají pro firmy atraktivnější,“ napsal deník Guardian.
Neetické zkoušky
Když klinické zkoušky skončí, indičtí pacienti opět zůstávají bez léků. Firmy většinou neuvažují o tom, že by příslušné medikamenty do oblasti dovážely. Pro místní obyvatele by byly příliš drahé.
„Je možné ptát se, zda je správné testovat lék na lidech, kteří si ho nikdy nebudou moci dovolit,“ uvedla pro Guardian Saral Thangamová. Ještě větším problémem je ale způsob testování.
Průzkum, zadaný loni Americkou národní komisí pro bioetiku, odhalil, že čtvrtina klinických testů v rozvojových zemích nesplňuje etické požadavky. Právě v Indii jsou neetické či ilegálně prováděné pokusy nejrozšířenější.
Většinou se odehrávají, aniž by testované osoby měly pro případ újmy sjednánu kompenzaci. Incidenty, kdy během špatně prováděných testů lidé zemřeli, vláda nikdy řádně nevyšetřila.
„Trh“ s klinickými zkouškami je totiž výnosný pro státní rozpočet. Ročně dosahuje celosvětově deseti miliard dolarů. Jen Indie si z něj letos ukrojí podle odhadů kolem 750 miliónů dolarů.
Prosperují také firmy, které zkoušky pro západní společnosti organizují. „Indie může vydělat na testech každý rok i miliardu dolarů,“ řekl agentuře AP ředitel jedné z nich, firmy Manipal. Kromě Indie a Malajsie se o pozornost firem v oblasti biotechnologií uchází rovněž Tchaj-wan či Singapur.
Milióny diabetiků
V asijských zemích zaplatí firmy za klinické zkoušky i desetkrát méně než v USA či Evropě. Snadno navíc získají k testům velký počet dobrovolníků.
Kromě pětadvaceti miliónů diabetiků má Indie tři milióny pacientů s nádory, deset miliónů psychiatrických pacientů nebo třicet miliónů lidí s nemocemi srdce.
„Často je potřeba testovat lék na velkém množství lidí během krátké doby. Indie tuto strategii umožňuje,“ řekl agentuře AP Alany Boyce viceprezident evropské sekce americké výzkumné firmy Kendle International.
Klinické testy v USA trvají stále déle a stojí více. Stát žádá po firmách čím dál víc dobrovolníků při testech a kandidáti jsou vybíráni podle náročných kritérii. V Evropě není situace o mnoho lepší.
Zatímco v roce 1960 trvalo vyvinout nový lék v průměru 8,1 roku, v devadesátých letech se tato doba zvýšila na 15,3 roku. Sehnat pacienty vhodné na testování je největší překážka, která vývoj brzdí.
Přesunout třetinu svých klinických zkoušek do chudších zemí - Indie, Polska či Jižní Ameriky - se proto chystá během příštích dvou let například farmaceutický gigant GlaxoSmithKline.
Proč firmy míří do Asie
Množství dobrovolníků
Populačně silné asijské země mají mnoho pacientů se „západními“ chorobami, kteří se kvůli nedostatku léků a neinformovanosti ochotně účastní výzkumu.
Úspory nákladů
V Asii firmy realizují projekty za cenu několikanásobně nižší než na Západě.
Volnější pravidla Vágně definované zákony, jaké má například Indie, umožňují provádět výzkum rychleji a s menšími omezeními, a to jak u lidí, tak u zvířat.
Hospodářské noviny